Právě jste otevřeli webovou verzi Dekarbo briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
Hra na odklad ETS 2
Zatímco se Česko snaží hledat mezi evropskými státy podporu pro odklad ETS 2, na domácí půdě připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) shrnutí jeho předpokládaných dopadů. ETS 2 rozšiřuje obchodování s emisními povolenkami z velkých podniků a rafinérií na oblast dopravy a budov.
Dokument, který má redakce k dispozici, se věnuje dvěma hlavním kategoriím. Zaprvé předpokládaným důsledkům povinného monitorování emisí. To platí od letošního roku a týká se podle dat ministerstva zhruba 300 až 350 většinou velkých podniků, jako jsou provozovatelé čerpacích stanic nebo dodavatelé energií. Dopady? Lehké navýšení administrativní zátěže, která se s reportováním startujícím k 30. dubnu 2025 za rok 2024 pojí. Státní správu bude nová práce navíc stát tři zaměstnance na MŽP a 10 zaměstnanců na České inspekci životního prostředí.
Zadruhé dokument ministerstva shrnuje odhadované dopady „ostrého“ nájezdu ETS 2. Předpokládáte chudobu a kolaps českého průmyslu? Omyl. Většina bodů hovoří o přínosech.
Ministerstvo odhaduje příjem z výnosů emisního obchodování pod ETS 2 pro období do roku 2032 na úrovni 50 miliard korun, stejná částka by měla přijít také ze Sociálně-klimatického fondu, obojí v závislosti na skutečné ceně povolenky. Háček nicméně spočívá také v přípravě národních sociálně-klimatických plánů, které státy musí odevzdat Evropské komisi už do června. Dalším kladným vlivem by mělo být narovnání situace na trhu. Dosud totiž emisní povolenky platily například teplárny, ale dodavatelé paliva do plynových kotlů nikoliv.
Obávané promítnutí ETS 2 do cen benzinu a nafty MŽP odhaduje na zhruba 3 koruny na litr (tedy 10–15 % ceny). Ovšem za předpokladu, že povolenka bude stát 45 euro, což je cenová hladina, kdy by došlo ke spuštění ochranných mechanismů ke snížení ceny povolenky, například uvolnění dalších povolenek do oběhu. Ministerstvo zároveň dodává, že stát může tento nárůst v případě potřeby vykompenzovat snížením spotřební daně. Pro zemní plyn by cena podle předpokladu ministerstva vzrostla o 200 korun za MWh (tedy asi 10–15 %), a naopak u uhlí by došlo k nárůstu o 300 korun za kilo (nárůst o 30–40 %).
Podle optimistického scénáře by tak Česko mohlo na transformaci vydělat. Jak to? Peníze z výnosů emisního obchodování budou investované opět v Česku a mohou podpořit ekonomický růst. Na rozdíl od nákladů na fosilní energie, které jsou krom uhlí primárně dovážené, a to navíc z geopoliticky problematických regionů, argumentuje dokument.
I přes všechny potenciální přínosy ale MŽP vytýká před závorku, že se česká vláda na evropské úrovni snaží vyvolat jednání o budoucnosti ETS 2. A že apeluje, aby došlo jednak k posílení cenové brzdy emisní povolenky, jednak o „minimálně“ roční odklad celého systému. Ten má podle plánu startovat již začátkem roku 2027, Česko tak nyní požaduje o jeho posunutí (alespoň) na rok 2028.
Jak realistická taková snaha je? Pokud jde o úpravu cenové brzdy (tedy mechanismu Market Stability Reserve, MSR), která by do oběhu mohla v případě příliš vysoké ceny vypustit další povolenky a jejich zdražování zastavit, tak ta určitou podporu nachází. Hlavní výhodou úpravy kontrolního mechanismu by bylo hlavně to, že by nebylo nutné znovu otevírat celou směrnici o ETS, okomentoval diskuzi na evropské úrovni zdroj z francouzské diplomacie.
„Mělo by být možné spouštět (MRS) častěji nebo do něj vkládat více povolenek, aby bylo možné lépe kontrolovat tržní ceny. Například místo toho, aby v případě nárůstu cen dodával maximálně 40 milionů povolenek ročně, by mohl být upraven tak, aby místo toho dodával 80 milionů povolenek, což by pomohlo zpomalit růst cen,“ uvedl. Další alternativou by bylo zavedení pevného cenového stropu, který by mohl pomoci uklidnit obavy z ničím neomezeného růstu ceny povolenky – a který by se inspiroval národním systémem obchodování s povolenkou v Německu.
