🍀 Nechť rozhodne soud
Evropská unie se staví do role lídra v boji proti klimatickým změnám, podle nevládních organizací je ale realita jinde. Evropská komise tak má na krku tzv. klimatickou žalobu – podobně jako některé evropské i mimoevropské země.
Organizace Climate Action Network Europe (CAN Europe) a Global Legal Action Network (GLAN) právně napadly Evropskou komisi u Soudního dvora EU s tvrzením, že unijní nařízení o sdíleném úsilí, které má zajistit snížení emisí v zemědělství, budovách a dalších sektorech nezatížených emisními povolenkami, není dostatečné. Evropská komise má nyní pár týdnů na reakci a poté, zřejmě v první polovině roku 2025, se odehraje veřejné soudní slyšení v Lucemburku,
Podobné právní výzvy se rozbíhají i jinde po světě, což naznačuje hned dvě důležité věci. Zelené organizace jsou připravené za klima bojovat právní cestou. A soudy sehrají významnou roli v utváření klimatické politiky na národní i mezinárodní úrovni.
Klimatické žaloby nejsou jen unijním či evropským trendem. Vezměme si například případ Jižní Koreje, kde nejvyšší soud nedávno rozhodl, že současná klimatická legislativa nechrání základní lidská práva a neobsahuje dostatečné cíle na ochranu budoucích generací. Jedná se o první takový rozsudek v Asii a může se stát precedentem pro další soudní spory v regionu, včetně Tchaj-wanu a Japonska.
Zajímavý je také případ Švýcarska, které sdružení seniorek nedávno zažalovalo u Evropského soudu pro lidská práva kvůli tomu, že země nedostatečně chrání klima. A uspěly. Švýcarská vláda ale ve svém stanovisku z 28. srpna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva rétoricky odmítla s tím, že klima chrání dostatečně. Švýcarsko je přitom zemí s tradičně silnou úctou k vládě práva a je otázkou, jak se nyní k rozhodnutí soudu postaví a zda se jej pokusí implementovat navzdory projevené skepsi.
Klimatická žaloba se nevyhnula ani Česku. V dubnu 2021 ji sepsala advokátní kancelář Frank Bold Advokáti. Městský soud v Praze v červnu 2022 vydal v reakci nato rozsudek, kterým dal žalující straně za pravdu v oblasti mitigace klimatických změn a nařídil ministerstvům přijmout ambicióznější klimatický cíl snížení emisí o 55 % do roku 2030. V případě adaptace pak soud rozhodl, že nedošlo k porušení práva a současně také zprostil obžaloby českou vládu. Tím však spor nekončí. Ministerstva podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který pak vrátil žalobu k dalšími projednání, a Městský soud v Praze nakonec žalobu kompletně zamítl. Klimatické organizace to však nevzdaly, podaly stížnost a nyní čekají na vyjádření. Pokud Nejvyšší správní soud žalobu opět zamítne, jsou připravené obrátit se na Ústavní soud ČR.
Soudy se tak stávají důležitým hráčem debat o klimatické politice a cílech pro snižování emisí. Podle studie LSE se za loňský rok vyrojilo nejméně 230 nových klimatických soudních případů, žaloby se objevily poprvé například v Panamě nebo Portugalsku.
Co to znamená pro Evropskou unii a další regiony světa? Že už nestačí jen formulovat plány, strategie a cíle – ty musí být především obhajitelné, a to jak politicky, tak vědecky i právně. Budou totiž propírané u soudu.
Aneta Zachová
🎞️ Podcast: Jsme poslední země Evropy, které chybí zákon o akumulaci energie, říká ředitel Asociace AKU-BAT
Česká republika stále zaostává v budování velkokapacitních úložišť energie na celostátní úrovni. Přestože Češi se již naučili ukládat energii vyrobenou na vlastních střechách, řešení na národní úrovni chybí. Podle Jana Fouska, ředitele Asociace AKU-BAT, je Česko v této oblasti na chvostu Evropy. Více informací a diskusi o překážkách a možnostech jejich překonání nabízí podcast Evropa zblízka.
📰 Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Ministerstvo zemědělství ČR požaduje po Evropské komisi odklad nového nařízení proti odlesňování, kterému české firmy budou muset čelit.
- Německá společnost Meyer Burger, přední výrobce solárních panelů, oznámila, že nezavře svůj závod v Německu a nepřesune výrobu do USA, jak bylo původně plánováno.
- Prvních deset národních plánů v oblasti energetiky a klimatu bylo předloženo Evropské komisi. Stále však chybějí plány klíčových států jako Německo, Španělsko a Polsko.
- Evropská investiční banka (EIB) spustila balíček ve výši 5 miliard eur na podporu větrné energie v Evropě. První transakce s protizárukou ve výši 500 milionů eur byla uskutečněna s Deutsche Bank.
- Od 1. září 2024 vstoupil v Česku v platnost zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy.
