Právě jste otevřeli webovou verzi Dekarbo briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
Způsobily obnovitelné zdroje blackout?V pondělí 28. dubna kolem poledne postihl Španělsko a Portugalsko masivní výpadek elektřiny, který ochromil veřejnou dopravu, telekomunikace i běžné fungování měst. Přesná příčina výpadku zatím není známa. Jedním z prvních podezřelých, alespoň podle španělské pravicové strany Vox, se stala vysoká přítomnost obnovitelných zdrojů (OZE) v síti. Ve chvíli výpadku tvořila solární energie 59 % výroby, vítr 12 %, jádro 11 % a plyn 5 %. Kritici tvrdili, že právě vysoký podíl nestálých OZE způsobil nedostatek tzv. setrvačnosti – schopnosti systému odolávat výkyvům frekvence, kterou poskytují zejména klasické elektrárny s rotujícími generátory. Obnovitelné zdroje, především solární a větrné elektrárny, totiž samy o sobě setrvačnost nevytvářejí, protože neobsahují těžké rotující součásti synchronizované se sítí. To vede k debatám o tom, zda se sítě s vysokým podílem OZE dokážou udržet stabilní. V době výpadku však měla být přítomna i setrvačnost z jaderných, vodních a solárně-termálních zdrojů. Navíc Španělsko provozuje i tzv. synchronní kondenzátory, které tuto funkci suplují. A co víc – podle řady odborníků nebyly obnovitelné zdroje problémem, ale naopak klíčovým prvkem obnovy. Jelikož velké jaderné a uhelné elektrárny vyžadují pro restart elektřinu, byly krátce po výpadku prakticky nepoužitelné. Naopak větrné a solární zdroje mohly začít opět dodávat energii velmi rychle. Během několika hodin se tak díky nim podařilo obnovit síť v decentralizovaných úsecích – podle REE bylo do 22:00 obnoveno 69 % běžné spotřeby. Na evropské úrovni bylo mezitím spuštěno formální vyšetřování vedené organizací ENTSO-E, sdružující provozovatele přenosových soustav. V souladu s evropskou legislativou pro mimořádné události zřídila ENTSO-E expertní panel tvořený nezávislými odborníky z evropských provozovatelů, kteří nebyli výpadkem zasaženi, ale zapojeni budou i zástupci dotčených zemí. Jeho cílem je zjistit kořenové příčiny incidentu, vypracovat technickou analýzu a formulovat doporučení pro budoucnost. Průběžné zprávy budou sdíleny s Evropskou komisí a členskými státy prostřednictvím Koordinační skupiny pro elektřinu a výsledná zpráva má být veřejně dostupná. A právě v ní bychom se mohli dočíst nezávislý pohled na to, zda blackout způsobily obnovitelné zdroje, či nikoliv. Do té doby bude incident terčem politických her.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Evropská komise udělila pokuty ve výši 458 milionů eur (cca 11,54 miliardy korun) 15 automobilkám za účast na dlouhotrvajícím kartelu v oblasti recyklace vozidel na konci životnosti.
- Rada a Evropský parlament dosáhly shody ohledně návrhu Komise na regulaci a prevenci znečištění mikroplasty z plastových pelet.
- Mezinárodní námořní organizace (IMO) se dohodla na nových pravidlech k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů z lodní dopravy do roku 2050.
- Komise investuje 86 milionů eur do nových strategických projektů zaměřujících se na zlepšení kvality a dostupnosti vody, čistění znečistěných řek, zlepšení ochrany před požáry a povodněmi a snižování emisí skleníkových plynů.
- Komise přijala pracovní program LIFE na období 2025-2027, který má podpořit přechod Evropy k oběhovému, čistému a konkurenceschopnému hospodářství. Celkový rozpočet pro tento program byl stanoven na 2,3 miliardy eur (57,39 miliardy českých korun).
- Komise představila plán na období 2025-2030 pro nařízení o ekodesignu pro udržitelní výrobky (ESPR) a nařízení o energetickém štítkování, jehož cílem je zlepšit cirkularitu, odolnost a opravitelnost výrobků. Jako prioritní výrobky plán uvádí ocel, hliník, textilie, nábytek, pneumatiky a matrace.
- Evropská komise zvažuje zákaz nových kontraktů na ruská fosilní paliva s cílem omezit nákupy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) evropskými podniky.
- Evropský parlament odhlasoval odložení termínu pro uplatňování nových zákonů EU týkajících se požadavků na due diligence a podávání zpráv o udržitelnosti.
- Poslanci Evropského parlamentu schválili plán podpory pro energeticky náročná odvětví, jako jsou chemický, ocelářský, papírenský, sklářský průmysl.
