Evropská komise ke konci loňského roku Česku proplatila 38 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 232,6 miliardy korun z celkově přidělených 614 miliard korun. Smluvně zajištěno má Česko 490 miliard korun, tedy 80 procent.
Vyplývá to z údajů ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které je za čerpání dotací zodpovědné. Podle analytiků se čerpání v porovnání s ostatními zeměmi zlepšuje. Na druhou stranu upozorňují, že malý podíl dotací jde na výstavbu infrastruktury a vyřízení žádostí je zbytečně komplikované.
Za loňský rok Česko vyčerpalo 87 miliard korun, tedy zhruba tolik, kolik naplánovala ministryně pro místní rozvoj
Klára Dostálová (za ANO). Předloni Komise Česku proplatila 80,5 miliardy korun.
„Všechny operační programy splnily pravidlo N+3 a Česko tak v tomto programovém období nemusí zatím unii nic vracet,“ řekla ČTK ministryně. Takzvané pravidlo N+3 znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. Současné programové období tak fakticky skončí až v roce 2023.
Díky dotacím z evropských fondů se ve Zlínském kraji zvyšuje kvalita života, říká náměstek Zicha
Česko versus zbytek EU
„Hůře než Česko je na tom s proplácením evropských dotací 11 států Unie. Loni na konci srpna to bylo jen šest zemí. Za pět měsíců si tedy Česko v mezinárodním srovnání polepšilo o pět příček, což je příznivý vývoj,“ sdělil ČTK analytik Czech Fund
Lukáš Kovanda.
Například Finsko už má proplaceny dvě třetiny dotací, ovšem celkový přidělený objem má proti Česku mnohem nižší. „Větší podíl než Česko však už mají proplacený i země, kterým byl přidělen vyšší objem. Jde například o Polsko, Francii, Německo nebo Portugalsko. Česká republika tak stále v čerpání vykazuje jisté rezervy,“ doplnil Kovanda.
Podle Kovandy hrozí, že v závěru období bude Česko překotně dočerpávat dotace podobně jako v roce 2015 na konci minulého programového období. „To bylo leckdy čerpání pro čerpání. Dotace tak často dostaly projekty, které by takto být financovány nemusely nebo neměly,“ podotkl Kovanda.
Dotace nejsou jen o cyklostezkách a předražených lavičkách, říká starostka Jeseníku
Problémy s čerpáním dotací
Podle analytika BH Securities
Štěpána Křečka je nastavení dotačních titulů v Česku velmi komplikované. Především malé subjekty tak mají problém s vysokou administrativní náročností, která je od čerpání evropských dotací odrazuje.
„Navíc bychom neměli sledovat jen množství proplacených peněz, ale také kvalitu projektů. Evropské peníze jsou bohužel často využívány na zbytečné projekty s krátkou dobou udržitelnosti nebo třeba pochybná školení, která mají zanedbatelný efekt na podporu ekonomického růstu,“ doplnil Křeček.
Zvláště v době, kdy má Česko nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, by podle Křečka mělo jít mnohem více dotací do výstavby dopravní infrastruktury.
Evropská komise nás chce vyléčit z „dotační nemoci“, zaznělo na debatě v Českých Budějovicích
Evropské dotace jsou příjemcům nejprve vypláceny ze státního rozpočtu, teprve následně je proplácí komise. „Objem dotací, které již Česká republika zaplatila příjemcům, ale ještě si je nenechala proplatit od EU, dosáhl ke konci loňského roku 46 miliard korun. Pokud bychom tuto ‚půjčku Evropské unii‘ ocenili například tříprocentní úrokovou sazbou, dotujeme tímto nepřímo unii částkou 1,4 miliardy korun ročně,“ dodal analytik společnosti Natland
Petr Bartoň.
Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise Česku hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi 450 milionů korun, které čerpala firma Agrofert. Podle předběžné zprávy má na ni premiér
Andrej Babiš (ANO) nadále vliv, i když ho v únoru 2017 vložil do svěřenských fondů. Současně má podle zprávy jako premiér vliv i na použití unijních peněz.
Ministerstvo pro místní rozvoj předalo odpověď na audit okolo Babiše do Bruselu
V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard Kč. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.
Pro a proti kohezní politiky: Jak ji zefektivnit?