- Přední oborové organizace v oblasti moderní energetiky vyzvaly českou vládu k urychlenému schválení klíčových strategií pro dekarbonizaci ekonomiky.
- Česko v prvním pololetí letošního roku vyrobilo 36,1 TWh elektřiny. Vyplývá to ze srpnové zprávy ERÚ. Nejvíce elektřiny vyprodukovaly jaderné a parní elektrárny (dohromady 81 %), oproti loňskému roku ale jejich produkce klesla. Vzrostla naopak produkce elektřiny z větrných, přečerpávacích a fotovoltaických elektráren, u poslední jmenované kategorie dokonce o 28,4 %.
- Nová studie ukazuje, že zapojení agrovoltaiky do zemědělství může v České republice nahradit až 31 TWh elektřiny ročně.
📗 Kdo bude šéfovat klimatické politice EU?
Přestože prvním zářijovým pondělím oficiálně končí letní útlum, v Bruselu je politické dění v plném proudu už od minulého týdne. Během toho začala předsedkyně Komise Ursula von der Leyen vést rozhovory s kandidáty na nové komisaře. A v polovině příštího týdne by měla šéfům politických frakcí představit, kterému z kandidátů nebo kandidátek připadne jaké portfolio.
K těm nejsledovanějším agendám patří vedle debatované obrany také klimatická politika, která lomcovala letošními evropskými volbami. Proto se ptáme: kdo se nyní rýsuje jako pravděpodobná budoucí hlava zelené tranzice a klimatu? A rovnou přinášíme odpověď, stejně jako pohledy českých europoslanců.
Žhavou kandidátkou na post komisařky pro klima je Teresa Ribera, současná španělská místopředsedkyně vlády a ministryně pro ekologickou transformaci a demografické výzvy. Jde o zkušenou političku, která se podílela na jednáních o Pařížské dohodě a jež loni v rámci španělského předsednictví v Radě EU vedla jednání evropských ministrů pro životní prostředí. V závěru roku 2023 také v této pozici reprezentovala celou EU na celosvětové klimatické konferenci COP28.
Kromě těchto bohatých zkušeností ale má ještě další dvě esa v rukávu. Zaprvé, je to jedna z devíti žen nominovaných na komisařku – a tím pádem naděje na částečné vykompenzování jinak mužského obsazení Evropské komise, kterému se von der Leyen slibovala vyhnout. Zadruhé, Ribera je mezi kandidáty jedním z mála koní evropských socialistů a zelených, kteří von der Leyen podpořili ve volbě na předsedkyni.
„Ribera má prakticky jisté, že bude zastávat významný post se silným portfoliem a se vztahem k zelené tranzici a klimatu,“ uvedla pro redakci analytička Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas.
O jaké portfolio ale přesně půjde – tedy zda by Ribera měla na starosti například portfolio „Green Dealu“ nebo „opatření v oblasti klimatu“, která figurovala v dosavadní Komisi, nebo nějaké nové – je nyní na rozhodnutí von der Leyen. To by mělo podle analytičky být jasné až z konkrétních pověřovacích dopisů, které kandidátům a kandidátkám předsedkyně Komise bude zasílat.
„O portfolia spojená s klimatem, energetikou a čistým průmyslem, je mezi kandidáty velký boj. Teresa Ribera by chtěla získat portfolio, které by umožnilo pracovat na modernizaci Evropy a propojovat ekonomické a klimatické priority. To by dávalo velký smysl vzhledem k jejím předchozím zkušenostem,“ hodnotí Kazlauskas. Naopak český kandidát Josef Síkela je zaměřený primárně na energetiku, ekonomiku a má zkušenosti z bankovního sektoru, dodala.
Přímou konkurencí pro Riberu tak může podle Kazlauskas být spíše dánský kandidát Dan Jørgensen, který je také ze socialistické strany a který zastával post ministra pro klima a energetiku, stejně jako ministra pro rozvojovou spolupráci a globální klimatickou politiku.
„Přesto je ale Ribera viděná jako silnější kandidátka – a jako nejsilnější kandidátka na klimatické portfolio,“ uvádí analytička. Jméno Teresy Ribery v čele klimatického portfolia by tak podle Kazlauskas navíc bylo zárukou, že Komise nebude uhýbat od nastavených klimatických cílů a že naopak bude tlačit na členské státy, aby zvyšovaly svoje ambice – například při vyjednávání o klimatickém cíli EU do roku 2040.
Ani všechny zkušenosti Ribery ale nezaručují, že grilování ve výborech (o kterých jsme psali mimo jiné zde) půjde jako po másle. Má totiž zásadní „ale“: pro některé europoslance je příliš „zelená“, a o co víc, kritizuje jadernou energetiku.