Samotná směrnice zavádějící ETS 2 nicméně obsahuje i další mechanismy proti nadměrnému nárůstu cen, připomněla s odkazem na studii Potsdam Institute for Climate Impact Research pro redakci pro Euractiv.cz analytička projektu Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová. „Pokud bude průměrná cena povolenky za poslední tři měsíce dvakrát nebo třikrát vyšší než její průměrná cena za poslední půlrok, budou do oběhu vypuštěny další povolenky.“
Jinou kapitolou ale je druhý požadavek Česka, tedy odložení celého ETS 2. To je podle řady zdrojů blízkých jednání vysloveně nepravděpodobné, a spíš než o snahu „zachránit“ české domácnosti jde o politikum – nebo lidskou řečí, divadlo před blížícími se volbami. Česko navíc v odkladu podpořily jen tři státy ze sedmadvaceti – Slovensko, Bulharsko a Polsko.
„Aktuálně nepovažuji za pravděpodobné, že by česká vláda získala pro odklad ETS 2 většinovou podporu napříč EU,“ říká Kolouchová. Současná podoba směrnice podle ní počítá s odkladem začátku systému na rok 2028 pouze v případě vysokých cen zemního plynu a ropy. Muselo by tak dojít k návrhu úpravy směrnice ze strany Evropské komise a následně schválení Evropským parlamentem a Radou EU, okomentovala Kolouchová.
„Mitigace negativních dopadů na domácnosti je zásadním tématem, ale namísto úsilí věnovaného do odkladu fungování systému bych od vlády očekávala představení konkrétních kroků pro snižování emisí v dotčených sektorech, aby si domácnosti mohly zateplit dům, vyměnit zdroj energie nebo volit nízkoemisní způsob dopravy,“ konstatovala.
Jsou to navíc právě nerealistické sliby a nenaplněná očekávání, které v konečném důsledku vedou ke zklamání voličů a jejich nedůvěře ke klimatické politice, připomněl minulý týden na expertním jednání o klimatické politice jeden z přítomných analytiků.
Barbora Pištorová
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Lex plyn prošel prvním čtením. Poslanci postoupili novelu energetického zákona, známou jako Lex plyn, do dalšího projednávání. Novela má urychlit výstavbu paroplynových elektráren. Ekologické organizace varují, že novela umožňuje dotace uhelným elektrárnám navzdory názvu zaměřenému na plyn.
- Senát vrátil Lex OZE III do Sněmovny. Senát odstranil problematické body z návrhu Lex OZE III, které by mohly podle zástupců solárního byznysu ohrozit rozvoj české energetiky a tisíce projektů obcí, škol či firem. Návrh nyní čeká na schválení v Poslanecké sněmovně.
- Česko snížilo emise skleníkových plynů o 15 %. Poprvé od roku 1990 klesly české emise pod 100 milionů tun CO2, a to na 99 milionů tun. Meziročně se emise snížily o 17,5 milionů tun, což představuje historicky největší pokles. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí.
- Nepřipravenost Česka na přebytky levné elektřiny. V Česku se plánuje výstavba infrastruktury pro tzv. maření elektřiny. Podle ekologických organizací je problém především to, že Česko nemá hotovou legislativu a technologická řešení pro akumulaci energie.
- ISFC index ukázal nevyužitý potenciál udržitelného bankovnictví. Litva a Rumunsko dosáhly nejlepších výsledků v indexu příležitostí ISFC zaměřeném na udržitelné finance. Index hodnotí potenciál zemí střední a východní Evropy na základě ekonomických a ekologických ukazatelů. Česko se umístilo na předposledním místě.
- Kompas konkurenceschopnosti EU představen. Evropská komise navrhuje řadu opatření, která mají pomoci oživit evropskou ekonomiku a dohánět USA a Čínu. Dekarbonizace zůstává prioritou.
- ESG reporting: Průmysl varuje před přehnanou regulací. Firmy musejí sbírat data o dopadu svého podnikání na životní prostředí, což vychází ze směrnic EU. Svaz průmyslu a dopravy ale varuje, že povinný reporting je „smrtící regulační koktejl“ bez jasného přínosu. Navrhují přechod k dobrovolnému reportování.
- Rozdělené názory Čechů na Green Deal. Podle průzkumu CVVM sedm z deseti Čechů vnímá Zelenou dohodu pro Evropu jako důvod zdražování energií. Společnost je však rozdělena na dvě stejně velké skupiny – zastánce a odpůrce dohody.
- Solární energie poprvé předběhla uhlí v EU. V roce 2024 se solární energie stala hlavním zdrojem elektřiny v Evropské unii, když poprvé překonala uhlí. Vyplývá to ze studie think-tanku Ember.
