Právě jste otevřeli webovou verzi Dekarbo briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
Omnibus: Méně pravidel, více nejistoty
Evropská komise slíbila, že zjednoduší legislativu, aby ulevila firmám. První návrhy pod hlavičkou „omnibus“ už jsou na světě a jejich cílem je upravit některé zelené povinnosti. Spíše než o zjednodušení jde ale o deregulaci a výrazné osekání pravidel, na kterých se již dříve členské státy dohodly.
Méně reportingu
Evropská směrnice známá pod zkratkou CSRD ukládá firmám povinnost připravovat nefinanční report o tom, jak si vedou v udržitelnosti. Vykazování tzv. ESG údajů se má podle Komise změnit, a to následujícím způsobem:
Posunutí termínů – Firmy, které měly povinnost vykazovat ESG data v letech 2026 a 2027, získají dle návrhu dvouletý odklad a první report budou muset zveřejnit až v roce 2028.
Vyšší hranice pro povinné reportování – Povinnost ESG reportingu se má nově vztahovat pouze na „velké“ firmy s více než 1 000 zaměstnanci, čímž se přibližně 80 % firem vyjme z této povinnosti. Ostatní dvě podmínky pro definici „velké firmy“ – obrat nad 50 milionů eur nebo bilanční suma přes 25 milionů eur – zůstávají.
Žádné sektorové standardy – Evropská komise měla mít dle původní legislativy možnost nastavit specifické požadavky pro reportování v jednotlivých odvětví, např. v energetice či automobilovém sektoru. Nic takového ale Komise dělat nebude.
Méně odpovědnosti
Úprava se týká také další nepěkné zkratky, tentokrát CSDDD. To je směrnice, která zavádí pravidla pro tzv. náležitou péči (due diligence) firem, tedy odpovědnost za environmentální a lidskoprávní dopady jejich dodavatelských řetězců. Komise chce odpovědnost zmírnit.
Omezení rozsahu – Firmy budou odpovědné pouze za své přímé obchodní partnery, nikoli za celý dodavatelský řetězec. To znamená, že firmy nebudou muset prověřovat podmínky u všech subdodavatelů.
Méně časté hodnocení rizik – Firmy musí dle legislativy zhodnotit rizika, která jejich podnikání může mít na lidská práva či životní prostředí. Namísto povinného prověřování rizik každý rok budou kontroly probíhat jen jednou za pět let.
Oslabení sankcí – Původní návrh obsahoval možnost udělovat firmám pokuty vázané na jejich celosvětový obrat, což vypadlo. Nově by sankce měly být méně přísné.
Zrušení občanskoprávní odpovědnosti – Firmy už nebudou právně odpovědné za škody způsobené jejich dodavateli.
Méně udržitelné investice
Taxonomie se v Česku hodně skloňovala kvůli jaderné energetice. Ve zkratce jde o systém, který určuje, které ekonomické aktivity lze považovat za „udržitelné“. Nový návrh zásadně omezuje rozsah povinného vykazování.
Možnost částečného vykazování – Firmy, které nesplní všechny podmínky taxonomie, mohou nově vykazovat jen částečnou shodu. To jim umožní komunikovat své cíle udržitelnosti bez nutnosti splnit veškeré přísné požadavky.
Revize pravidla „do no significant harm“ – Jedná se o klíčový princip taxonomie, který stanovuje, že aktivita může být považována za udržitelnou jen tehdy, pokud významně nepoškozuje žádný z šesti environmentálních cílů. Komise chce oslabit toto pravidlo tím, že povoluje určitý negativní dopad na některé environmentální cíle, pokud není považován za „významný“. Tato změna se zatím týká pouze cíle označeného jako „prevence znečištění“, ale může se v budoucnu rozšířit i na další oblasti.
Jednodušší uhlíkové clo
Už jsme dlouho neměli žádnou zkratku na C, pojďme to napravit. CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism) je uhlíková daň na dovoz vybraných komodit do EU, jejímž cílem je zabránit tzv. úniku uhlíku – tedy přemisťování výroby do zemí s nižšími environmentálními standardy. Nový návrh přináší několik úprav.
