Evropu trápí nezvládnutá nelegální migrace, válka za humny i riziko velkého konfliktu na Blízkém východě. Právě o těchto tématech byl čtvrteční summit v Bruselu. Češi z něj odjeli spokojení.Jak už bývá na summitech Evropské rady v posledních dvou a půl letech zvykem, ukrajinský prezident
Volodymyr Zelenskyj evropské lídry informuje o tom, jak to vypadá na frontě a jakou podporu by jeho země ve válce s Ruskem potřebovala. Někdy mluví z obrazovky, tentokrát přijel osobně a ve čtvrtek (17. října) dopoledne představil svůj „plán vítězství“. Tento plán, který zahrnuje i oficiální pozvánku Ukrajiny do NATO, podle Zelenského podpořila většina evropských zemí.
Jak už bývá také zvykem, Moskvě nakloněné Maďarsko využívá nejrůznější kreativní způsoby, jak evropskou pomoc Ukrajině blokovat, nebo minimálně zpomalovat. Tentokrát jde o mnohamiliardovou makrofinanční půjčku pro Kyjev, kterou EU platí ze zmražených ruských aktiv v Evropě. Budapešť blokuje rozhodnutí, aby se ruské prostředky tímto způsobem využívaly i nadále. Takové prodloužení by ale otevřelo dveře tomu, aby se do půjčky zapojily také Spojené státy a další členové G7, a tím se snížila zátěž kladená na Evropu.
„Ruská aktiva by měla zůstat imobilizována, dokud Rusko neukončí agresivní válku proti Ukrajině a nenahradí jí škody způsobené touto válkou,“ píše se ve
společných závěrech summitu. Jak ale na dotaz EURACTIV.cz po skončení jednání řekl český premiér
Petr Fiala (ODS), tato pasáž neznamená, že se Maďary podařilo přesvědčit.
Ukrajinský plán vítězství má podporu většiny lídrů, řekl Zelenskyj. Podle Orbána je „děsivý“
Pokud jde o další formy podpory pro Ukrajinu, lídři se také shodli na tom, že je potřeba rychle dokončit úpravy fungování Evropského mírového nástroje a jeho mechanismů proplácení dodávek tak, aby na Ukrajinu začalo proudit více zbraní.
„Evropská rada vyzývá k urychlenému zvýšení vojenské podpory a urychlení jejích dodávek, zejména systémů protivzdušné obrany, munice a raket, které jsou naléhavě potřebné k ochraně ukrajinského obyvatelstva a kritické energetické infrastruktury, a zdůrazňuje význam zvýšení podpory ukrajinského obranného průmyslu,“ shodli se lídři.
Ještě konkrétnější bylo trio zemí Nizozemsko, Dánsko a Česko. Jejich společná (často označovaná jako „česká“) muniční iniciativa pro Ukrajinu se podle nich nesmí zastavit na konci roku a musí pokračovat i v roce 2025. Napsali to ve společném prohlášení.
https://x.com/P_Fiala/status/1846908941952807313
„Společně s dánskou premiérkou
Mette Frederiksen a nizozemským předsedou vlády
Dickem Schoofem jsme se dohodli na další podpoře našeho i ukrajinského obranného průmyslu a na pokračování dodávek munice na Ukrajinu i v roce 2025, aby se dokázala i nadále bránit nekončící ruské agresi. Vyzýváme k tomu i další státy. Je to v zájmu bezpečnosti celé Evropy,“ napsal na sociální sítě premiér Fiala.
Podle vysoko postaveného zdroje z české diplomacie iniciativa úspěšně pokračuje a dokonce „výrazně překročí původně plánovaný objem dodávek“, který byl půl milionu dělostřeleckých granátů dodaných do konce letošního roku.
Pokud jde o samotné závěry Evropské rady, Česku se sem podařilo dostat pasáž s výzvou, aby se evropské sankce do budoucna rozrostly o vyšší cla na ruské a běloruské zemědělské produkty. Tento bod by se mohl objevit v patnáctém balíku sankcí.
„Do závěrů jsme také prosadili výzvu Evropské komisi, aby poskytla podporu státům, které hostí uprchlíky (
z Ukrajiny), což je požadavek nás, Polska a Německa. Předsedkyně Evropské komise se zavázala, že se tomu bude věnovat,“ popsal ve čtvrtek večer Petr Fiala.
Citlivý Blízký východ
Ve čtvrtek odpoledne se prezidenti a premiéři „vrhli“ na téma Blízkého východu, který jim svou nestabilitou dělá čím dál větší vrásky, a to hlavně v pásmu Gazy a v Libanonu. V Evropské unii nepanuje absolutní shoda v tom, kdo za eskalaci může a jak ji vyřešit.