- EPP lídři chtějí zmrazit zelené cíle EU. EPP, nejvlivnější politická skupina EU, navrhuje deregulaci a zmrazení některých již přijatých opatření – konkrétně uhlíkového cla a povinného zeleného reportingu.
- Spory o financování ekologických organizací v EU. Debata v Evropském parlamentu ukázala ostrý střet ohledně financování environmentálních neziskových organizací. Ty měly dostávat od Evropské komise peníze i na to, aby lobbovaly u europoslanců za stanovování ambiciózních zelených cílů.
- CBAM: EU zjednoduší pravidla pro uhlíková cla. Klimatický komisař Wopke Hoekstra potvrdil, že Evropská komise zjednoduší tzv. uhlíkové clo (CBAM) na import zboží z třetích zemí. Cílem je ochrana evropského průmyslu a snížení byrokracie.
- EU plánuje zařadit těžbu lithia a mědi mezi zelené investice. Evropská komise navrhuje zařazení těžby lithia, mědi a niklu mezi udržitelné aktivity. Tento krok má podpořit investice do klíčových surovin pro klimatické cíle. Návrh je ale kontroverzní kvůli debatám o dopadu těžby na životní prostředí.
- Klesající prodeje tepelných čerpadel v EU. Prodeje tepelných čerpadel v Evropě klesly v roce 2023 o 47 %. Evropská komise nyní zahajuje jednání s cílem najít řešení, která podpoří tento trh. Odborníci ale varují, že akce přichází se zpožděním.
- Rozhovor s Otou Melcherem. Česko bude sledovat, jak efektivní jsou investice do snižování emisí. V rozhovoru pro Euractiv.cz to vysvětluje Ota Melcher, který má na ministerstvu financí na starosti právě udržitelné investice.
Podcast: Místo čočkového burger veganské kolečko? Znevýhodnilo by to české firmy na trhu EU. Trh s rostlinnými alternativami masa v EU roste, státy mají ale rozdílná pravidla pro jejich označování. K regulaci se vyjádřil i Soudní dvůr EU. Také v Česku se schylovalo k tomu, že by alternativy nemohly být nazývány zažitými jmény jako párek nebo burger. Jak je to s rostlinnými alternativami v EU a v ČR? V podcastu Evropa zblízka odpovídá spoluředitel ProVeg Česko Martin Ranninger.
Deadline se blíží. Česko musí řešit emise metanu
Fosilní byznys se musí přizpůsobit další evropské legislativě. Letos na něj plně dopadne nařízení EU, které má omezit úniky jednoho z nejhorších skleníkových plynů – metanu.
Metan otepluje planetu mnohem víc než oxid uhličitý a dnešní praxe je taková, že ho někteří těžaři zbytečně vypouští do vzduchu. Nařízení platné od loňského srpna to má změnit – alespoň tedy v oblasti energetiky.
Zjednodušeně řečeno, každý provozovatel, který se podílí na těžbě, zpracování nebo přepravě fosilních paliv, bude muset pravidelně kontrolovat úniky metanu, opravovat je a předkládat o tom podrobné zprávy.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zatím dolaďuje, jak přesně se to bude kontrolovat v Česku. Ano, i v Česku – i zde se totiž fosilní paliva těží. Legislativa se navíc vztahuje nejen na aktivní provozy, ale také na už uzavřené uhelné doly.
Podle mluvčí MŽP Veroniky Krejčí budou za sběr dat a jejich předávání na evropskou úroveň zodpovědné již existující kontrolní orgány, a nikoliv nově vytvořená autorita, jak k tomu přistoupili v některých jiných státech EU. O tom, kdo přesně se českým „kontrolorem“ stane, se teprve vyjednává.
Nutno podotknout, že dle schváleného znění nařízení by měly státy určit odpovědnou autoritu do 5. února 2025. Tzn. do této středy. Více deadlinů najdete níže.
České podniky se už na legislativu připravují. Alespoň to tvrdí jeden z nich, státní podnik DIAMO, který už nyní pracuje na soupisu všech potenciálních zdrojů emisí metanu. Uvedl to na dotaz redakce. Zmapují opuštěné doly, staré vrty i současnou těžební infrastrukturu a zjistí, odkud metan uniká. Na základě měření pak dle svých vlastních slov nastaví systém monitoringu, aby emise neunikaly nekontrolovaně.
DIAMO ale upozorňuje, že zatím chybí přesné technické pokyny, jak měřit, ověřovat a reportovat emise. Evropská komise by je měla teprve zveřejnit, což je nepříjemný, ale bohužel obvyklý problém spojený s novými regulacemi. Komise slibuje technické detaily, ale dodává je pozdě nebo vágně, s čímž má zkušenost i automobilový průmysl.
