Dopis od Ursuly
Milá Tereso, milý Wopke,
snižte emise uhlíku o 90 procent do roku 2040, ukončete naši závislost na fosilních zdrojích a přestaňte je dotovat. Zároveň ale snižte ceny energií, mluvte s průmyslem, pomozte mu s dekarbonizací a zkuste nastavit daně v Evropě tak, aby podporovaly zavádění čistých technologií. Zapracujte také na systému uhlíkových kreditů, abychom umožnili firmám kompenzovat emise investicemi do projektů, které odstraňují uhlík z atmosféry.
Každých šest měsíců mi řeknete, jak jste na tom.
Děkuji
S pozdravem
Ursula
Zhruba takové úkoly dala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen klíčovým kolegům, kteří mají být v nové Evropské komisi zodpovědní za klimatickou agendu. Vyplývá to z jejich pověřovacích dopisů. Španělka Teresa Ribera má na zelenou transformaci dohlížet z úrovně místopředsedkyně Komise, Nizozemec Wopke Hoekstra má pokračovat v práci eurokomisaře pro klima.
Dvojice se má vzájemně vyvažovat – Ribera je silnou bojovnicí za ambiciózní klimatické politiky, zatímco Hoekstra je konzervativnější a byznysově zaměřený. Do zelené agendy však budou vstupovat ještě další eurokomisaři, zejména dánský nominant Dan Jørgensen zodpovědný za energetiku a bydlení. Ten bude mít za úkol rozvoj obnovitelných zdrojů a energetických úložišť, společně s Hoekstrou pak budou rušit dotace na fosilní paliva a postupně ukončovat dovoz energií z Ruska. Ideálně bez dopadu na ceny bydlení.
Všichni budou muset své plány detailně představit v první polovině listopadu, kdy je čeká slyšení v příslušných výborech Evropského parlamentu – konkrétně ve výborech pro hospodářství (ECON), životní prostředí (ENVI) a průmysl (ITRE). Úspěšné „grilování“ je nezbytnou podmínku pro to, aby se z kandidátů stali skutečnými eurokomisaři.
A na co se budou europoslanci při grilování kandidátů na eurokomisaře ptát? Redakce Euractiv nahlédla do přípravného dokumentu jednoho z klíčových výborů a může vám prozradit, kam se budou dotazy ubírat.
Europoslance bude zajímat, s jakými konkrétními legislativními návrhy kandidáti přijdou v prvních sta dnech svého mandátu. Chtějí také jasně popsat, jak tyto návrhy posílí konkurenceschopnost Evropy a zda se budou opírat o dopadové studie. Otázky budou mířit také na plánovaný „Clean Industrial Deal“, tedy evropský plán pro podporu čistého průmyslu, jehož obrysy jsou zatím nejasné. Kandidáti by také měli říct, co si představují pod pojmem „čistý růst“ a jak chtějí zajistit snížení emisí v EU o 90 procent do roku 2040 bez toho, aby byl ohrožený průmysl. Při grilování se také objeví otázky ohledně budoucnosti systému pro obchodování s emisními povolenkami (ETS). Zaznít by měla i reakce na otázku, jak podpořit dekarbonizaci energeticky náročného průmyslu a které sektory by měly mít prioritu.
Čeští pozorovatelé grilování určitě ocení otázky týkající se jaderné energie, včetně podpory malých modulárních reaktorů, nebo revize emisních standardů pro osobní vozidla – alias zákazu spalovacích motorů.
Kandidáti na eurokomisaře to nebudou mít lehké, budou muset odpovídat tak, aby nenaštvali ani konzervativce, ani progresivisty. Jinými slovy, budou muset být dostatečně vágní na to, aby si nepodkopli stoličku.
Aneta Zachová
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Evropská komise odložila o rok nařízení o odlesňování, vyhověla tak požadavku řady členských zemí, včetně Česka. Cílem nařízení je omezit dovoz produktů spojených s kácením a znehodnocováním lesů.
- České uhelné regiony získaly speciální financování z fondů EU, aby zvládly zelenou proměnu a modernizaci. Server Euractiv.cz přináší sérii článků, ve kterých mapuje, jak se daří peníze využívat v praxi.
- Evropa by se měla soustředit na obory, ve kterých je dobrá – třeba na technologie větrných elektráren. Doporučuje to Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti EU. V ní volá po masivních investicích do zelené transformace.
- Evropská unie by měla pomocí mimořádných předpisů o dva roky odložit zavedení přísnějších emisních cílů pro výrobce automobilů, které je naplánováno na rok 2025. Chtějí to nejen automobilky, ale i česká vláda, Evropská komise je ale proti. Česká vláda chce také dřívější revizi tzv. konce spalovacích motorů EU a připravuje na toto téma společnou výzvu podobně smýšlejících zemí.
