🍀 Evropě chybí čtyři procentní bodyEvropská komise těsně před Vánoci vyhodnotila energetické a klimatické plány členských zemí. Výsledky nejsou zrovna uspokojivé. Země EU se v klimatickém zákonu zavázaly k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Národní plány ale obsahují pouze taková opatření, která sníží emise o 51 procent. Další závazek spočívá v dosažení 42,5procentního podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě – opět do roku 2030. Z dosavadních plánů ale vyplývá pouze 38,6 až 39,3 procenta. Na papíře se zatím nedaří dosáhnout ani cílů pro energetickou účinnost. Právní závazek říká, že do roku 2030 by konečná spotřeba energie v EU neměla přesáhnout 763 Mtoe, plány ale avizují spotřebu 814,3 Mtoe. Evropská komise upozorňuje také na to, že řada zemí ve svých plánech dostatečně neřeší diverzifikaci zdrojů. Země se přitom potýkají s náročným úkolem – omezit spotřebu ropy, fosilních paliv a všech energií dovážených z Ruska. Komise zatím vyhodnotila plány 21 členských zemí, které nyní mohou své dokumenty upravit a vylepšit. Konečnou podobu plánů musí Evropské komisi poslat 30. června 2024. Tři země – Rakousko, Bulharsko a Polsko – plány zatím nepředložily vůbec. Další trojice – Belgie, Irsko a Lotyšsko – je sice Komisi odevzdaly, ale příliš pozdě, vyhodnocení tedy teprve získají. Česko patří do klubu zemí, které plány odeslaly se zpožděním – původní deadline byl v červnu 2023, země odeslala plán v říjnu. Komise nicméně stihla dokument posoudit, hodnocení však není příliš pozitivní. Co se týče snižování emisí skleníkových plynů v oblastech, jako je doprava, budovy, zemědělství nebo odpadové hospodářství (tedy sektory pokryté nařízením o sdílení úsilí), Česko by mělo dosáhnout 26procentního snížení emisí, z plánu ale vyplývá jen 18,7 procenta. Nedostatečný je plán také v oblasti odstraňování uhlíku z atmosféry jeho zachycováním v půdě a lesích (tzv. LULUCF) či ve využívání uhlíkových úložišť. Česko totiž žádné neplánuje – zkoumá ale údajně možnosti exportu uhlíkových emisí do jiných zemí. Česko se neblýsklo ani v obnovitelných zdrojích energie. Podle propočtů EU by měl podíl v konečně spotřebě dosáhnout 33 procent, plán ale počítá s 30 procenty. Naopak pozitivní hodnocení si Česko vysloužilo v oblast energetické účinnosti. Podle Komise je plán robustní a komplexní. Země si stanovila cíl konečné spotřeby 20,2 Mtoe, což je v souladu evropskými ambicemi. Co teď? Evropská komise připravila pro Česko sérii doporučení, na jejichž základě může plán vyprecizovat. Dokument sice neobsahuje konkrétní opatření, tlačí ale zemi k tomu, aby byla důslednější ve svých propočtech a nebála se stanovovat ambicióznější cíle. Evropská komise ve vyhodnocení NECPs členských zemí dala jasně najevo, že ustupování či zmírňování ambic není na programu dne. Naopak před Vánoci zdůraznila, že je potřeba přidat – a to i s ohledem na výsledky globální klimatické konference COP28, mezi nimiž je i celosvětová výzva k urychlení boje s emisemi ještě před koncem tohoto desetiletí. Členské státy tedy nyní musí plány zlepšit, větší výzvou pak bude jejich provedení v praxi. Redakce Euractiv.cz se obrátila na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR s dotazem, jak hodlá výtky Komise reflektovat, do rozeslání newsletteru ale nedostala odpověď.
🎧 Podcast: Zaměřeno na chytání uhlíkuUhlíkové emise umíme nejen vypouštět, ale i zachytávat a ukládat. Slouží k tomu tzv. CSS technologie, které mohou uhlík vtlačit třeba pod mořské dno. V Česku zatím pilotní projekty CSS neexistují, věnují se jim pouze místní vědci, už ale vzniká seznam míst, kam by se mohl uhlík v budoucnu ukládat. Jaké jsou přínosy a úskalí CCS vysvětluje pro Euractiv.cz Martin Abel z Asociace pro mezinárodní otázky. Rozhovor je dostupný v podcastové i textové podobě.
