Česká republika podporuje vzájemná uznávání rozhodnutí o navracení neúspěšných žadatelů o azyl mezi státy EU. Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana to pomůže k tomu, aby byla návratová politika efektivní v rámci celé Evropské unie. Unijní ministři vnitra dnes jednali mimo jiné o návrhu návratového nařízení, kde je největším sporným bodem právě vzájemné uznávání příkazů k deportacím těch, kteří v EU nezískali azyl. Některé státy mají obavy, že to povede k sekundární migraci.
„My proti tomu v žádném případě nejsme. Myslíme si, že aby mohla být návratová politika efektivní v rámci celé EU, tak vzájemné uznávání jako takové určité dává smysl,“ řekl českým novinářům v Lucemburku ministr Rakušan. Bylo by to podle něj i ukázkou toho, že Evropa umí přistupovat k dané věci jednotně.
Nynější dánské předsednictví si boj s nelegální migrací stanovilo jako jednu ze svých priorit a chce, aby ministři vnitra nařízení prodiskutovali a na své prosincové schůzce v Bruselu už schválili. Nalezení dohody ale nebude snadné.
Kritici totiž mají obavy, že povinné uznávání bude motivovat hraniční země k tomu, aby vydávaly rozhodnutí o deportacích, ale pak těmto lidem jednoduše dovolí odejít jinam do EU, kde se stanou problémem někoho jiného. Problém s tím má podle informací ČTK zejména Německo. I další státy se ale obávají, že se stanou magnety pro sekundární migraci.
Hovoří se proto o možném kompromisu, a sice dobrovolnosti vzájemného uznávání rozhodnutí, tedy nikoli povinnosti. „Během dnešního oběda, kdy jsme téma diskutovali, jsem neměl pocit, že by to bylo ztracené,“ uvedl Rakušan na otázku, zda se Dánům podaří najít shodu členských států do prosince. Pozice jednotlivých zemí už jsou podle něj více sjednocené. Například i u zemí, které dříve pochybovaly o návratu do států, jako je Sýrie, což bylo zejména Španělsko, je podle českého ministra vidět posun k určité racionální shodě.
„Já jsem ministry informoval o tom, že naši experti byli v květnu na zjišťovací misi v Sýrii, kde se zabývali tím, jestli by byly návraty do Sýrie možné. Byla o tom velká diskuse. Samozřejmě státy, které jsou pod velkým migračním tlakem, jsou jednoznačně pro,“ podotkl ministr.
Podle Rakušana dosáhlo Česko za uplynulé čtyři roky mnoha úspěchů a hrálo aktivní roli ve vnitřní bezpečnosti EU. Zmínil například, že spolu s Dánskem byla ČR iniciátorem dopisu nové Komisi, který se týkal nových konceptů. Češko podle něj prosazovalo inovativní řešení migrace, aktivně se podílelo na definici toho, jak by měly vypadat takzvané návratové huby i přijímání dohod se třetími zeměmi. „Jsme stát, který je velmi aktivní, umí věci řešit, nestojí někde na okraji, ale je uprostřed Evropské unie,“ dodal.
V souvislosti s tématy dnešního jednání zmínil český ministr i debatu o tom, jak vypadá schengenský prostor. „Apeloval jsem na to, abychom se zabývali situací Ukrajinců na území Evropské unie. Migrační tlak stále neustává,“ řekl Rakušan. Jeho slova, že je třeba se bavit o podmínkách dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky, podpořilo podle něj zejména Polsko a Německo, které situaci vidí podobně a na jejichž území žije nejvíce Ukrajinců.
Druhým tématem, na které český ministr podle svých slov upozornil, je fakt, že v Evropské unii přibývá turistických víz pro ruské občany. Označil to přitom za „nepochopení bezpečnostních hrozeb, kterým Evropa v současné době čelí“.