Evropská unie chce, aby se podniky více zajímaly o to, s kým a za jakých podmínek obchodují. Firmy tak budou mít nově zodpovědnost za to, jaký dopad má jejich byznys v celém distribučním řetězci, tedy od dodavatelů až po distribuci.Článek původně vyšel v magazínu Český autoprůmysl. Nová pravidla nastavuje směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (anglicky Directive on Corporate Sustainability Due Diligence), která požaduje, aby podniky zamezily jakýmkoli nepříznivým dopadům jejich byznysu, a to ve všech fázích výroby.
Směrnice se bude vztahovat na velké firmy sídlící v EU i mimo ni, které dosáhnou stejných prahových hodnot obratu v EU. Ty budou mít povinnost do svých interních norem začlenit tzv. náležitou péči, tedy prověrku společností, se kterými spolupracují.
Opatření se budou zavádět ve třech vlnách. Od roku 2027 se bude směrnice vztahovat na společnosti s více než 5000 zaměstnanci a obratem vyšším než 1,5 miliardy eur. Od roku 2028 bude platit pro firmy s více než 3000 zaměstnanci a obratem 900 milionů eur. Od roku 2029 budou muset pravidla dodržovat všechny ostatními firmy splňující kritéria směrnice – tedy ty, které mají více než 1000 zaměstnanců a celosvětový obrat 450 milionů eur.
Směrnice se bude vztahovat i na společnosti s franšízovými nebo licenčními smlouvami v EU, jejichž celosvětový obrat je vyšší než 80 milionů eur, pokud bylo alespoň 22,5 milionu eur získáno z licenčních poplatků.
Společnosti budou muset vytvářet akční plány, které zajistí, že jejich obchodní model bude slučitelný s cíli Pařížské klimatické dohody – tedy se snahou omezit tempo globálního oteplování na 1,5 °C.
Dotčené firmy budou muset v praxi prověřovat, jaké dopady má jejich byznys na životní prostředí či znečišťování. Kromě dopadu na životní prostředí budou také dokazovat, že jejich obchodní partneři dodržují lidská práva a že u nich nedochází k otroctví či k vykořisťování pracovníků, nebo že nevyužívají dětskou práci.
Nástrojů, jak zajistit „udržitelné“ podnikání, tedy to bez dopadů na životní prostředí či lidská práva, mají firmy několik. Mohou po svých partnerech například požadovat smluvní záruky a investovat do těch, kteří podmínky udržitelnosti plní.
Státy budou právně zodpovědné za případné škody, a budou muset odškodnit ty, na které podnikání negativně dolehne. Na dodržování směrnice budou dohlížet členské státy skrze určený, nebo nově zřízený orgán. V případě neplnění svých závazků budou moci firmám vyměřit pokutu až do výše 5 % čistého celosvětového obratu společnosti.
Na těžce vybojovaný kompromis se snáší kritika
Směrnici na posledním plenárním zasedání v dubnu schválili europoslanci. Legislativu na konci května posvětily i členské státy. Ty nyní mají dva roky na to, aby směrnici implementovaly do svých národních legislativ.
Podle nizozemské zpravodajky směrnice Lary Wolters z řad sociálních demokratů je směrnice „milníkem“ pro odpovědné podnikání. „Tento zákon je těžce vybojovaným kompromisem a výsledkem mnoha let náročných jednání,“ uvedla v dubnu po hlasování Evropského parlamentu Wolters.
Ostatní politici ale její nadšení nesdílí. S výsledkem není spokojená například česká europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO, Renew).
„Nová pravidla udržitelnosti jsem od počátku kritizovala a označovala za konec podnikání v Evropě v té podobě, v jaké ho známe nyní. Pravidla totiž přenáší břemeno odpovědnosti za globální problémy neférově pouze na podnikatele, a to i na malé a střední,“ uvedla Dlabajová na dotaz redakce.
Na malé a střední firmy se sice nová směrnice přímo uplatňovat nebude, přesto na ně bude mít vliv. Právě menší firmy totiž mohou být dodavateli či subdodavateli společností, které do působnosti směrnice spadají.
Další kritika se vztahuje ke změně geopolitického prostředí. „Upozorňovala jsem také na to, že pravidla byla napsána ještě před vpádem Ruska na Ukrajinu, a tedy nezohledňují dopady války na občany i podniky a celkovou ekonomickou kondici Evropy,“ vysvětlila Dlabajová, která se skrze výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku pokusila směrnici zmírnit, což se ale nakonec do výsledné podoby nepodařilo propsat.
„I přesto, že jednoznačně podporuji to, aby se podnikatelé chovali zodpovědně vůči planetě a aby jejich činnost neměla dopad na dodržování lidských práv, jsem přesvědčená, že se to musí dělat rozumně a bez zbytečného a neférového zatěžování,“ pokračovala v kritice české europoslankyně.
Implementace v Česku zůstává zatím otázkou
Nespokojenost zaznívá i z české vlády – konkrétně z ministerstva spravedlnosti, které mělo za Česko projednávání směrnice na starosti.
„ČR v obecné rovině podporuje cíle směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, zejména pak posílení mezinárodních dodavatelských řetězců s důrazem na ochranu lidských práv a životního prostředí. Bohužel však v průběhu vyjednávání došlo ke zhoršení legislativní kvality textu a objevila se řada problémů, které komplikují praktickou proveditelnost jednotlivých ustanovení a snižují právní jistotu společností a vymahatelnost pravidel,“ vysvětlila redakci Markéta Poslušná z tiskového odboru ministerstva.
Česko proto směrnici při hlasování na úrovni Rady EU – tedy na úrovni zástupců členských států – nepodpořilo.
Vzhledem k tomu, že se jedná o směrnici, v praxi se projeví až poté, co ji členské země zohlední ve své národní legislativě. Jak se Česko k implementaci postaví, zatím není jasné. Ministerstvo chce nejprve počkat na výslednou podobu směrnice, která by se měla objevit v Úředním věstníku EU v průběhu června či července.
„Zveřejněný text budeme ještě pečlivě analyzovat a vyhodnocovat a podle výsledků tohoto vyhodnocení zvážíme následné implementační kroky,“ uvedla pro redakci Poslušná.
Přímo by se měla legislativa dotýkat jen největších českých společností, které dosahují stanovených obratů a počtu zaměstnanců. Nepřímé dopady na menší podniky budou vyžadovat další analýzu. České firmy ale bijí na poplach.
„Pro byznys to je špatná zpráva, protože nové předpisy dále oslabí konkurenceschopnost českých a evropských firem. Není náhoda, že to považují za problematické i další evropské svazy. Z pohledu Svazu průmyslu je to další rána pro firmy, která ještě víc zkomplikuje podnikání v Evropě v době, kdy evropský byznys bije na poplach,“ uvedl ke směrnici Daniel Urban, generální ředitel Svazu průmyslu a obchodu ČR.
Podobně se vyjádřil i generální ředitel evropské podnikatelské organizace BusinessEurope Markus J. Beyrer. Podle něj nová směrnice přináší „bezprecedentní povinnosti“ a „tvrdé sankce s existenčními důsledky pro podniky“.