- Podíl Ruska na celkovém dovozu plynu do Evropské unie činil v červnu 2024 pouhých 18 procent, ještě v roce 2021 to bylo 45 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu energetické unie, kterou zveřejnila Evropská komise.
- Evropská komise má zelenou k definitivnímu zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů z Číny. Proti návrhu zavést cla se totiž nepostavila dostatečná většina členských států EU. Komise ale bude s Čínou dále jednat.
- Podle nejnovějších údajů průmyslového sdružení EHPA se prodej tepelných čerpadel v první polovině roku 2024 snížil o 47 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2023.
- V Evropě se pomalu rýsuje podoba nové společné zemědělské politiky. Součástí je i dialog ekologů se zástupci zemědělských organizací ve snaze zajistit klimaticky a environmentálně udržitelnější produkci.
- V posledních třech letech skončilo s využíváním uhlí při výrobě tepla pro vytápění a ohřev vody deset tepláren. Informovalo o tom Teplárenské sdružení ČR.
Nečekáme, pracujeme
Kde nic, tu nic. Tři strategické dokumenty rýsující budoucnost české energetiky a klimatické politiky – Energetická koncepce státu (SEK), Politika ochrany klimatu (POK) a zastřešující Národní klimaticko-energetický plán (NKEP) – jsou sice připravené, ale stále čekají na schválení na vládě.
Například finální verze NKEPu měla být hotová a odevzdaná Evropské komisi do 30. června. Namísto schváleného dokumentu ale Praha do Bruselu posílá pravidelně jen omluvy, že k odevzdání dokumentu ještě nedošlo, a druhým dechem dodává diplomaticky formulované „už to bude“.
K tomu dlužno dodat, že Česko není zdaleka jediným opozdilcem, který se s vyhotovením dokumentů stále loudá – finální podobu podle stránek Komise zatím zvládly odevzdat jen čtyři státy: Finsko, Francie, Německo a Dánsko.
„Věřím, že (tři strategické dokumenty) budou (vládou) projednány do konce roku,“ okomentoval pro Dekarbo Brief vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Petr Holub. Přestože se schvalování protahuje, samotné práci na naplňování strategií NKEPu i dalších dvou dokumentů to podle něj nebrání.
Státní správa lepší a robustnější podklady pro plnění svých klimatických cílů nikdy neměla, hodnotí Holub. Díky nim teď zjednodušeně řečeno především ví, na kterých domácích úkolech má pracovat. A vzhledem k tomu, že značná část NKEPu vychází z evropských nařízení, jeho schválení vládou a následně Komisi by s sebou nemělo nést žádné další překážky – a není tím pádem pro praxi ministerstva tak důležité.
„Jednotlivá opatření už připravujeme nebo jsou někde v běhu,“ popsal Holub. Konkrétně na MŽP tak už teď pracuje na zhmotnění připravených strategií zhruba 15členný odbor. Na podobný úkol by se sice podle Holuba hodila spíš agentura o 150 lidech, ale tváří v tvář politické realitě je i 15 lidí velký krok kupředu, dodal Holub.
„Na ministerstvu životního prostředí jsme uspořili místa na jiných agendách a vytvořili jsme nový odbor. Ten začíná sloužit jako odborná kapacita pro to, abychom uměli posoudit různé dekarbonizační nástroje a strategie,“ popsal. Konkrétně tak jeho zaměstnanci pracují na různých tématech, například dekarbonizaci těžkého průmyslu nebo strategii pro vodík.
Zatímco jednou stránkou věci je práce na implementaci cílů nastavených Českem, tou druhou pak je dosahování klimatického cíle, který si státy EU schválily, a plnění cílů Pařížské dohody.
Komise již při posuzování draftů NKEP plánů jednotlivých členských zemí na konci loňského roku konstatovala, že Evropa v plnění různých cílů, ať už v oblasti úspor energie nebo budování obnovitelných zdrojů – zaostává. Redakci na to upozornil Štěpán Vizi z Centra pro dopravu a energetiku. A potvrzuje to také nedávno vydaná Zpráva o stavu energetické unie.
„Trháme sice rekordy v budování obnovitelných zdrojů, ale pořád to tempo není dostatečné,“ uzavřel Vizi.
A přestože EU zůstává na mezinárodním poli hlavním advokátem ochrany klimatu, její tempo se za současného rozložení politických sil zvyšovat spíš nebude.
Barbora Pištorová
Co nás čeká tento měsíc?
- Evropská komise bude s europoslanci 8. října diskutovat o krizi automobilového průmyslu v EU, možném uzavírání závodů a potřebě zvýšit konkurenceschopnost.
- Ministři životního prostředí se 14. října setkají v Lucemburku. Řešit budou blížící se klimatickou konferenci COP 29, která se odehraje v listopadu v Baku.
- O klimatické konferenci budou krátce jednat i premiéři a prezidenti zemí EU, a to na setkání Evropské rady 17. a 18. října.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.