🍀 Kam se poděl Green Deal?
Lídři členských zemí EU minulý týden na summitu v Bruselu odsouhlasili dokument označovaný jako „Strategická agenda“. Tento dokument obsahuje přehled evropských priorit pro následující pětileté období, tedy pro roky 2024–2029, a má sloužit jako odrazový můstek pro novou Evropskou komisi a její program.
Co však bije do očí, je úplná absence pojmu „Green Deal“. I když se agenda věnuje zelené transformaci a udržitelnosti, vždy je to skloňováno s ekonomickým růstem, rozvojem technologií či digitalizací.
Green Deal je vlajkovou lodí evropské klimatické politiky a jeho cílem je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Absence přímého odkazu na Green Deal v nové strategii tak může signalizovat změnu evropského přístupu ke klimatické politice.
Jedním z možných důvodů, proč není Green Deal v agendě explicitně zmíněn, je snaha o „rebranding“ zelených politik. Možnost takového vývoje kolegové popsali již začátkem letošního roku v rámci video seriálu Zelený kód. Nyní se předpoklady taví do praxe. Místo neustálého opakování pojmu „Green Deal“ se EU nyní snaží integrovat jeho cíle do širšího kontextu průmyslové politiky a konkurenceschopnosti. To znamená, že emise skleníkových plynů se budou snižovat i nadále, ale s větším důrazem na podporu průmyslu a ekonomický růst, což by mohlo zmírnit některé obavy ohledně ekonomických dopadů přísných ekologických opatření. Sama strategická agenda hovoří o „pragmatismu“ při dosahování klimatické neutrality do roku 2050.
Unie se tak zřejmě pokusí vytvořit vyváženější přístup ke klimatické a ekonomické politice. Zelené cíle by se již neměly prosazovat „na sílu“ bez ohledu na další aspekty, ale naopak s ohledem na potřeby průmyslu a běžných obyvatel. Tento přístup by mohl být více akceptovatelný pro členské státy a průmyslové sektory, které se obávají o svou konkurenceschopnost v globálním měřítku.
Strategická agenda nám ukazuje, jak si další vývoj v EU představují členské státy. Právě ty – včetně průmyslového Česka – jsou totiž autorem dokumentu. Ačkoli se Francie a Německo na poslední chvíli snažily prosadit do textu své „Green Deal“ příspěvky, jejich požadavky se do výsledné verze nepromítly.
Agenda i přes absenci přímého odkazu na Green Deal stále klade důraz na dosažení klimatické neutrality a energetické soběstačnosti. To znamená, že Green Deal se neruší, ale spíše se mění způsob jeho prezentace a integrace do širšího kontextu unijních politik.
Tento posun může mít několik důsledků. Na jedné straně by mohl přinést větší podporu pro zelená opatření, protože budou prezentována jako součást širšího balíčku zaměřeného na růst a inovace. Na druhé straně může vyvolat obavy, že klimatické cíle budou oslabeny ve prospěch ekonomických zájmů.
Klíčové bude, jak EU dokáže uplatnit tyto nové priority ve svých konkrétních legislativních návrzích či iniciativách, a zda si členské státy pohlídají provádění Strategické agendy v praxi. Budeme to sledovat a doufáme, že se k nám připojíte.
Aneta Zachová
🎧 Podcast: Jaká bude klimatická politika EU v dalších pěti letech?
Konec „zeleného šílenství“ nebo rušení Green Dealu? V průběhu volební kampaně slibovaly strany změnu směru a přehodnocení zelené politiky v EU. Najde se pro tyto sliby v novém europarlamentu podpora? Bude EU méně „zelená“? Co nasvědčuje výsledek voleb a rozdělování těch nejvyšších postů v unijních institucích? V podcastu serveru Euractiv.cz Evropa zblízka odpovídá Vendula Kazlauskas, analytička Asociace pro mezinárodní otázky.
📰 Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Evropská unie chce, aby se podniky více zajímaly o to, s kým a za jakých podmínek obchodují. Firmy tak budou mít nově zodpovědnost za to, jaký dopad má jejich byznys v celém distribučním řetězci, tedy od dodavatelů až po distribuci.
- Členské země EU definitivně schválily dlouho projednávanou a některými státy kritizovanou normu o obnově přírody. Tato norma je považována za nejdůležitější unijní pravidla pro ochranu přírodních druhů.
- Evropský mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) stále vyvolává provozní otázky mezi podniky, které si stěžují na jeho složitost. Firmy by přitom již měly odevzdávat své finální reporty.
- Evropa letos zaznamenala rekordní počet hodin s negativními cenami elektřiny.
- Evropská komise zahajuje řízení proti 21 vládám členských zemí EU, neimplementovaly totiž reformy trhu s elektřinou. Tyto reformy jsou přitom nezbytné pro lepší připojování nových obnovitelných zdrojů a elektrických zařízení.
