Ve čtvrtek 12. března navštívil Česko eurokomisař pro rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu Piotr Serafin. Sešel se s premiérem i se stakeholdery, se kterými probral budoucí sedmiletý unijní rozpočet.
Serafin přijel do Prahy v době, kdy členské státy s Evropským parlamentem vyjednávají o podobě víceletého finančního rámce EU na roky 2028-2034, jehož návrh představila Evropská komise loni v létě. Návrh přichází s řadou změn týkajících se struktury a priorit a hned po svém zveřejnění vyvolal vlnu kritiky. A to zejména ze strany Evropského parlamentu a zemědělského sektoru.
Serafin o nové podobě rozpočtu nejprve hovořil s českými stakeholdery a následně se sešel s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle vyjádření Evropské komise spolu měli řešit „klíčové prvky budoucího rozpočtu EU“ a to, jak „může příští víceletý finanční rámec podpořit investice a zároveň zachovat flexibilitu potřebnou k reagování na měnící se priority“.
Serafin pak na síti X dodal, že se s premiérem Babišem věnovali „investicím do českých a evropských občanů“.
Česko patří dlouhodobě k zemím, které prosazují spíše menší rozpočet založený na příspěvcích členských států dle HND. Evropská komise ale kvůli nutnosti zafinancovat nové urgentní priority, jako je například bezpečnost a konkurenceschopnost, navrhla zavést několik nových zdrojů unijního rozpočtu. Mezi nimi například uhlíkové clo, výnosy ze systému emisních povolenek nebo třeba korporátní daň.
Tuzemsko je také stále tzv. čistým příjemcem evropského rozpočtu, což znamená, že z něj dostává víc prostředků než do něj odvádí a sáhne si oproti bohatším zemím na více peněz z dotační politiky. Její objem by Česko také rádo zachovalo. Česko chce také tzv. kohezi nechat oddělenou od společné zemědělské politiky. Letní návrh Evropské komise je slučuje do jedné národní obálky.
Kromě toho by v této jedné národní obálce podle návrhu Komise bylo oproti současnému rozpočtovému období k dispozici pro regiony a zemědělce méně peněz. Pokud by navíc nedošlo k zavedení nových zdrojů unijního rozpočtu, muselo by se ve stávajících politikách zřejmě ještě více škrtat. Evropská unie totiž musí začít splácet společný dluh z dob covidové pandemie, na který dle dohadů padne asi 25–30 miliard eur ročně.
Očekává se, že právě navrhovaná podoba a objem dotační a zemědělské politiky, stejně jako nové zdroje rozpočtu, budou představovat nejkonfliktnější a nejsložitější body vyjednávání. To může trvat až dva roky.
Kromě diskuse o víceletém finančním rámci a jednání s premiérem Serafin navštívil také laserové centrum v Dolních Břežanech.