Nařízení přináší také zákaz „flérování“ a „rutinního odvětrávání“. To je situace, kdy přebytečný metan vznikající při těžbě či skladování buď unikne do ovzduší, nebo se jednoduše spálí ve flérách (vysokých hořácích). Na jižní Moravě se to dle zjištění Centra pro dopravu a energetiku (CDE) běžně děje, ale vzhledem k novým pravidlům ne nadlouho. Firmy budou místo toho motivovány, aby metan zachycovaly a dál používaly, což jim podle CDE může dokonce vydělat.
Důležitou součástí je i dovoz ropy, plynu a uhlí ze zemí mimo EU. Dovozci budou muset prokázat, že jejich dodavatelé splňují přísné standardy monitorování a snižování emisí metanu. Veronika Murzynová z CDE upozorňuje, že to může být problém například u zemí jako Turkmenistán, kde emise příliš neřeší. Tady se očekává větší tlak na mezinárodní spolupráci v rámci globální dohody Global Methane Pledge.
Co bude pro Česko nejtěžší? MŽP říká, že velkou výzvou bude najít peníze na adaptaci nařízení, protože zatím nejsou k dispozici žádné evropské dotace, které by to podpořily. Další komplikací je nedostatek technického vybavení a složité vlastnické poměry u starých dolů.
Redakce Euractiv.cz oslovila i jednoho z těžařů ropy a plynu aktivních na jižní Moravě – společnost MND. Firma ale na dotazy nereagovala. Provozovatelé nicméně budou muset přejít na nový režim měření úniků a jejich okamžité opravy. Na to budou mít několik let, ale už teď je jasné, že se to bez investic neobejde. Co nás tedy konkrétně čeká?
do 5. února 2025: Česko by mělo jmenovat národní orgány zodpovědné za monitoring
do 5. května 2025: provozovatelé musí předložit program detekce a oprav úniků (LDAR) pro stávající provozy. Nové provozy musí program předložit do 6 měsíců od zahájení provozu. Dovozci fosilních paliv musí podat první výroční hlášení obsahující údaje o emisích metanu
do 5. srpna 2025: podniky musí předložit hlášení s kvantifikací emisí metanu na úrovni jednotlivých zdrojů, včetně úniků, spalování a odvětrávání. Členské státy musí sestavit inventuru všech neaktivních těžařských vrtů
do 5. února 2026: podniky musí předložit podrobná hlášení o emisích metanu zahrnující jak úroveň jednotlivých zdrojů, tak úroveň celého provozu. Všechna spalovací zařízení (fléry) musí dosahovat minimální účinnosti likvidace metanu 99 %. Operátoři nesmí bezdůvodně odvětrávat a spalovat metan, nové provozy musí splnit požadavky do 12 měsíců od zahájení provozu
do 5. května 2026: operátoři musí předložit ověřená hlášení o emisích metanu z neaktivních vrtů. Operátoři musí připravit plány na zmírnění emisí, sanaci, rekultivaci a trvalé utěsnění vrtů
do 5. srpna 2026: operátoři uhelných dolů musí předložit první ověřená hlášení o emisích metanu z aktivních, uzavřených a opuštěných dolů. Evropská komise musí zřídit veřejnou databázi obsahující profily emisí metanu operátorů, dovozců a producentů
do 5. února 2027: operátoři musí podat hlášení o emisích metanu z aktiv, která nejsou pod jejich přímou kontrolou. Členské státy musí předložit plány na zmírnění emisí metanu z uzavřených a opuštěných dolů
do 1. ledna 2027: odvětrávání z větracích šachet v dolech, které emitují více než 5 tun metanu na kilotunu těženého uhlí, bude zakázáno, s výjimkou nouzových situací
do 1. ledna 2030: odvětrávání a spalování metanu v uzavřených a opuštěných dolech bude zakázáno, pokud není prokázána technická nemožnost využití nebo zmírnění emisí
do 5. srpna 2030: dovozci a producenti v EU musí prokázat, že produkty uvedené na trh EU splňují stanovené maximální hodnoty intenzity metanu
Aneta Zachová
Co nás čeká tento měsíc?
- Evropská komise 11. února představí svůj pracovní program na tento rok. Součástí bude také plán, jak zjednodušit evropské regulace.
- O týden později, 19. února, by měla Evropská komise představit své plány ohledně zemědělství a produkce potravin. Jedná se o reakci na farmářské protesty, které Evropu provázely v uplynulém roce.
- Dne 26. února představí Evropská komise „Dohodu pro čistý průmysl“ a také plán jak Evropě zajistit dostupné energie.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.