Dánové se chtějí stát světovými lídry v rostlinných potravinách. Mají na to speciální strategii, která má pomoct ke zdravější populaci, splnění klimatických cílů nebo k proměně exportu.
Přestože Dánové zdaleka nesní tolik masa jako Češi (52 kg vs. 82 kg ročně na osobu), není přehnané říct, že jsou „masový národ“. Patří jim totiž první příčka mezi největšími producenty vepřového masa na osobu na světě, a mezi jejich nejznámější vývozní artikly se řadí máslo nebo slanina. Zemědělská půda, která zabírá přes polovinu plochy tohoto západoevropského státu, pak slouží ze 75 % na pěstování krmiva pro hospodářská zvířata.
Dánové by ale tento stav rádi změnili a soustředili se více na rostlinné (plant-based) potraviny, kam patří jak ovoce, zelenina, luštěniny a obiloviny, tak rostlinné alternativy živočišných výrobků včetně burgerů či jogurtů. Vidět je to na číslech – 66 % Dánů mezi 18 a 74 lety chce jíst méně masa, ve skupině 18 až 34 let je to dokonce 76 % lidí.
Nejde ale jen o běžné obyvatele, změnu si přeje celá společnost, tedy i státní aparát nebo zemědělský sektor. V roce 2023 proto vznikl Dánský akční plán pro rostlinné potraviny.
Důvodů začít dělat věci jinak byla celá řada. První se dotýkal klimatických cílů – země má v plánu snížit do roku 2030 objem vyprodukovaných skleníkových plynů o 70 % v porovnání s rokem 1990.
„Tento cíl je poměrně ambiciózní, museli jsme se proto podívat na různé sektory, jak mohou k jeho splnění přispět. Zemědělství samozřejmě sehrávalo velkou roli,“ řekla s odkazem na vysokou klimatickou náročnost živočišné produkce Louise Johansen, vedoucí programů z The Vegetarian Society of Denmark, během své přednášky na nedávné konferenci New Food Forum 2025 v Praze.
Další důvod ležel v nových nutričních doporučeních z roku 2021, ve kterých stát na základě vědeckých dat vybízí své obyvatele, aby jedli více rostlinných potravin, především luštěnin. Kromě zdravotních benefitů samotných by přechod na tuto stravu měl přinést i ekonomické výhody v podobě ušetřených peněz ve zdravotním systému, a to ve výši jedné až tří miliard euro ročně.
Akční plán by měl pomoct také s ochranou místního životního prostředí, biodiverzity a vodních zdrojů, nebo s rozšířením dánského portfolia produktů, které může vyvážet.
Granty, výzkum i obchodní strategie
Zmíněný akční plán se soustředí na celou řadu oblastí, a to včetně jídelníčků pro základní školy, vzdělávání v rostlinném průmyslu, produkce alternativních proteinů nebo výzkumu.
„Aby se Dánsko stalo světovým lídrem v oblasti rostlinných potravin, bude zapotřebí ambiciózní výzkum v celém hodnotovém řetězci rostlinných potravin a převedení výsledků tohoto výzkumu do konkrétních řešení v dánských firmách,“ píše se ve strategii.
Napomoct tomu mají různé typy výzkumných programů a grantů. Například v rámci Inovačního fondu vznikl projekt PlantPro, který má prozkoumat, jakým způsobem je možné ovlivnit chování dánských spotřebitelů tak, aby přešli ke zdravějšímu stravování, méně plýtvali, nebo aby přijali moderní udržitelné technologie za své.
Také další plány často souvisí s různými typy dotací a podpor, které Dánové mají a budou mít do budoucna k dispozici. Patrně nejdůležitější mezi nimi je tzv. Plant-based food grant, přes který dosud přiteklo asi 170 milionů eur na rozvoj rostlinného sektoru.
„Jedním z cílů těchto grantů je stimulace poptávky. Od farmářů často slýcháme, že jsou ochotní vyprodukovat to, co si budou spotřebitelé žádat. Takže jsme přemýšleli, jak poptávku po produktech jako fazole, čočka, zelenina nebo obilniny zvýšit,“ popsala Johansen. Tento program tak proplácí třeba různé kuchařské kurzy nebo několikaleté studium zaměřené na rostlinnou stravu, pomáhá také měnit stravovací standarty v nemocnicích.
Ruku v ruce se vším ostatním jde také nová vývozní strategie země. „Kategorie (rostlinných potravin) prochází rychlým vývojem a poptávka se přesouvá od vývozu tradičních a zavedených rostlinných produktů, jako jsou chipsy a pivo, k rostoucímu zastoupení nových rostlinných potravin, které jsou prodávány jako alternativa k produktům živočišného původu. Potenciál je velký, ale konkurence je tvrdá,“ píše se ve strategii.
Dánsko proto pracuje na hledání nových exportních trhů, propojování veřejných a soukromých hráčů nebo na zjednodušování domácích pravidel tak, aby nalákalo zahraniční investory do rostlinného průmyslu.
Cesta k úspěchu? Shoda všech
Přestože se dopady dánské strategie zatím v praxi příliš neprojevují, například pokud jde o sníženou konzumaci masa, země podle Johansen předpokládá, že výsledky uvidí v příštích několika letech.
Cesta k úspěchu podle ní vedla přes shodu všech důležitých dánských stakeholderů, že větší zaměření na produkci a konzumaci rostlinných potravin bude prospěšné pro všechny. Sám ministr zemědělství a potravinářství Jacob Jensen, který patří mezi tradiční chovatele prasat, toto směřování podporuje a prosazuje. To samé platí pro Dánskou radu pro zemědělství a výživu, což je obdoba české Potravinářské či Agrární komory.
„Naše poselství napříč všemi iniciativami nebylo, že je nutné omezit chov hospodářských zvířat, ale že je zkrátka nutné jíst více rostlin, a že v této oblasti zároveň leží příležitosti pro farmáře. A díky tomu jsme získali i politickou podporu,“ uzavřela Louise Johansen.