ČR hrozí ztráta respektovaných odborníků, říká Zahradník z hospodářského a sociálního výboru EU

Minulý týden se kvůli sporným nominacím české vlády dostal do širšího povědomí Evropský hospodářský a sociální výbor, poradní orgán EU. Jaké má pravomoci, kdo v něm zasedá a proč nemá za úkol reprezentovat názory vlád? Způsobů, jak mohou Evropané dát najevo svůj postoj k různým tématům řešeným na úrovni EU, je možná víc, než se na první pohled zdá. Kromě „klasické“ cesty skrze volené zástupce, kteří pak zasednou ve vládách nebo v Evropském parlamentu, existuje ještě řada dalších kanálů. Jeden z nich představuje Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), poradní instituce Evropské unie složená ze zástupců odborů, zaměstnaneckých organizací, firem či zájmových skupin ze členských zemí Unie. Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise, tedy trio nejdůležitějších institucí EU, s výborem konzultují legislativní návrhy. V oblastech jako dopravní politika, ochrana spotřebitelů nebo životní prostředí pak dokonce povinně. „Posláním“ orgánu by mělo být vnášet do tvorby legislativy pohled občanské společnosti.

Infografika: Kdo „o nás“ rozhoduje v Bruselu a jak?

Podle ekonoma Petra Zahradníka, který je jedním ze dvanáctky českých členů ve výboru, role orgánu rozhodně není v legislativním procesu bezvýznamná. „Na základě své osobní již téměř pětileté zkušenosti vím, že pokud EHSV vznese zajímavý, racionální podnět, originální pohled na věc, klíčové instituce, zejména Evropská komise a Evropský parlament, se jím zabývají a přijmou ho za svůj,“ podělil se o svoji zkušenost ekonom. Sekretariát Rady EU je prý méně vnímavý k závěrům EHSV. Jak vysvětlil Zahradník, výbor má privilegium tvořit stanoviska ve velmi rané fázi přípravy a tvorby legislativního procesu. „Má tedy možnost, z části reálnou, podobu legislativy změnit či přizpůsobit. Jeho další významnou úlohou je iniciace diskuse na dané téma jak v domovském státu člena, tak i na dalších odborných a diskusních platformách po celé EU,“ doplnil odborník. Co se týká samotného pracovního postupu, stanoviska výboru k jednotlivým dokumentům, například k návrhům směrnic a nařízení, vypracovávají zpravodajové s pomocí pracovních skupin. Výsledek schvaluje plénum. „Rozbor využitelnosti stanovisek ukázal, že 60 až 70 % doporučení EHSV je evropskými institucemi převzato do připravených legislativních návrhů,“ píše Hospodářská komora.

Vlády mohou svůj postoj prosazovat jinde

EHSV má v současnosti celkem 329 členů, a podobně jako u Evropského parlamentu se jejich počet pro jednotlivé země určuje podle počtu obyvatel. Například francouzské organizace mají 24 zástupců, slovinské naproti tomu jen 7. I když členy výboru nominují na pětileté období vlády členských států a jmenuje je Rada EU, z principu jsou na nich nezávislí, a mají konat v zájmu „obecného dobra EU“. Je to tedy podobné jako u Evropské komise – například eurokomisařka Věra Jourová nominovaná českou vládou nyní hájí zájmy Unie jako celku. Vládní kabinety mají dostatek jiných kanálů, jak ostatní přesvědčit o svých zájmech, naopak pro tento typ organizací se jedná o jednu z mála příležitostí prosadit něco přímo na evropské úrovni.