Pro Česko, tradičně silného podporovatele Izraele, bylo podle Petra Fialy důležité především to, aby EU vše jasně pojmenovala. „Kdo je viník, kdo je oběť, kdo se brání, kdo útočí, kdo je demokratická země, kdo terorista,“ řekl český premiér vlády s odkazem na izraelský „souboj“ s teroristickými hnutími Hamás a Hizballáh.
Evropská rada ve svých závěrech zopakovala, že Izrael „má právo na sebeobranu“, zároveň ale zkritizovala incidenty, kdy izraelská armáda úmyslně střílela na jednotky OSN v Libanonu, ve kterých má své vojáky celá řada evropských zemí.
Situace na Blízkém východě se dotkl také středeční summit se zeměmi Perského zálivu. Fiala ve čtvrtek večer před českými novináři v Bruselu ocenil jejich „pragmatické hodnocení“ toho, co se v jejich sousedství děje.
Evropané vzali na milost „vražedného prince“, potřebují totiž státy Zálivu
Fiala: Je nás čím dál více
Nejvíce času lídři strávili u debaty o nelegální migraci. Problémy v Evropě nikam nezmizely a dokonce se zhoršují, některé země jako Německo tak kvůli nim zpřísňují hraniční kontroly.
Názory na to, co dělat jinak, se různí. Zatímco Francouzi, Němci a Španělé by rádi urychlili účinnost Paktu o migraci a azylu, který podle nich díky přísnějším azylovým opatřením se současnými problémy pomůže, Polsko a Maďarsko tento krok odmítají, stejně jako pakt samotný. Nicméně, i kdyby takovou změnu podpořili všichni, není zatím jasné, jestli by bylo technicky možné implementaci paktu urychlit. Do společných závěrů se každopádně tento bod nedostal.
Nejde ale jen o migrační pakt, ale také o nová opatření, která by byla jeho „nadstavbou“. Jedná se například o efektivnější návratovou politiku neúspěšných žadatelů o azyl, ve které EU se svou 20% úspěšností deportací selhává. Revizi tzv. návratové směrnice podle diplomatických zdrojů podporují všechny země a Komise ji plánuje představit co nejdříve to půjde.
„Evropská rada vyzývá k rozhodným krokům na všech úrovních s cílem usnadnit, zvýšit a urychlit návraty z Evropské unie, a to s využitím všech příslušných politik, nástrojů a pomůcek EU, včetně diplomacie, rozvoje, obchodu a víz,“ píše Evropská rada ve svých
čtvrtečních závěrech.
Koalici zemí včetně České republiky, které podporují také další „inovativní“ řešení nelegální migrace, se podle premiéra Fialy daří „nastolovat agendu“ a navíc se neustále rozrůstá. Původní jádro šesti zemí kolem Dánska a Itálie se prý rozrostlo na 18 států, tedy většinu z unijní sedmadvacítky. Na jejich stranu se navíc, zdá se, postavila i předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyen, která jim v
dopise ze začátku tohoto týdne slíbila, že se její kabinet bude novým opatřením v externí dimenzi migrace věnovat.
Češi a spol. přesvědčují v Bruselu zbytek EU, aby přitvrdili v migrační politice
„Partnerství ze státy původu a tranzitu (
migrantů), nový právní rámec pro návraty, včetně návratových center ve třetích zemích, revize seznamu bezpečných států. To jsou všechno věci, na kterých se bude pracovat,“ vyjmenoval premiér Petr Fiala. Podobná opatření podle něj umožní, aby se problém nelegální migrace nepřenášel dovnitř do EU, „kde si s ním už neporadíme“.
Jako dobrý modelový příklad se podle Fialy ukazuje domluva Itálie s Albánií, že jí tato balkánská země bude vypomáhat se zpracováním azylových žádostí. Další podobné partnerské země by se daly najít například v Severní Africe, mluví se údajně také o Sýrii. Není ale zatím jasné, jak by taková centra fungovala v praxi a co všechno by měla na starosti. Není také jasné, jestli se podaří přesvědčit země jako Španělsko nebo Irsko, které varují před tím, co by podobná centra mohla znamenat pro lidská práva migrantů.
Jedna věc ale teď už jasná je, Evropa v potírání nelegální migrace přitvrdí.
Viktor Orbán, jehož Maďarsko dělá restriktivní opatření včetně výstavby plotů už řadu let, si podle diplomatických zdrojů na ranní předsummitové schůzce k migraci do ostatních lídrů „rýpl“ ve smyslu „já jsem vám to říkal a vy jste mě neposlouchali a kritizovali jste mě“.
