Než se mohou stát členy Evropské unie, Srbsko i Kosovo ještě musí splnit mnoho úkolů, například zlepšit potírání korupce. Největší překážkou ale zůstává nedotažená normalizace jejich vztahů. Ve svém každoročním zhodnocení na to upozorňují europoslanci.„Normalizace (
srbsko-kosovských vztahů) je klíčová pro obě země, aby mohly pokračovat na své evropské cestě, stejně jako pro stabilitu a prosperitu celého (
západobalkánského) regionu,“ prohlásil tento týden na plénu Evropského parlamentu eurokomisař
Olivér Várhelyi a poukázal tak na jednu z „brzd“ dalšího rozšíření EU.
Unie se snaží urovnání dlouhodobých sporů mezi Srbskem a jeho bývalou provincií Kosovem diplomaticky zprostředkovat, a do jisté míry se jí to daří. V únoru se povedlo najít dohodu na 11bodovém plánu, jak vztahy urovnat ke spokojenosti všech stran. Od té doby se srbský prezident
Aleksandar Vučić a kosovský premiér
Albin Kurti sešli u jednacího stolu ještě dvakrát, naposledy minulý týden v Bruselu.
Samotná existence plánu představuje na balkánské poměry velký krok kupředu, problém ale zatím zůstává jeho plnění. Právě na to upozornil Evropský parlament
ve svých dvou zprávách, které ve středu (10. května) přijal. Europoslanci v nich Srbsko a Kosovo vyzývají, aby dohodu začaly urychleně implementovat.
Jeden z bodů, který zatím zůstává problematický, je otázka obcí s většinově srbským obyvatelstvem, které leží hlavně v severním Kosovu. Součástí domluvy bylo, že vznikne Sdružení srbských obcí, které by jim mělo zaručovat větší autonomii. V praxi to ale nefunguje, protože to kosovská vláda zatím nedovolila. Minulý měsíc tak kvůli tomu Srbové
bojkotovali komunální volby v severní části Kosova, což může tamní situaci ještě zdramatizovat. Srbsko zároveň „na oplátku“ zablokovalo přijetí Kosova do Rady Evropy.
Přes veškerá jednání tak zůstávají vztahy mezi těmito dvěma balkánskými zeměmi velmi citlivé a nepředvídatelné – k nějaké formě eskalace může dojít kdykoliv. O to důležitější roli tak sehrává diplomacie EU a USA, které mají zájem na tom, aby se vztahy v regionu urovnaly.
„Mezinárodní společenství bude tlačit na premiéra Kurtiho i prezidenta Vučiće, aby pokračovali v konstruktivním přístupu, protože to je jediná cesta vpřed,“ zhodnotil
podle AP současnou situaci kosovský analytik
Artan Muhaxheri. Záležet bude ale hlavně na vůli politického vedení obou zemí.
Západní Balkán chce sladit zahraniční politiku s EU. Bez vyřešení starých sporů to půjde těžko
Srbsko zavírá oči před válkou na Ukrajině
Europoslanci zhodnotili také další pokrok, který Bělehrad a Priština dělají či nedělají na své cestě do EU.
Srbsko v tomto ohledu zůstává jakýmsi „černým koněm“, a to především kvůli svému zahraničněpolitickému směřování – k Rusku je daleko vstřícnější než zbytek Evropy, odmítlo se například přidat ke společným sankcím. Podle poslanců by přístupová jednání s Bělehradem měla tedy pokročit pouze v případě, že se země těmto sankcím přizpůsobí.
Srbsko podle parlamentní zprávy zároveň musí dosáhnout „významného pokroku v reformách souvisejících s EU“. Konkrétně zmiňuje například oblast právního státu, soudnictví, svobody médií nebo fungování demokratických institucí. Evergreenem zůstává také boj s korupcí nebo s organizovaným zločinem.
Vše pak souvisí se samotným postojem Srbů k Evropské unii. Europoslanci upozorňují na to, že přestože je EU hlavním politickým a hospodářským partnerem Srbska a zdaleka největším donátorem finančních prostředků, veřejná podpora členství v EU v této zemi klesá. Parlament má za to, že to souvisí s dlouhodobou protiunijní a proruskou rétorikou, kterou šíří vláda a vládou kontrolovaná média. Pokud to bude pokračovat, europoslanci chtějí, aby Unie rozsah své finanční pomoci přehodnotila.
Slovenský europoslanec a zpravodaj reportu k Srbsku
Vladimír Bilčík (EPP) připomněl, že vloni se proces rozšíření EU po letech stagnace významně posunul – tři země (Ukrajina, Moldavsko, Bosna a Hercegovina) získaly kandidátský status, se dvěma dalšími (Severní Makedonie, Albánie) započaly přístupové rozhovory.
„Věřím, že naši partneři v Srbsku využijí příležitosti, které toto nové momentum nabízí. (…) Projíždí tu nový geopolitický vlak, a my chceme, aby Srbsko jelo s námi,“ vyzval europoslanec.
Kosovo dělá pokroky
Kosovo představuje jiný příběh. K sankcím proti Rusku a Bělorusku se přidalo, zároveň pomohlo Ukrajině například tím, že poskytlo útočiště pro tamní novináře.
Země se posunula i na své cestě k hlubší evropské integraci. V listopadu 2022 oficiálně požádala o vstup do EU, zároveň se jí po dlouhých obstrukcích ze strany některých členských států podařilo zajistit si bezvízový styk s Unií. Od ledna 2024 tak téměř 1,8 milionu občanů Kosova nebude během cestování napříč Evropou potřebovat víza.
Kosovo oficiálně podává přihlášku do EU. V Praze ji převezme české předsednictví
I když všechno zdaleka není růžové, vypadá to, že země si své úkoly postupně plní. „Významných výsledků (
Kosovo) dosáhlo v oblasti organizovaného zločinu a boje proti korupci napříč celou zemí. Reformy v oblasti právního státu nicméně musí pokračovat,“ uvedla německá europoslankyně
Viola von Cramon-Taubadel (Zelení/ESA), která měla report k této zemi na starosti.
Kosovo podle ní opakovaně dokazuje své evropské směřování tím, že má pluralistickou demokracii, což zajišťuje svobodné volby. Lépe než jiné země v regionu je na tom například také ohledně nezávislosti médií.
Největší překážkou tak opravdu zůstávají vztahy se Srbskem a přístup k srbským menšinám. Než se je podaří vyřešit nebo alespoň nějak uklidnit, Kosovo zřejmě nemůže čekat, že se z pozice „potenciálního kandidáta“ na členství v EU dostane alespoň na pozici „kandidáta“.
