Český kapr je známý po celé Evropě. Před Vánoci ale podraží

Kapři z jihočeských rybníků dobývají Evropu. Kvůli nedostatku vody v rybnících si ale lidé budou muset za kapry připlatit. Česká republika, a konkrétně rybářství Třeboň, patří k největším producentům sladkovodních ryb v Evropě. Vyváží se asi polovina produkce. Nejvíce českých ryb se exportuje do sousedních zemí a dále do Francie, Belgie nebo Maďarska. V zahraničí si rybí produkci z ČR oblíbili dokonce více než tuzemský trh. „Naši spotřebitelé nemají rybu zařazenou na svůj běžný jídelníček. Je to sezónní produkt, který se na domácím trhu prodává hlavně před Vánoci,“ upřesnil Vladimír Kaiser, jednatel společnosti Rybářství Hluboká, které hospodaří na 137 rybnících o rozloze více jak 2,5 tisíce hektarů. Dodal ale, že napříč ČR panují rozdíly, například v jižních Čechách se kvůli četnosti rybníků ryby konzumují více. Každoročně v Rybářství Hluboká vyprodukují asi 1300 tun ryb, z 85 procent se jedná o kapry, zbytek tvoří amur, candát nebo štika. Až 60 procent produkce se vyváží do zahraničí. „O českého kapra je velký zájem, protože se vyznačuje vysokou kvalitou masa. Poptávka na zahraničním trhu stále roste, což potvrzují každoroční statistiky,“ vysvětlil Martin Urbánek z Rybářského sdružení ČR, které sídlí v Českých Budějovicích. Od roku 1996 je toto sdružení také členem Evropské federace chovatelů ryb (FEAP), která se podílí na tvorbě rybářské politiky v EU.

#jasnovEU – díl 3: Kterak nás EU připravuje o potraviny

Kvalita českých ryb je oceňovaná i Evropskou unií. Několik z nich totiž od vstupu ČR do EU získalo značku kvality. Pohořelický kapr, který se chová na jižní Moravě, se těší chráněným označením původu, Třeboňský kapr má zase tzv. chráněné zeměpisné označení. Aby se takovou značkou mohl pyšnit, rozmnožování, chov nebo sádkování musí probíhat na daném území, zpracovávat se může ryba i jinde v tuzemsku nebo v zahraničí. Oba produkty nesou unijní označení od roku 2007. Jinak ale podle Kaisera z Rybářství Hluboká nedošlo po vstupu ČR do EU k výrazným změnám. Jen musí dodržovat evropskou legislativu, která se týká například veterinárních opatření. Urbánek pro změnu zdůraznil, že i rybářský sektor může díky členství ČR v EU čerpat dotace, musí ale dodržovat narůstající požadavky na ochranu životního prostředí. „Bez dotací by to také šlo, ale s nimi jsme konkurenceschopnější,“ uvedl Urbánek. Rybníky se navíc nevyužívají pouze pro chov ryb, plní také celou řadu funkcí v krajině. Jsou například jedním z preventivních opatřeních proti suchu, které Česko i zbytek světa sužuje posledních pět let. Mohou totiž zadržovat vodu a chránit okolí před povodněmi.

Zemědělec bere dotace, aby chleba nestál 100 Kč, říká farmář Duda z Tisku

Rybáře trápí úhyn ryb

Na českých rybnících se však letos podepsal nedostatek srážek. Na některých místech chyběla dokonce třetina vody a rybáři museli do rybníků dodávat kyslík speciální technikou. „Následkem jsou nižší přírůstky, ryby jsou náchylnější k nemocem a v některých lokalitách dochází i k velkým úhynům. Nedostatek vody také výrazně nahrává rybožravým predátorům,“ uvedl Urbánek, podle kterého byl letošní rok pro rybáře nepříznivý. Řešení je podle něj během na dlouhou trať. „Snahou společnosti musí být efektivnější hospodaření s vodou v krajině, zejména snaha o její zadržení,“ doporučil odborník. Mezi konkrétní opatření patří třeba stavba nových rybníků, nádrží a lepší hospodaření na zemědělských polích, tak aby z nich voda neodtékala. Kvůli suchu a s tím související vyšší ceně obilí pro krmení ryb se navíc očekává zvýšení cen ryb. Vánoční kapr se tak může prodražit až na 110 korun za kilogram.

Zemědělci letos obdrží evropské dotace o měsíc dřív. Může za to sucho