Právě jste otevřeli webovou verzi Dekarbo briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
Motoristé si dělají zálusk na ministerstvo životního prostředí
Po volbách je zřejmé, že ministerstvo životního prostředí bude mít nového šéfa nebo šéfovou. Vítězem voleb se stalo hnutí ANO, které se k zeleným politikám staví odmítavě. Při sestavování vlády bude jednat s SPD a Motoristy – tedy stranami, které šíří klamavé informace o změně klimatu. Klimatická agenda to nebude mít snadné. Andrej Babiš slíbil, že hned na prvním jednání vlády odmítne evropský systém ETS 2, který má od roku 2027 rozšířit obchodování s emisními povolenkami i na dopravu a budovy. Pravdou ale je, že zrovna v otázce ETS 2 se Babiš nebude příliš odchylovat od svých předchůdců – i ti tvrdili, že ETS 2 v Česku zavádět nebudou. Babiš i dosluhující vláda pak odmítají i nový emisní cíl pro rok 2040. Babišovo ANO je sice výrazně kritičtější k Zelené dohodě pro Evropu než předchozí vláda, problém jsou ale spíše jeho pravděpodobní koaliční partneři – tedy Motoristé a SPD. Motoristé ve svém programu otevřeně hlásají: „Ukončíme podporu tzv. obnovitelných zdrojů energie, které jsou pohromou pro naši ekonomiku.“ Také SPD se staví proti klimatickým opatřením. „Podporujeme ochranu přírody. Stop klimatickým ideologiím v podobě větrných a fotovoltaických elektráren,“ uvádělo hnutí ve svém programu. Podle informací Deníku N by ministerstvo životního prostředí mělo padnout do klína právě Motoristům, konkrétně jejich lídrovi Petru Macinkovi. Pokud by resort skutečně připadl Motoristům, znamenalo by to zásadní změnu rétoriky směrem k obhajobě fosilních zdrojů. Macinka v debatách několikrát zpochybnil vážnost změn klimatu i vliv lidské činnosti na globální oteplování. Je to přitom právě ministerstvo životního prostředí, které v Česku působí jako tahoun ochrany klimatu a dekarbonizační agendy. Za dekarbonizaci by ale nutně nemuseli být odpovědní jen a pouze Motoristé. Druhý muž ANO – Karel Havlíček – dříve naznačil, že by v nové vládě ANO mohl na zelenou transformaci dohlížet někdo výše postavený – například místopředseda vlády. Můžeme ho pracovně nazvat „Karel“. Právě Karel by řešil klíčové věci české ekonomiky, jako je třeba rozvoj zelených technologií a energetiku. Ministerstvo životního prostředí by se tak mohlo věnovat více ochraně přírody, zatímco agenda (zelené) modernizace by spadala právě pod Karla. Ostatně už nyní zelená transformace zasahuje několik rezortů – kromě životního prostředí také ministerstvo průmyslu a obchodu či dopravy. Do politických her a mezirezortních tahanic pak může vstoupit ještě další hráč. Byznys. Velké české firmy mají své dekarbonizační strategie už rozjeté a často počítají s evropskými dotacemi i čistou elektřinou. Příliš ostrý obrat by ohrozil investice, a tím i pracovní místa. Právě ekonomický tlak může být hlavní brzdou politických experimentů. Karel by mohl byznysu naslouchat. Obnovitelné zdroje a zelené technologie se totiž staly globálním trendem. Neúčastnit se ho znamená vzdát se příležitostí. Česko má obrovský potenciál – od výroby komponent pro větrné turbíny až po bateriová úložiště. Jestli ho nová vláda nechá ležet ladem, bude to promarněná šance, nikoli obrana národních zájmů.Podcast: Emisní cíl 2040 je mimo možnosti naší ekonomiky, říká český velvyslanec v Bruselu
Jednání o emisním cíli pro rok 2040, který Evropská komise navrhla na 90 %, bude komplikované. Dánské předsednictví, pro které je cíl prioritou, muselo odložit hlasování v Radě, protože členské země se neshodnou. Cíl tak budou řešit lídři na Evropské radě. Jaká je česká pozice? A co lze od jednání očekávat do budoucna? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Štěpán Černý, zástupce vedoucího Stálého zastoupení ČR při EU a stálý představitel ČR ve výboru COREPER I.Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Senát ČR odmítl návrh Evropské komise snížit do roku 2040 emise oxidu uhličitého o 90 procent proti úrovni roku 1990. Připojil se tak ke dřívějšímu odmítavému stanovisku Vlády ČR.Klimatická politika nesmí být soutěží v tom, kdo si na papír napíše vyšší číslo. Musí vycházet z toho, co Evropa reálně zvládne, píše v komentáři o cíli pro rok 2040 europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Naopak podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) je odmítnutí cíle pro rok 2040 bez předložení alternativy politicky nezodpovědné.