„Právě proto si nemyslím, že je pravděpodobná její nominace na komisařku pro energetiku,“ uvažuje Kazlauskas. „V takovém případě by při slyšení v Evropském parlamentu čelila značnému odporu od poslanců a poslankyň ze zemí jaderné aliance.“ A silnou kritiku na konto této kandidátky lze podle analytičky očekávat také od Patriotů pro Evropu, kteří výtkami vůči klimatickým ambicím prozatím nešetřili.
Jak se k potenciální nové šéfce klimatické politiky EU staví, jsme se ptali přímo českých europoslanců.
„Podpora paní Ribery je z naší strany velmi nepravděpodobná,“ odpověděl na náš dotaz Ondřej Knotek (ANO, Patrioti), vedoucí největší delegace českých stran a člen výboru pro životní prostředí, ve kterém bude grilování Ribery probíhat. „Podporovala by stávající směr, který není dobrý ani pro ekonomiku EU, ani pro celosvětové klima,“ odůvodnil svůj postoj ke spolutvůrkyni Pařížské dohody.
Podobně se ke kandidátce staví také dvě třetiny koalice Spolu. „Pokud vím, je paní Ribera velikou odpůrkyní jádra, což je pro ČR, ale i řadu dalších států nepřijatelné,“ okomentovala europoslankyně a předsedkyně výboru pro zemědělství Veronika Vrecionová (ODS, ECR).
„To je Timmermans v sukních,“ uvedl na dotaz další člen ODS a taktéž výboru pro životní prostředí Alexandr Vondra. „Není to vůbec dobrý nápad. Pokud bude skutečně navržena, očekávám velmi tvrdé grilování.“
Ve stejném smyslu se ke kandidátce vyjádřil také evropský zástupce KDU-ČSL (EPP) Tomáš Zdechovský. „Je neprůchodná se svými extremisticky-zelenými názory napříč Evropským parlamentem,“ napsal na sociální síť X.
Zbývající třetinu koalice Spolu tvoří TOP 09 (EPP) zastupovaná v Evropském parlamentu Luďkem Niedermayerem. Ten si podle svých slov chce počkat na výsledný seznam jmen a nominací do jednotlivých portfolií. „Proces vzniku Evropské komise teprve startuje. Takže první otázka je ‚kdo a kde‘, druhá pak ‚s jakým programem‘. Zatím jsme před bodem jedna. Předpokládám, že program Komise bude odpovídat prostoru vytyčeném Ursulou von der Leyen, což je pro mne dobrý start,“ uvedl pro redakci.
Otázka Ribeřina postoje k jádru bude klíčová také pro Starosty. „Budu se ptát na její postoj k jádru a jak ho bude případně prosazovat v Komisi,“ odpověděl na dotaz Jan Farský (STAN, EPP).
Silně kriticky pak španělskou kandidátku hodnotí europoslanci zvolení za koalici Stačilo! (nezařazení). „Reprezentuje pokračování současné politiky Komise zeleného blouznění. Proto ji nehodlám v hlasování podpořit,“ řekla Kateřina Konečná (KSČM). Europoslanec a další člen výboru pro životní prostředí Ondřej Dostál uvedl, že Teresu Riberu považuje „za ještě horší volbu než byl pan Timmermans“. V rámci grilování ji nicméně podle svých slov ale hodlá vyslechnout a ptát se, kde plánuje bez jádra brát levnou energii.
Otazník nad postojem k jádru ale nad Riberou visí také pro pirátku Markétu Gregorovou z frakce Zelených. „Její nominace na šéfku klimatického portfolia v tomto ohledu bezesporu reálná je a dává smysl,“ uvedla Gregorová. „Stejně důvodné jsou však i obavy z toho, zda by z této pozice nešla proti společným unijním plánům v energetické politice,“ zdůraznila europoslankyně a připomněla uzavírání atomových reaktorů ve Španělsku, které Ribera řídila. Zda Riberu nakonec podpoří, plánuje Gregorová rozhodnout podle průběhu grilování.
Nezbývá tedy než si ještě pár týdnů počkat. Na definitivní seznam komisařů a jejich portfolií, stejně jako jejich odpovědi na rýpavé otázky europoslanců.
Barbora Pištorová
📅 Co nás čeká tento měsíc?
- 4. září: Zasedání výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI). Na programu bude mimo jiné příprava na nadcházející konferenci COP29, která se uskuteční v Baku.
- 12. září a 23. září 2024: Další zasedání výboru ENVI, konkrétní agenda těchto jednání zatím nebyla zveřejněna.
- 10. září: Začíná schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Na programu je mimo jiné implementace ETS 2, což je rozšíření systému emisních povolenek na vytápění domácností a silniční dopravu. Dalším důležitým bodem je legislativa LEX OZE III, která se zaměřuje na úpravu pravidel pro akumulaci energie, agregaci a flexibilitu energetických systémů.
- 16.–19. září: Plenární zasedání Evropského parlamentu. Maďarské předsednictví Rady EU by mělo představit své priority pro druhou polovinu roku 2024.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.