Zavedení prahové hodnoty pro osvobození dovozců – Firmy, které dovážejí méně než 50 tun regulovaných produktů ročně, nebudou muset CBAM dodržovat. Toto opatření osvobodí přibližně 90 % dovozců, ale systém stále pokryje 99 % emisí spojených s těmito produkty.
Odložení implementace – Plná implementace CBAM se posouvá na rok 2027 místo původně plánovaného roku 2026.
Možné rozšíření produktového pokrytí – V roce 2026 může být CBAM rozšířen na další kategorie zboží, ale zatím se produktový seznam nemění.
Jednodušší požadavky na sledování emisí – Firmy nebudou muset sledovat emise tak podrobně jako dosud, což zjednoduší papírování a sníží náklady na dodržování CBAM pravidel.
Podle Komise by tyto změny měly snížit administrativní zátěž firem, zvýšit jejich flexibilitu a usnadnit investice do inovací a udržitelných projektů. Odhaduje se, že návrh ušetří evropským firmám až 6,3 miliardy eur ročně a vytvoří investiční kapacity ve výši 50 miliard eur.
Co na to říkají ostatní
Reakce na návrh jsou rozporuplné. Průmyslové asociace a obchodní komory návrh obecně vítají. Německá průmyslová a obchodní komora DIHK označila návrh za „krok správným směrem“, ale zároveň upozornila, že evropské firmy stále čelí příliš složité regulační zátěži. BusinessEurope, zastřešující organizace evropských podnikatelských svazů, uvítala zejména omezení povinného ESG reportování, které podle ní umožní firmám lépe se soustředit na svůj rozvoj.
Naopak ekologické organizace a progresivní politici návrh ostře kritizují. Transport & Environment označila balík za „trojského koně deregulace”, který podkopává evropské klimatické ambice. Evropská environmentální kancelář (EEB) uvedla, že návrhy „oslabují princip odpovědnosti firem”.
Ušetříme, ale…
Přestože Komise prezentuje návrhy jako významnou úlevu pro evropské podniky, v praxi zůstává mnoho nejasností. Návrhy ještě musí projít schvalovacím procesem v Evropském parlamentu a Radě EU, některé změny tak ještě mohou být zavrhnuty nebo výrazně upraveny. Firmy tak stále nevědí a ještě několik měsíců vědět nebudou, na co se připravit.
Dalším rizikem je, že i když se regulatorní povinnosti sníží, mnoho firem bude muset ESG údaje vykazovat i nadále. Velké společnosti a finanční instituce je mohou požadovat i bez toho, aby je k tomu nutila evropská legislativa.
Představení balíčku provázela intenzivní debata uvnitř samotné Komise. Podle uniklých dokumentů se původně uvažovalo o ještě výraznějším omezení ESG regulací, včetně úplné dobrovolnosti vykazování taxonomie. Jednání však přinesla kompromis, který zachoval některé základní principy zeleného financování.
Rozpor mezi lpěním na dohodnutých pravidlech a snahou ulevit firmám se objeví i při jednáních na úrovni Evropského parlamentu a Rady. Proti návrhu se již postavili zelení, socialisté i část liberálů, zatímco Evropská lidová strana jej obhajuje jako klíčový krok ke snížení regulatorní zátěže.
Komise se nyní ocitá ve složité situaci. Pokud chce návrh prosadit, bude muset buď vyjednat kompromis se středovými stranami, nebo hledat podporu u krajní pravice, což by mohlo vyvolat širší politickou krizi. Někteří analytici varují, že pokud se Komise rozhodne opřít o hlasy populistických a nacionalistických stran, mohla by tím otevřít cestu k dalšímu oslabování klimatických regulací v budoucnosti. A tedy i k dalším nejasnostem.
