Právě jste otevřeli webovou verzi Dekarbo briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
Omnibus narazil
Evropský parlament překvapil. V tajném hlasování shodil omnibus – legislativní balíček, který měl zjednodušit pravidla pro udržitelný reporting (CSRD) a náležitou péči (CSDDD). Mělo jít o rutinní potvrzení dohody tří hlavních středových frakcí, následovat měl už jen trialog, tedy finální jednání se členskými státy a Evropskou komisí. Nestalo se. Celkem 318 europoslanců hlasovalo proti, 309 pro a 34 se zdrželo. Europoslanci se tak musejí k návrhu vrátit, další hlasování by se mohlo odehrát 13. listopadu. O co jde? Omnibus upravuje dvě klíčové normy. CSRD řeší, které firmy musí povinně reportovat o udržitelnosti. CSDDD nařizuje, aby velké podniky prověřovaly dopady svých dodavatelských řetězců na lidská práva a životní prostředí. Komise navrhla zjednodušení: méně administrativy, jasnější zacílení na velké hráče a delší přechodné lhůty. V europarlamentních výborech se návrh dále upravil. U reportingu (CSRD) by nově povinnost dopadla až na podniky s více než 1 000 zaměstnanci (dosavadní legislativa počítala s 250) a obratem nad 450 milionů eur. Počítalo se také s odkladem některých termínů, aby měly podniky víc času na přípravu. U pravidel due diligence (CSDDD) je změna ještě výraznější. Povinnosti by se týkaly jen velmi velkých firem – zhruba od 5 000 zaměstnanců a 1,5 miliardy eur obratu. Kontroly by se soustředily hlavně na přímé dodavatele, ne na celý řetězec „do poslední suroviny“. Politicky to ale bouchlo. Lidovecká frakce, která vyjednávání vedla, prosazovala „realistické“ zjednodušení a domluvila se s liberální frakcí Renew a částí sociálních demokratů (S&D). Při říjnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu však přišlo na řadu tajné hlasování a dohoda spadla. Lidovci i socialisté deklarují, že se chtějí dohodnout a upravit text tak, aby byl pro středové strany přijatelný. Renew zároveň varuje, že pokud se text znovu otevře bez jasných mantinelů, pravice s krajní pravicí mohou prosadit výraznější rozvolnění pravidel. Do debaty vstoupila i energetika. Spojené státy a Katar, dva hlavní dodavatelé zkapalněného plynu do EU, poslali evropským lídrům dopis, ve kterém doporučili směrnici CSDDD smést ze stolu úplně. Katar dokonce hrozí, že pokud EU směrnici nepohřbí, přestane sem LNG dodávat. Co teď? V listopadu se text vrací do pléna. Frakce mohou předložit vlastní pozměňovací návrhy. Hraje se o to, zda vznikne středová většina, která zachová mírnější verzi úprav, nebo zda nastoupí pravicový blok, který legislativu výrazně oslabí. Pro firmy to znamená především nejistotu. Není jasné, jak velký okruh podniků bude nakonec reportovat, jak hluboko budou muset sahat kontroly v dodavatelských řetězcích a odkdy přesně budou nové povinnosti platit. Zatímco jedna část firem doufá v pohřbení legislativy, druhá by ji ráda zachovala v dosavadní podobě – hlavně proto, že už se na ni připravila a investovala do toho nemalé prostředky.Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Evropská komise navrhla úpravu systému emisních povolenek ETS 2. Podle končícího premiéra Petra Fialy se ubírají správným směrem, podle vítěze voleb Andreje Babiše jde o fiasko. Co konkrétně Komise navrhla, jsme popsali zde. ETS 2 není jedinou legislativou, kterou je Komise ochotná upravit. Šéfka Komise Ursula von der Leyen zaslala lídrům EU dopis, v němž jim navrhla další ústupky od zelené agendy.Změny se dočká i nařízení o odlesňování. Odklad se sice nekoná a nařízení má vstoupit v platnost s koncem letošního roku, pravidla se však mají změnit ve prospěch malých podniků. Česko spokojené není a tlačí na odklad. Jak se Evropský parlament staví k novému emisnímu cíli pro rok 2040? Největší frakce není jednotná. Dynamiku uvnitř instituce vysvětlujeme zde. EU by měla požadovat, aby vlády i podniky upřednostňovaly čisté technologie při zadávání veřejných zakázek a nákupech, uvedlo v pátek ve společném dopise Evropské komisi čtyřicet devět průmyslových lobby, think tanků a nevládních organizací. V Evropě je stále drahá elektřina, i když ceny jsou nyní stabilní, informoval Eurostat. Podle eurokomisaře pro energetiku za to nemůže Brusel, ale neschopnost národních vlád ulevit občanům skrze změny v daních a poplatcích za energie. Čína musí dávat více peněz na řešení dopadu klimatických změn, apeloval eurokomisař pro klima před summitem COP30. Globální emise skleníkových plynů v roce 2035 poprvé zaznamenají propad, předpokládá OSN. Na splnění cílů Pařížské klimatické dohody to ale nestačí. Emisní povolenky a uhlíkové clo nás přivedou k bankrotu, říkají evropské energeticky náročné společnosti. Své obavy vyjádřily v dopise zaslaném Ursule von der Leyen. Evropská unie dává sbohem ruskému plynu i ropě. Po letech, kdy Moskva využívala energetiku jako páku vůči Evropě, se klíčové instituce EU shodují na konci dovozu ruských fosilních paliv. Zbývá doladit, kdy přesně dovozy skončí a jak zabránit možnému obcházení zákazu. Návrh programového prohlášení vznikající vlády Andreje Babiše podle ekologických organizací umožňuje Motoristům ochromit ministerstvo životního prostředí a oslabit ochranu přírody a zdraví lidí. Slibuje udržování uhelných elektráren a tvrdí, že má uhlí i do budoucna svoje místo v energetickém mixu. Česká vláda schválila Politiku krajiny, strategický dokument, který se věnuje plánování, ochraně a využívání krajiny. Stanovuje cíle a opatření do roku 2050. Dále schválila dlouhodobou strategii pro ochranu biodiverzity. Česko je v očích Bruselu lídrem ve využívání speciálního Fondu spravedlivé transformace, který má trojici tuzemských krajů pomoci překonat uhelnou minulost a s ní spojené problémy. Navzdory porodním bolestem dotačního programu a kritice projektů od místních aktérů či odborníků získalo Česko ocenění JTP Champions Awards.Jak chce Dánsko přimět státy k souhlasu s novým emisním cílem?