Česko požádalo Evropskou komisi o odsouhlasení veřejné podpory pro chystanou výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Evropská komise podle premiéra Petra Fialy (ODS) vyslechla námitky Česka a dalších zemí vůči současnému nastavení systému ETS 2 a připraví legislativu, která posílí stropy pro ceny povolenek. Europoslanci podpořili nová pravidla pro opětovné použití a recyklaci v automobilovém průmyslu. Při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší bylo dosaženo významného pokroku, avšak celkový stav životního prostředí v Evropě není dobrý. Vyplývá to ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Striktní emisní limity pro roky 2030 a 2035 nejsou dosažitelné a je nutné změnit strategii, varuje evropský automobilový průmysl v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise. Oteplování v Evropě přináší čínským výrobcům klimatizací nový rostoucí trh, který jim pomáhá kompenzovat ztráty z prodeje ve Spojených státech způsobené obchodními spory. Vývoz klimatizací z Číny do Evropské unie a Británie za sedm měsíců letošního roku vzrostl meziročně o 16 procent.Europoslanci tlačí na rychlejší odstřihnutí od ruské energie
Evropský parlament řeší, jak definitivně přestřihnout energetickou pupeční šňůru s Ruskem. Podle informovaných zdrojů agentury Bloomberg má průmyslový výbor Evropského parlamentu (ITRE) 16. října hlasovat o změnách, které by znamenaly stopku pro ruskou ropu a ropné produkty již od začátku roku 2026 a úplný zákaz dodávek plynu o rok později. Původní návrh Evropské komise počítal s koncem ruského potrubního plynu až na konci roku 2027. Smyslem je sladit ukončení dovozu ruského plynu potrubím s už naplánovaným koncem námořních dodávek – který je však zakotven v sankcích. Zatímco sankce jsou dočasné, legislativa RePowerEU, jež má odstřihnout EU od ruských paliv, míří k trvalému „odpojení“. Další důvod je ryze politický. Europoslanci by rychlejší odstřihnutí od Ruska pravděpodobně podpořili, legislativa ale potřebuje i souhlas členských států. A právě tam vstupuje do hry velký rozdíl v tom, zda se schvalují sankce, nebo „klasická“ legislativa. Zatímco sankce se schvalují jednomyslně na úrovni ministrů zahraničních věcí, u RePowerEU platí kvalifikovaná většina. Legislativu by tak nemohlo zvrátit maďarské a slovenské veto. V řadě členských států řeší nákupy paliv obchodníci, a bylo by tak na nich, zda půjdou proti evropské legislativě, či nikoli. Kartami míchá i trh. Ve druhé polovině příštího roku se očekává přebytek plynu, což snižuje riziko nedostatku i cenových šoků – a politicky to usnadňuje tvrdší kurz vůči Moskvě.Co nás čeká tento měsíc?
V Bratislavě se dnes a zítra koná European Nuclear Energy Forum (ENEF). Za Česko se jej účastní mimo jiné premiér Petr Fiala a ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Evropská komise 16. října představí svou vizi pro klimatickou a energetickou diplomacii. Strategie by měla popsat záměr EU spolupracovat pouze s těmi zeměmi, které se chovají odpovědně a dodržují mezinárodní úmluvy. Dne 16. října bude jednat výbor pro průmysl a energetiku Evropského parlamentu. Na programu má balíček RePower EU. Ministři životního prostředí se setkají 21. října. Jednat by mohli o klimatickém cíli pro rok 2040 a další environmentální agendě. Ve dnech 23. a 24. října se odehraje jednání Evropské rady, tedy premiérů a prezidentů členských zemí EU. Česko by chtělo, aby se právě Evropská rada zabývala cílem pro rok 2040 a přijala k němu jednomyslné rozhodnutí – tedy zda jej podporuje, či nikoliv. Diskuse o cíli se očekává i ve výborech Evropského parlamentu, vlivní europoslanci z lidovecké frakce (EPP) ale chtějí počkat na výsledky jednání Evropské rady. Evropská komise 29. října zveřejní plán pro investice do udržitelné dopravy. Stejný den představí i plán rozvoje vysokorychlostních tratí.Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.