- Automobilky, energetické společnosti a ekologické neziskovky varují před zrušením zákazu prodeje nových benzínových a naftových aut od roku 2035. Varování bylo adresováno lídrům členských zemí EU.
- „Je to zdvižený ukazovák, aby se některé věci dělaly jinak,“ řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová na konferenci České priority v evropské politice, kterou 24. června uspořádal Euractiv.cz. Lidé se podle ní obávají, jestli je zelená politika realistická a jestli nepřinese příliš velkou zátěž na některé regiony či sektory.
⚡ Klimaticko-energetický plán zůstává prozatím doma
Včerejší půlnocí skončil oficiální termín pro odeslání Národních klimaticko-energetických plánů členských zemí. Ten z pera českých ministerstev ale zatím zůstává v Praze na finální odklepnutí ze strany vlády.
Plán totiž čeká na další dva strategické dokumenty. „Vláda chce rozhodnout o všech třech energeticko-klimatických dokumentech, tedy Státní energetické koncepci (SEK), Politice ochrany klimatu v ČR (POK) a Vnitrostátním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) najednou,“ odpovědělo na dotaz redakce ministerstvo životního prostředí (MŽP).
„Aktuálně je bod zařazen na jednání vlády 17. července,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V návaznosti na schválení na vládě pak bude plán zaslán Evropské komisi.
Proč je plán důležitý? Kvantifikovaně odpovídá na otázku, jak Česko hodlá dosáhnout unijního cíle snížení emisí o 55 procent do roku 2030 a co to bude znamenat pro jeho ekonomiku.
Připomínáme: cíl 55 procent je společným průměrem pro celou EU. Dokument, který Češi odevzdají, tak sice nepodléhá žádnému dalšímu schvalování, ale Evropská komise bude posuzovat, nakolik jsou finální plány členských států jako celek dostatečné k dosažení klimatických i energetických cílů EU. Kdy přesně bude toto posouzení hotové, se bude odvíjet od zpoždění, se kterým Česko svůj NKEP do Bruselu pošle.
NKEP navíc nebude jediný klima-dokument, který se bude Komisi odevzdávat. Ten další už se navíc nebude týkat pouze plánů, ale dokladů toho, jak se dekarbonizaci Česka daří realizovat. „Již v březnu příštího roku budeme muset zaslat Evropské komisi další tzv. zprávu o pokroku v naplňování (plánu – pozn. red.), která se připravuje jednou za dva roky,“ popsalo MŽP.
Jaké si tedy Česko při přípravě na jednu z těch největších aktuálních výzev vedlo? „Na jednu stranu je pozitivní, že je plán založen na propracovaném modelování scénářů, což je oproti minulosti určitě krok vpřed,“ zhodnotila přípravu NKEPu Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku.
„Na druhou stranu ale bylo modelování hodně ovlivněno politickým zadáním,“ dodala. Současný scénář tak podle ní například zahrnuje povinně minimálně tři nové jaderné reaktory – ale bez ohledu na to, kolik to Česko bude stát. „Vůbec se neprověřovalo, co se scénářem může udělat výrazné prodražení nových jaderných reaktorů nebo zpoždění při jejich výstavbě, a zda by v takovém případě nebyly pro Česko výhodnější jiné varianty transformace,“ upozornila.
K takovým by mohly patřit například obnovitelné zdroje energie (OZE), jak ve svém dřívějším doporučení podotýká i Evropská komise a jak vyplynulo také z veřejných konzultací NKEPu. „V tuto chvíli je ještě ve hře nový scénář s vyšším podílem OZE v roce 2030, zatím na něm ale není shoda, takže ani nevíme, v jaké podobě Česko nakonec plán odešle,“ uvedla Urbanová.
Dobrá zpráva na konec: skluz v odevzdávání nemáme sami. K premiantům EU budou patřit pravděpodobně Dánsko, Nizozemí nebo Španělsko. Většina států však plánuje odevzdání NKEPu až v průběhu léta nebo na začátku podzimu, některé avizovaly spíše až konec roku.
Za zdržení v rámci týdnů, jak by tomu mohlo být v případě Česka, nebo měsíců navíc zemím v praxi žádné penále nehrozí. Tak proč se stresovat?
Barbora Pištorová
📅 Co nás čeká tento měsíc?
- Evropská lidová strana (EPP) využije své „studijní dny“ ve dnech 2.–5. července v Cascais v Portugalsku k tomu, aby si promyslela přístup k tématu zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory po roce 2035.
- V úterý 16. července se odehraje ustanovující schůze nového Evropského parlamentu. Potrvá do pátku 19. července a měla by oficiálně rozhodnout i o rozdělení výborů v EP.
- Ve dnech 11. a 12. července se v Budapešti neformálně setkají ministři životního prostředí členských zemí EU.
- Ve dnech 15. a 16. července se v Budapešti odehraje neformální Rada EU pro energetiku.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.