- Poslanci Evropského parlamentu přijali návrh zákona, který se snaží řešit spekulace na trhu s plynem a snížit ceny zavedením větší flexibility v pravidlech pro doplňování zásobníků plynu. Schválili také návrh Komise na prodloužení systému skladování plynu EU z roku 2022 do roku 2027.
- Český premiér Petr Fiala zdůraznil, že revize klíčových aspektů Green Dealu je nezbytná, a to především v oblasti automobilového průmyslu a systému obchodování s emisními povolenkami.
- Česko se definitivně poprvé v historii zbavilo závislosti na ruské ropě, a je zásobováno západní cestou ropovody TAL a IKL.
- Ministerstvo životního prostředí bude investovat 7 miliard korun do výstavby fotovoltaických elektráren, rozvoje komunitární energetiky a úložišť elektrické energie.
- Sněmovna odhlasovala ve třetím čtení novelu energetického zákona známou také jako Lex plyn. Poslanci schválili oba pozměňovací návrhy týkající se nouzové podpory provozu uhelných elektráren a zařazení větrných elektráren mezi stavby pro energetickou bezpečnost.
Čína i Indie čekají na EvropuEvropská unie se ráda staví do role světového lídra v ochraně klimatu. V klíčový okamžik však překvapivě váhá. Únorový termín pro předložení klimatických závazků na rok 2035 v rámci Pařížské dohody, jejímž cílem je omezit globální oteplování, Unie jednoduše propásla. Kanada, Brazílie, Japonsko nebo Velká Británie své plány odevzdaly včas, Evropa však dosud nepředložila nic. „Zbytek světa – včetně Číny a Indie – čeká právě na Evropu,“ upozorňuje vlivný německý europoslanec Peter Liese, koordinátor Evropské lidové strany ve výboru pro životní prostředí, se kterým si redakce před pár dny telefonovala. Podle něj Evropa nesmí situaci podcenit. „Nikdo další z Pařížské dohody nevystoupil, nikdo nenásledoval Donalda Trumpa. Máme jako Evropa obrovskou odpovědnost,“ zdůrazňuje Liese s odkazem na amerického prezidenta, který krátce po svém opětovném nástupu do úřadu rozhodl o odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody. Evropská komise sice slibuje, že závazky pro rok 2035 představí OSN do září – tedy jen krátce před plánovanou klimatickou konferencí COP30 v Brazílii. Odborníci ale varují, že ani tento termín nemusí být realistický. Brusel totiž plánuje spojit klimatické plány pro rok 2035 s výhledem na rok 2040, který je stále ve fázi intenzivních diskuzí mezi členskými státy a europoslanci. Evropská komise zatím ani nepředstavila návrh, což naši čtenáři vědí díky předchozímu vydání Dekarbo briefu. Rozhodování tak může trvat ještě dlouhé měsíce. Evropa přitom není jen pasivním hráčem. Patří mezi největší světové producenty skleníkových plynů a její váhavost oslabuje globální úsilí v boji proti klimatické změně. Argumenty o tom, že EU sama nic nezmůže, neobstojí – její podíl na celosvětových emisích je příliš významný. Pokud teď Spojené státy přestanou snižovat emise, o to větší kus práce musí udělat EU a zbytek světa.
Co nás čeká tento měsíc?
- Plénum Evropského parlamentu bude 6. května debatovat a následně i hlasovat o flexibilitě emisních cílů pro nová vozidla – místo ročních cílů se bude automobilkám počítat tříletý průměr v období 2025 až 2027.
- Zasedání výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí se odehraje ve dnech 5. května, 12. května a 13. května. Na prvním květnovém jednání budou europoslanci hovořit s komisařem pro klima Wopkem Hoeksterou, mimo jiné o klimatickém cíli pro rok 2040 či o evropském závazku vůči Pařížské klimatické dohodě.
- Zasedání výboru pro průmyslu a energetiku se odehraje ve dnech 12. a 13. května, přesná agenda zatím není známa.
- Evropská komise 6. května představí „Cestovní mapu k REPowerEU“, ve které by měla zhodnotit dosavadní úspěch EU ve snaze odstřihnout se od ruských fosilních paliv a představit další kroky.
- Polské předsednictví pořádá 12. května neformální setkání ministrů pro energetiku. Diskutovat se bude i o energetické bezpečnosti a přístupu k čistým technologiím.
- Evropská komise 14. května představí další zjednodušující balíček (tzv. omnibus) – tentokrát se bude týkat zemědělské politiky. O další týden později, 21. května, přijde na řadu další návrh na zjednodušení legislativy, tentokrát pro firmy s malou až střední tržní kapitalizací.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.