Čeští zemědělci udělají pro dotace vše, zaznělo na debatě v Olomouci

Společnou zemědělskou politiku EU čekají změny, čeští zemědělci ale nejsou jednotní v tom, jak by měla budoucnost evropského zemědělství vypadat. Diskuse se omezuje na zastropování dotací. Podpora z evropských fondů je pro české zemědělství klíčová. Jsou na ní závislé jak velké agrární podniky, tak i řada drobných firem, které by si bez dotací nemohly podnikání dovolit. Tyto dva tábory se ale nedokáží shodnout na tom, jak by měla společná evropská politika (SZP) vypadat v budoucnu. Diskuse se omezuje pouze na téma povinného zastropování přímých plateb pro velké podniky, o kterém se na evropské úrovni hovoří již několik let.Zemědělci se na budoucím nastavení dotací neshodují. Více >>>> Nyní je nastavení limitů pro zemědělské dotace na jeden podnik znovu aktuální v souvislosti s návrhem víceletého finančního rámce EU. Evropská komise jej představila 2. května a povinné zastropování dotací v něm zmiňuje jako jednu z možností, jak přesměrovat evropské finance od velkopodniků směrem k menším farmám. Konkrétní dotační strop zatím Komise nenavrhla. Hovoří se ale o částce 60 tisíc eur za rok, což je podle Zemědělského svazu ČR nepřijatelné.

Pýcha: Pokud bude nastaven strop 60 tisíc euro na podnik, zasáhne to veškerou živočišnou produkci v ČR.

„Komise říká, že musíme podporovat malé farmy, ale už neříká, jak se podílejí velké farmy na produkci potravin,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha při debatě „Co může společná zemědělská politika nabídnout českým zemědělcům?“, která se uskutečnila 10. května v Olomouci. Velké farmy jsou pro české zemědělství typické. Podle Českého statistického úřadu obhospodařují až dvě třetiny zemědělské půdy a chovají 76 % hospodářských zvířat. Společně se slovenskými farmami se tak výrazně odlišují od evropského průměru. „Pokud bude nastaven strop 60 tisíc euro na podnik, zasáhne to veškerou živočišnou produkci v ČR,“ varoval Pýcha. Takové omezení dotací by podle něj dopadlo na 1800 českých zemědělských podniků.

Pro dotace udělají zemědělci kdeco

Přijatelným kompromisem pro velké podniky by mohl být takzvaný princip redistribuce, tedy zvýšení sazby dotací na první hektary. Tento systém už některé členské země EU dobrovolně zavedly, v budoucnu by ale mohl být povinný. Podle soukromého zemědělce z Olomouckého kraje Václava Koutného se Česko povinné redistribuci nevyhne. Zároveň ale upozornil účastníky diskuse, že by se čeští zemědělci měli připravovat nejen na změny po roce 2020, ale i na vzdálenější budoucnost.

Koutný: Pro dotace, pro získání těch peněz, uděláme kdeco. Dokonce i to, co bychom jako hospodáři jinak nedělali.

„Otázka je, jak si EU představuje další fungování zemědělství, jestli to vůbec bude na principu dotací,“ uvedl Koutný.  Dotace podle něj křiví způsob, jakým zemědělci v dnešní době hospodaří.Eurokomisař Hogan: Společná zemědělská politika po roce 2020 zajistí všem hráčům rovné podmínky. Více >>>>„Pro dotace, pro získání těch peněz, uděláme kde co. Dokonce i to, co bychom jako hospodáři jinak nedělali,“ dodal soukromý zemědělec. Souhlasí s tím i Asociace soukromého zemědělství, podle které by více dotací celou situaci jen zhoršilo. Na druhou stranu se v diskusi objevily názory, že pokud chce Evropa zdravé potraviny za přijatelné ceny a nezdevastovanou půdu, musí si za to také zaplatit. Jakékoli snižování zemědělského rozpočtu se tak může jevit jako protichůdné.

Mračková: Společná zemědělská politika musí být především jednoduchá. Sami zemědělci v ní tápou.

Zemědělci by také měli mít k evropským financím jednodušší přístup. Uvedli to nejen přítomní zástupci zemědělských podniků, ale také ředitelka Regionálního odboru Olomouc Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) Kateřina Mračková.„Společná zemědělská politika musí být především jednoduchá. Sami zemědělci v ní tápou,“ uvedla Mračková, jejíž úřad vyřizuje žádosti o dotace.

Velké dotace, drahá půda

Zemědělských dotací získává Česko v současné době tři krát více než při vstupu do Evropské unie. Částka se přitom stále zvyšuje, na což upozornil expert z České akademie zemědělských věd Tomáš Doucha, který se debatního setkání aktivně účastnil. „Máme třikrát víc dotací, než jsme měli v roce 2004. Neuvěřitelný růst dotací má ale své důsledky – máme také třikrát až pětkrát dražší půdu,“ vysvětlil Doucha. Dotace ale zároveň často nejdou skutečně těm, kteří s půdou hospodaří, na což upozornili další účastníci kulatého stolu.Na debatním setkání vystoupil kromě představitelů českého zemědělství také místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ALDE). Všechny přítomné vyzval k tomu, aby se pokusili překonat rozpory a rozhodli se, co vlastně od Evropské unie chtějí. „Nepoučili jsme se. Jsme dál, než jsme byli v roce 2004, ale stále se polarizujeme,“ prohlásil europoslanec. Podle něj by se měli čeští zemědělci především dohodnout na svých prioritách. Měli by si také uvědomit, v čem spočívá jejich konkurenceschopnost, a které projekty má smysl financovat z fondů EU.

Telička: Doteď neumíme čerpat. I kdybychom čerpali dotace na 110 %, tak to bude především na špatné projekty.

K řešení jsou totiž podle něj mnohem zásadnější problémy než jen výše dotací, a to například vysychání půdy, stárnutí zemědělské generace či úpadek venkovských oblastí. Výzvu představují také moderní technologie, které jsou zatím dostupné jen pro omezenou skupinu podniků. „Doteď neumíme čerpat. I kdybychom čerpali dotace na 110 %, tak to bude především na špatné projekty. Pojďme řešit klíčové strategické otázky, stanovme si deset priorit, na kterých se shodneme. Teprve pak budeme moci něco prosadit,“ uzavřel Telička.