Právě jste otevřeli webovou verzi Dekarbo briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
Emisní povolenky budou mít silnější pojistku proti zdražování
Evropská komise posiluje pojistky proti cenovým výkyvům v novém systému ETS2 pro pohonné hmoty a vytápění, který má odstartovat v roce 2028. Chce předejít zdražování a uspokojit znepokojené vlády a občany členských států. Nový návrh upravuje fungování zvláštní tržní rezervy (MSR), která má vyrovnávat nabídku a poptávku po povolenkách – a tím i jejich cenu. Klíčovou změnou je zrušení stávajícího pravidla, podle něhož by 600 milionů povolenek v rezervě po roce 2030 propadlo, což podle Komise zvyšuje dlouhodobou předvídatelnost a důvěru investorů. Zároveň se upravuje způsob, jakým se povolenky uvolňují na trh, pokud se jejich počet přiblíží kritickým hranicím: místo skokového zásahu má nově fungovat plynulé doplňování, které omezí náhlé cenové skoky. Pokud cena povolenky překročí 45 eur za tunu CO₂, může být do trhu uvolněno ještě více povolenek než dosud. Cílem celé úpravy je zabránit prudkým cenovým šokům v prvních letech fungování ETS2, dát státům čas rozjet podpůrná opatření – od zateplování po elektromobilitu – a zajistit stabilní cenový signál pro investice do dekarbonizace. Komise zároveň počítá s tím, že ještě před spuštěním systému bude možné „předfinancovat“ část výnosů prostřednictvím nástrojů Evropské investiční banky, aby domácnosti i firmy pocítily podporu dřív, než se začnou plně promítat vyšší ceny fosilních paliv. Končící český premiér Petr Fiala navržené úpravy pochválil a přidal i radu pro budoucí vládu. „Nová vláda musí v jednáních pokračovat a získat podporu pro další úpravy a zrušení celého systému, jak zástupci hnutí ANO před volbami slibovali. My své sliby splnili,“ napsal Fiala na X. Nalijme si ale čistého vína: odklad ETS2 do roku 2028 prošel a několik pojistek se opravdu podařilo vyjednat, jenže každé další změny budou politicky dražší a technicky složitější. A úplné zrušení? To by se musela do roku 2028 zásadně proměnit politická mapa Evropy – nejen v Praze, ale hlavně v dalších evropských metropolích, včetně Bruselu.Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Europoslanci i členské státy vědí, jaký chtějí nový emisní cíl. Poslanci Evropského parlamentu stejně jako ministři členských zemí EU odsouhlasili své pozice k novému emisnímu cíli pro rok 2040. Obě dvě instituce podporují 90% snížení, avšak za trochu jiných podmínek a s trochu jiným využitím tzv. mezinárodních uhlíkových kreditů.COP30 je pro Unii „nevýhra“. EU na klimatickém summitu COP30 v Belému neprosadila globální dohodu o urychlení odchodu od fosilních paliv – proti se postavily státy jako Indie, jednání zablokovali i další producenti ropy a plynu.Zelené a zelenější fondy. EU chystá změnu pravidel pro označování fondů. Uhlí je z velké části ze hry a nově vzniknou tři jasné kategorie – udržitelné fondy, přechodové fondy a produkty zohledňující některé ESG aspekty. Reforma má zjednodušit reporting, odstranit část byrokracie a lépe sladit podmínky s firemním reportováním, aby investoři lépe viděli, kam jejich „zelené“ peníze skutečně tečou.Uhlíkové clo naráží na kritiku. EU se chystá spustit uhlíkové clo, ale uniklý seznam „výchozích“ emisních hodnot pro dovoz oceli či cementu budí silnou kritiku průmyslu: čísla jsou prý příliš nízká, někdy dokonce nižší než pro nejčistší evropské provozy. Podle některých zástupců byznysu takový přístup rozmělní motivaci k čistší výrobě a dovolí levným, vysoce emisním dovozům dál podsekávat evropské firmy.Elektrárny v záloze versus jednotný trh. Výzkumníci varují, že masivní návrat kapacitních mechanismů – tedy státních dotací za to, že elektrárny jen „drží v záloze“ – může rozbít jednotný trh s elektřinou v EU a prodražit účty spotřebitelům. Národní schémata v minulosti nahrávala uhlí a plynu, už stála přes 60 miliard eur a nyní se šíří napříč Evropou, protože vlády se bojí nedostatku elektřiny.Emise metanu se nedaří snížit. OSN varuje, že svět má k cíli snížit emise metanu o 30 % do roku 2030 daleko – současné politiky vedou jen k poklesu o 8 %. Metan, který je v krátkém horizontu asi 80× silnější skleníkový plyn než CO₂ a stojí za třetinou oteplování, by přitom mohl snížit růst teploty do roku 2030 až o 0,2 °C, pokud by velcí emitenti – včetně EU – plně využili dostupné technologie.Pokročilé jádro čelí v Evropě překážkám. Evropští vývojáři pokročilých modulárních reaktorů (AMR) varují, že bez jasné podpory a peněz z EU se jaderné inovace i výroba paliva přesunou do USA či Číny. Zatímco Washington už vyčlenil miliardy eur, nabízí daňové úlevy a státní záruky, v EU se stále vede spor o to, zda a jak jadernou energetiku z veřejných peněz vůbec