📰 Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
- Poslanci Evropského parlamentu a členské země EU se neformálně dohodli na regulaci, která má podpořit rozvoj vodíku a dalších obnovitelných či nízkouhlíkových plynů na evropském trhu.
- Skončila globální konference COP 28, v jejíchž závěrech se hovoří o odklonu od fosilních paliv, což lze považovat za úspěch. Konferenci v rozhovoru pro Euractiv.cz zhodnotila expertka Miriam Macurová.
- Vyjednavači zemí EU a Evropského parlamentu se dohodli na nových pravidlech, která velkým firmám ukládají povinnost dbát na lidská práva a životní prostředí v celém hodnotovém řetězci.
- Další úspěšný trialog – tedy jednání zemí EU, Evropského parlamentu a Evropské komise – se věnoval nové emisní normě Euro 7. Výsledkem je kompromis, který není tak přísný jako původní návrh Evropské komise.
- Ministři zemí EU se v prosinci rozhodli prodloužit tří opatření, která byla loni přijata během českého předsednictví v Radě EU v reakci na ruskou agresi. Jejich cílem je snížit vysoké ceny energie a zvýšit bezpečnost dodávek plynu.
- Redakce Euractiv.cz si posvítila na revidovaný Národní plán obnovy a jeho příspěvek k ochraně klimatu. Expertka v článku upozorňuje, že české ambice nejsou zrovna vysoké.
🎯 Další cíle před námiEvropská unie si sotva narýsovala cíle pro rok 2030 a už je na čase přemýšlet o další dekádě. Očekává se, že Evropská komise dne 6. února představí návrh klimatického cíle pro rok 2040. Pro současnou Evropskou komisi to bude jeden z posledních „zářezů“ před volbami do Evropského parlamentu, které se odehrají v červnu 2024. Za přípravu návrhu navíc bude zodpovědný jiný evropský komisař, respektive komisaři, než jak tomu bylo u předešlých cílů. Klimatickou legislativu mají nyní na starosti Maroš Šefčovič a Wopke Hoekstra, kteří portfolio spravují po odchodu Franse Timmermanse. Komise navíc návrh předkládá v době, kdy v Evropě sílí volání po zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Klimatická ohleduplnost je sice v dnešní době konkurenční výhodou, zástupci průmyslu však upozorňují na to, že příliš ambiciózní cíle mohou jejich podnikání podkopat. Evropské ambice pro rok 2040 se staly horkým tématem již v říjnu, kdy poslanci Evropského parlamentu „grilovali“ nastupujícího eurokomisaře Hoekstru. Nizozemský politik dříve pracoval pro lobby a fosilní průmysl, europoslanci po něm proto požadovali silný závazek k udržení zeleného kurzu. Hoekstra jim vyhověl a přislíbil, že bude usilovat o to, aby cíl pro rok 2040 počítal se snížením skleníkových plynů o 90 procent, což je v souladu s doporučením Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu. Návrh zatím není hotový, lze ale očekávat, že se v něm 90procentní cíl objeví. Bude však obalen dalšími opatřeními, která budou jeho dosažení papírově usnadňovat. Diskuse se vedou například o tom, jak zohledňovat ve výpočtech ukládání a zachycování uhlíku. Ministři životního prostředí členských zemí EU budou moci o cílech pro rok 2040 diskutovat již v lednu, tedy ještě před zveřejněním návrhu, a to na neformálním zasedání Rady EU pro životní prostředí. Belgické předsednictví jednání svolalo na 16. ledna. Formální zasedání ministrů se odehraje 25. března, kdy budou politici moci diskutovat již o konkrétním návrhu z pera Komise.
📅 Co nás čeká tento měsíc?
- Ve dnech 15. a 16. ledna se v Belgii neformálně setkají ministři životního prostředí. Jednat budou mimo i jiné o cirkulární ekonomice, spravedlivé transformaci či adaptaci a odolnosti vůči klimatickým změnám.
- V úterý 16. ledna budou europoslanci hlasovat na plénu o nezávazné zprávě věnující se využití elektrického pohonu u krátkých letů. Vyzvou Evropskou komisi k tomu, aby možnosti elektřiny v letectví více prozkoumala.
- V úterý 16. ledna budou hlasovat také o nezávazném usnesení, ve kterém zdůrazňují mnohdy opomíjený potenciál geotermální energetiky.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.