Aneta Zachová
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Evropská komise 26. února zveřejnila tři klíčové iniciativy – Clean Industrial Deal, omnibus pro zjednodušení zeleného reportování a akční plán pro dostupné energie.
- Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen avizovala, že Komise navrhne úlevu pro automobilky v podobě flexibilnějších emisních limitů CO2. Automobilky by si mohly plnění cílů rozložit do tří let, vyhnuly by se tak pokutám za nesplnění limitů v letošním roce.Baterie pro elektromobily a nová aliance, která by měla řešit autonomní vozidla – právě s tím má přijít Evropská komise v nadcházejícím akčním plánu pro automobilový průmysl.
- Předběžný koncept implementačního aktu k ekodesignu krbů, kamen a kotlů z pera Evropské komise vzbudil v Česku rozruch, obsahoval totiž přísné emisní limity.
- Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny ČR odhlasovali pozměňovací návrhy k novele energetického zákona zvané Lex plyn. Výbor mimo jiné navrhuje z novely vyškrtnout možnost získat podporu pro uhelnou elektrárnu.
- Spolek Klimatická žaloba ČR podal stížnost k Ústavnímu soudu. Žádá, aby stát přijal konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů. Vláda podle nich neplní ani své vlastní klimatické plány a české soudy odmítly situaci řešit.
- Neumím si představit, že by EU slevila ze svých zelených standardů a vydělala na tom, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz vedoucí klimatického týmu Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth Březovský.
- Lidé v České republice věří jaderné energetice nejvíce z celé EU. V její pozitivní efekt do budoucna věří až 77 procent Čechů, což je nejvyšší číslo ze všech unijních zemí. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometr.
- Na výrobu vodíku se vztahují přísná evropská pravidla, která brání dalšímu rozvoji sektoru v Česku, upozorňuje Česká vodíková technologická platforma. Ministerstvo průmyslu a obchodu argumenty expertů podporuje a dodává, že na evropské úrovni usiluje o změnu legislativy.
Tak pravil Draghi
Po 88 dnech od nástupu do úřadu představila Evropská komise dlouho očekávaný Clean Industrial Deal (CID). „Obvykle se přísahá na bibli, ale když jsem se stal členem Komise, musel jsem přísahat na Draghiho zprávu,“ glosoval vznik CIDu Dan Jørgensen, dánský eurokomisař pro energii a bydlení.
Právě zprávou Maria Draghiho se CID řídí. Snaží se tak uvést v život obraz moderní Evropy, která drží krok s globální konkurencí a zároveň odolává tlakům klimatické krize. A slibuje nejen záchranu evropského průmyslu, ale i jeho návrat na světovou špičku.
Ústřední téma? Zajištění nižších účtů za elektřinu a plyn. Ty totiž byly v loňském roce napříč EU v průměru 2,5krát vyšší než v USA. V celosvětovém srovnání mělo nejvyšší ceny elektřiny ze všech zemí světa Německo, v první desítce žebříčku za ním pak figurovalo dalších pět států.
„Hodláme investovat vše do toho, abychom ceny energií snížili,“ okomentoval plán Komise nizozemský komisař pro klima Wopke Hoekstra. Komise proto zároveň s CIDem představila Akční plán pro dostupnou energii, který by měl přinést co nejrychlejší zlevnění energií v EU.
Jak? Důraz Komise klade elektrifikaci a menší spoléhání na fosilní zdroje. Dokud na nich však státy EU budou závislé, měly by se při nákupech např. LNG inspirovat tzv. japonským modelem, kdy se díky hromadné objednávce plynu podaří dojednat výhodnější cenu.
S elektrifikací se pojí intenzivní budování infrastruktury i velkých bateriových úložišť, kam by se elektřina mohla ukládat „na horší časy“. Páteří levnějších energií mají i nadále být podle očekávání obnovitelné zdroje – problémem však je jejich pomalé budování. Komise si proto klade za cíl snížit jejich povolování na maximálně 6 měsíců, u komplikovanějších projektů by pak mělo jít nanejvýš o 2 roky.