Kde má Česko zájmy, nemá „své“ evropské diplomaty

Výbor se člení na tři podobně velké skupiny. „Zaměstnavatelé“ představují Skupinu I a zahrnují zástupce veřejných a soukromých sektorů průmyslu, obchodu, finančnictví, pojišťovnictví nebo podniků. Z Česka sem patří Svaz průmyslu a obchodu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Hospodářská komora, kterou reprezentuje právě Petr Zahradník. Ekonom pro EURACTIV.cz přiblížil svou dosavadní roli ve výboru. „Jako nováček mohu neskromně prohlásit, že jsem během právě končícího mandátu patřil k nejpilnějším členům EHSV vůbec. Za svůj pětiletý mandát jsem připravil a obhájil více než 20 stanovisek a jménem EHSV jsem jejich obsah komunikoval na přibližně 200 fórech a platformách,“ řekl Zahradník, který se už o další mandát kvůli povinnostem v ČR neuchází. Věnoval se tématům jako víceletý finanční rámec, hospodářská a měnová unie, Evropský semestr nebo pravidla finančních trhů. V rámci EHSV také zastával například pozici předsedy stálého výboru pro Evropský hospodářský prostor. Vedle zaměstnavatelů jsou v EHSV pochopitelně reprezentovaní také „Zaměstnanci“, a to ve Skupině II. Své členy zde má také Českomoravská konfederace odborových svazů, kterou například už deset let zastupuje Lucie Studničná. Skupina III „Různé zájmy“ je patrně nejrůznorodější – nevládní organizace, sdružení na ochranu životního prostředí, spotřebitelů, zástupci zemědělců a družstev, představitelé zdravotně postižených nebo sociálně znevýhodněných. A výčet nekončí. Za české organizace ve výboru dosud seděl například ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Kromě tří skupin podle charakteru členských organizací se hospodářský a sociální výbor dělí také po „tematické“ ose. Skládá ze šesti specializovaných sekcí – například INT se věnuje jednotnému trhu, výrobě a spotřebě, zatímco NAT zemědělství, rozvoji venkova a životnímu prostředí. V sekcích se mohou potkat zástupci všech tří výše zmíněných Skupin.

Neziskové organizace vyzvaly Babiše ke změně zástupců v hospodářském a sociálním výboru EU

Kontroverzní nominace

Pětiletý mandát letos končí a vláda proto už na konci května nominovala novou dvanáctku potenciálních členů výboru. Neziskovým organizacím podle informací ČTK z minulého týdne vadí, že vláda za podivných okolností na místa expertů neziskových organizací ve Skupině III nakonec nenominovala prověřené odborníky, ale poradce premiéra a ekonoma Jaroslava Ungermana, který dosud hájil zájmy českých odborů (Skupina II), a Jarmilu Dubravskou z Agrární komory, které doteď reprezentovala slovenské zaměstnavatele (Skupina I). Postoje neziskového sektoru jim tedy nemusejí být vůbec blízké. Ungerman navíc podle neziskových organizací hodlá hájit zájmy ČR a být loajální k vládě, což je v rozporu se samotnou podstatou EHSV. Petr Zahradník svého kolegu ekonoma vystavuje ještě jiné kritice. Ungerman se podle něj zapojoval do činnosti výboru pouze velmi okrajově, pasivně a sporadicky. „Působím s ním společně v sekci ekonomické a nevybavuji si za celý mandát jeho jediné stanovisko,“ podotkl člen analytického týmu České spořitelny. Ačkoliv Jarmila Dubravská podle Zahradníka „určitou aktivitu ve výboru vykazovala“, reprezentovala dosud jinou zemi – Slovensko. Nominace kandidátů z jiných zemí prý možná je, jedná se však o něco zcela neobvyklého a ojedinělého. Jak Zahradník doplnil, také se k němu donesly informace, že průběh nominace do Skupiny 3 nebyl úplně transparentní. „Pokud se tato nominace stane skutečností, ztratí Česká republika dva velmi pracovité členy, kteří jí ve výboru delší dobu vytvářeli dobré jméno a byli respektovanými osobami ve svých oborech. Proto průběh nominační procedury nevnímám vůbec pozitivně,“ nechal se slyšet odborník. Do vládní nominace se nyní nevešli Pavel Trantina z České rady dětí a mládeže a Roman Haken, mimo jiné koordinátor Platformy rozvoje nestátních neziskových organizací v České republice. Oba v hospodářském a sociálním výboru působí od roku 2006. https://update-eu.cz/roman-haken-obcanska-spolecnost-musi-mit-v-eu-zastoupeni-006872/ Jak podle ČTK napsala neziskovým organizacím státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, premiér Andrej Babiš se pro nominaci Ungermana a Dubravské rozhodl „kvůli snaze o genderovou vyváženost a pravidelnou rotaci expertů“. Krok vlády podle FORUM 24 kritizovali například europoslanci z opozičních stran Veronika Vrecionová (ODS, ECR) a Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA). Přidal se k nim i jeden z předchůdců Hrdinkové na místě státního tajemníka Tomáš Prouza.

Tohle je vlastně už jen smutné. Místo respektovaných lidí, kteří získali většinu hlasů při rozhodování o nominacích, pošle Andrej Babiš do Evropy raději svého poradce a zástupkyni agrární lobby, která získala při hlasování o kandidátech jediný hlas z 23. https://t.co/oUrJIG6XhS

— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) June 10, 2020