financovat.Ukládat uhlík chceme, ale potřebujeme více času, říká byznys. Ropné a plynárenské firmy hromadně žalují EU kvůli povinnosti vybudovat do roku 2030 kapacity pro ukládání 50 milionů tun CO₂ ročně podle Net Zero Industry Act. Tvrdí, že cíl je technicky i ekonomicky nereálný, protože příprava projektů trvá nejméně sedm let a většina je zatím jen na papíře.Nařízení o odlesňování se opět odkládá. Evropský parlament podpořil návrh na odložení hojně diskutovaného nařízení o odlesňování o další rok. Cílem je umožnit zemědělcům, lesníkům, obchodníkům i dalším hospodářským subjektům, aby se mohli na předpis řádně připravit. Podobně rozhodla nedávno i Rada EU.Europoslanci podpořili zjednodušení zeleného reportingu. Hlasování ale doprovázelo politické drama, zjednodušení prošlo díky podpoře hlasů krajně pravicových stran.Dekarbonizace české ekonomiky: zhodnotili jsme stav a probrali výzvy. V listopadu server Euractiv.cz uspořádal konferenci o dekarbonizaci – diskutovali jsme o zemědělství, potravinářství, budovách, obnovitelných zdrojích, investicích, těžkém průmyslu i politice. Výstupy postupně přidáváme na náš web. Chyběli jste na letošní konferenci a příští rok to chcete napravit? Napište nám!Omnibus má zpoždění
Evropská komise měla 3. prosince představit tzv. environmentální omnibus, tedy další zjednodušování zelené legislativy. Nakonec jej ale představí později. Zpoždění environmentálního „omnibusu“ ukazuje, že z deregulace se stává politické minové pole. A to i pro samotnou Evropskou komisi – ne všichni její členové a členky jsou totiž omnibusům nakloněni. Do toho přichází tvrdá kritika evropské ombudsmanky za přílišnou rychlost a slabé konzultace při osekávání byrokracie – přesně v momentě, kdy se Brusel snaží přesvědčit firmy i veřejnost, že jeho kroky jsou předvídatelné a dobře promyšlené. Není divu, že nervozita roste. Zelené organizace se obávají, že pod nálepkou „odlehčení byrokracie“ skončí na řezací podložce i čerstvě přijaté nařízení o obnově přírody nebo starší pravidla pro ochranu vody a ekosystémů. Eurokomisařka Jessica Roswall přitom odmítá říct, zda se právě tento klíčový zákon v balíku objeví, a jen opakuje, že Komise stále pracuje na detailech. Environmentální omnibus pak zřejmě nebude jediný zpožděným balíčkem. Komise měla 10. prosince představit úpravy pro automobilový průmysl, jejichž součástí má být i revize konce spalovacích motorů v roce 2035. Dle zatím nepotvrzených informací je ale pravděpodobné, že i tento omnibus přijede později. Přeloženo z bruselského: uvnitř Komise se tvrdě vyjednává, kde končí rozumné zjednodušení a začíná politicky toxické oslabování Zelené dohody.Co nás čeká tento měsíc?
Kde vzít suroviny. Evropa nemá dost kritických surovin, aby zvládla zelenou transformaci. Změnit to má nový plán „RESourceEU“, který má Evropská komise představit 3. prosince. Zaměřit se má na získávání surovin skrze oběhovou ekonomiku, společné nákupy, zásoby, investice do strategických projektů a spolupráci se třetími zeměmi.Trialog k emisnímu cíli. Vyjednavači z řad členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu usednou 9. prosince k jednomu stolu, aby v rámci trialogu dotáhli emisní cíl pro rok 2040. Dánské předsednictví v Radě EU by rádo uzavřelo jednání o cíli do konce roku.Nákladní doprava tématem Rady ministrů. Ministři členských zemí EU zodpovědní za dopravu budou 4. prosince jednat o hmotnostech a rozměrech nákladních vozidel – včetně využívání bezemisních vozů. Tématem bude také rozvoj dobíjecí infrastruktury pro tento typ vozidel.Komise předloží očekávaný balíček pro energetické sítě. Plánovaný je na 10. prosince. Obsahovat by měl opatření zaměřená na rozvoj a modernizaci sítí, zrychlení povolovacích řízení a podporu elektrifikace.Akcelerační akt pro dekarbonizaci průmyslu a CBAM. Evropská komise připravuje celý balík opatření pro podporu evropského průmyslu – představit by jej měla 10. prosince. Akcelerační akt má podpořit energeticky náročné průmyslové podniky, zatímco upravené uhlíkové clo (CBAM) má řešit obavy firem z nástupu tohoto nového mechanismu.Revize konce spalovacích motorů – zatím s otázníkem. Nových opatření z pera Komise se měl dočkat 10. prosince i automobilový průmysl. Očekávalo se, že Komise navrhne revizi tzv. konce spalovacích motorů u nových aut v roce 2035. Dle informací redakce je ale možné, že Komise představí návrhy pro automotive o něco později.Předvánoční jednání ministrů. Ministři životního prostředí zemí EU se setkají 16. prosince. Jejich agenda se nyní rýsuje.Předvánoční jednání premiérů. Na své poslední letošní jednání se připravují i premiéři a prezidenti členských zemí. Uskuteční se 18. a 19. prosince v Bruselu.Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.