Pro Čechy zásadní otázka: co jádro? Většina členských států jej používá a je potřeba to zohlednit, odpovídá Komise. Konkrétněji odpovídá Stéphane Séjourné, eurokomisař z Francie, která patří mezi hlavní zastánce jádra v EU. „Evropa konečně přestane ignorovat jadernou energii ve všech svých předpisech,“ řekl dříve Séjourné. Přestože CID explicitně jadernou energii nezmiňuje, píše se v něm o respektování svobodné volby energetického mixu států a státní podpoře pro dodavatelské řetězce a technologie jaderné energetiky.
Dále dohoda navrhuje využívat více dlouhodobých kontraktů, které předem určují množství odebírané elektřiny a předem smluvené ceny za ni (tzv. PPA kontrakty).
CID také přichází s prosbou adresovanou členským státům, aby skrze daňové úlevy – tedy pravomoci výhradně v rukou členských států – firmám energie zlevnily. Doporučení pro danění energií a nastavení tarifů Komise plánuje zveřejnit v posledním čtvrtletí letošního roku. Co to znamená v praxi? Divokou debatu na národní úrovni, která bude z velké části záviset na efektivitě jednotlivých vlád.
Reakce na CID jsou všeobecně rozpačité. Neslaví se ani v táboře příznivců dlouhodobě zodpovědné klimatické politiky, ale ani mezi zastánci revize dosavadního přístupu a větší ochrany evropských podniků. Právě to by mohlo vypovídat o dobře najitém kompromisu.
Průmyslové svazy na jedné straně kritizují, že Komise trvá na dekarbonizaci a předpokládá nastavení 90% cíle pro rok 2040, který mimochodem vyplývá z evropského klimatického zákona schváleného jen pár let zpátky členskými státy. Chybí v něm také jakákoliv zmínka obranného průmyslu. Na straně druhé, zástupci ekologických organizací upozorňují na nutnost předvídatelnosti investičního prostředí v EU a význam sociálního rozměru nové dohody.
Výsledný dopad CIDu nicméně záleží především na finální podobě jednotlivých legislativních a nelegislativních návrhů, které se pod hlavičkou CIDu budou teprve vyjednávat.
První takové jednání proběhne příští středu 12. března na Radě pro konkurenceschopnost. Na té se za Česko bude vyjadřovat české ministerstvo pro průmysl a obchod (MPO). „CID se snaží podpořit konkurenceschopnost EU skrze čisté technologie, oběhové hospodářství a investice. Jedná se o oblasti, které v obecné rovině podporujeme. Je však nutné dodat, že se jedná o strategii, nikoliv o konkrétní (a potřebné) legislativní či rozpočtové změny,“ okomentoval mluvčí MPO.
V řadě ohledů podle ministerstva nejde dohoda dost daleko. Příkladem je kapitola o cenách energií, kdy se v zásadě potvrzuje dosavadní směřování politiky, s důrazem na propojení infrastruktury, urychlení budování nízkoemisních zdrojů a snížení poplatků, u kterých je to možné. „Česko podporuje snižování cen energií a investice do inovací. V tomto ohledu je klíčové zajistit praktické změny legislativy a adekvátní zdroje financování. Proto je podle nás nyní potřeba hlubší diskuze na evropské úrovni, kde se budeme těmto tématům věnovat.“
Představení Clean Industrial Dealu otevírá dveře k dalšímu zásadnímu úkolu příštích měsíců a let – sestavení budoucího evropského rozpočtu.
Barbora Pištorová
Co nás čeká tento měsíc?
- 4. března – Poslanecká sněmovna ČR by se v rámci svého programu mohla dostat k hlasování o novele energetického zákona Lex plyn.
- 4. března – Evropská komise spustí strategický dialog o ocelářském průmyslu.
- 5. března – Evropská komise zveřejní akční plán pro automobilový průmysl.
- 16. března – Evropská komise představí strategický dokument na téma ukončení importu ruských energií.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.