V úterý 4. listopadu mají ministři životního prostředí rozhodnout, zda EU zamíří k 90% snížení emisí do roku 2040 oproti 1990. Dánsko, které teď řídí Radu EU, rozeslalo během pár dní jednu verzi kompromisu za druhou. A nabízí toho hodně. První trumf: Extra pojistky pro průmysl. Do textu přibylo explicitní ujištění pro odvětví vystavená úniku uhlíku – tedy energeticky náročné a exportně orientované firmy. Cíl je dát prostor pro podpůrná opatření a zohlednit konkurenci mimo EU. Druhý trumf: Záruka pro potraviny. Kompromis nově zmiňuje potravinovou bezpečnost jako reakci na obavy států, například Polska a Rumunska, aby klimatická politika netlačila neúměrně na zemědělství. Třetí trumf: Brzda v podobě dvouletého přezkumu. Místo pětiletého cyklu by se dělal revizní test každé dva roky – výslovně s ohledem na vývoj cen energií a dopady na průmysl i domácnosti. Pokud by náklady rostly nad očekávání, cíl by se mohl překalibrovat. Největší politická mina: Kolik práce „koupit“ mimo EU. Spor se točí kolem outsourcingu části klimatické akce do rozvojových zemí. Původně se mluvilo o možnosti započítat si 3 % plnění od roku 2036. Polsko teď tlačí až na 10 %, jiné státy chtějí start už v roce 2032. Na poměru „kolik uděláme doma a kolik nakoupíme venku“ se může dohoda zlomit. Atmosféra je napjatá. Pro musí být 55 % států, které představují 65 % obyvatel EU. Šance je křehká, ale Francie dala najevo ochotu ustoupit – a to může převážit. Snížení emisí o 90 % do 2040 je ambice, která má držet kurz k již dávno schválené uhlíkové neutralitě v roce 2050. Dánská nabídka se snaží největší obavy ošetřit: ochrana exportérů a průmyslu, klid pro farmáře a pojistka, že když se situace utrhne – ceny, dostupnost energií, sociální dopady – dá se projekt přibrzdit a přenastavit. Odpůrci varují, že časté revize mohou ambici rozmělnit, zastánci kontrují, že bez pojistek většina nevznikne.Co nás čeká tento měsíc?
4. listopadu: Dánské předsednictví svolalo mimořádné jednání ministrů životního prostředí EU, aby našli dohodu na nových emisních cílech.
4. listopadu: Evropská komise představí Sustainable Transport Investment Plan – rámec pro podporu výroby a distribuce udržitelných paliv v dopravě. Plán zahrne opatření pro rychlejší rozvoj dobíjecí a plnicí infrastruktury i partnerství se třetími zeměmi na obnovitelných a nízkouhlíkových palivech. 4. listopadu: Komise také předloží plán na výrazné posílení vysokorychlostní železniční dopravy v EU – „dlouhodobou vizi pro propojenější, efektivnější a konkurenceschopnější síť“ napříč Evropou. 4. listopadu: Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) svolal mimořádné jednání k emisnímu cíli pro rok 2040. 4. listopadu: Ústavní soud v Brně veřejně vyhlásí nález ve věci klimatické žaloby.10.–21. listopadu: V brazilském Belému se koná globální klimatická konference COP30.
25. listopadu: Komise avizuje balíček pro evropské energetické sítě. Cílem je urychlit rozšiřování a modernizaci sítí pro integraci obnovitelných zdrojů, podpořit elektrifikaci a zrychlit povolování. 25. listopadu: Komise představí strategii pro investice do čisté energetiky, včetně iniciativy pro uvolnění soukromého kapitálu. Důraz má klást na sítě, akumulaci a dopravní infrastrukturu, přeshraniční propojení, energetickou účinnost, digitalizaci energetiky a rozvoj vodíkové sítě. 25. listopadu: Komise předloží akcelerační akt pro dekarbonizaci průmyslu – soubor zjednodušení pro energeticky náročná odvětví zaměřený na rychlejší povolování, autorizace, reporting a na usnadnění investic v EU. 25. listopadu: V rámci akčního plánu pro budoucnost automobilového průmyslu Komise oznámí strategii „Battery Booster“ na podporu baterií vyráběných v EU.Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.