Maďarští respondenti oslovení výzkumníky uvádějí, že Ukrajinci si „válku zasloužili“ nebo „ji vyprovokovali“. Češi jsou vůči podobným narativům odolnější, vysvětluje v analýze Oszkár Roginer-Hofmeister.
Oszkár Roginer-Hofmeister je analytikem Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Češi se ve veřejné diskuzi o válce na Ukrajině doposud vyznačovali poměrně jednoznačným chápáním role Ruska jako agresora. Ve srovnání s Maďarskem, Slovenskem a dokonce i Polskem se tím odlišují. Blížící se parlamentní volby, ve kterých se očekává významný úspěch hnutí ANO, však vyvolávají otázku, zda si tuto pozitivní pozici Češi udrží, i pokud se k moci vrátí Andrej Babiš, blízký spojenec Viktora Orbána, Roberta Fica a Jarosława Kaczyńského, a rozhodne se následovat příklad ostatních zemí V4.
Může takový scénář skutečně nastat? Nový výzkum konsorcia vedeného Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM naznačuje, že jsou to především odolná mainstreamová média, co chrání konzumenty zpravodajství, aby nevěřili slepě v obsah zobrazovaný na sociálních sítích. Mnohé české mediální domy však čelí dlouhodobým ekonomickým problémům kvůli klesajícím nákladům a výnosům z inzerce. Budoucnost veřejnoprávních médií se zase stala terčem politických sporů kvůli zvažovanému navýšení koncesionářských poplatků.
Česko a Maďarsko: dva protipóly spektra
Konzumenti zpravodajství napříč státy V4 čelí řadě negativních obrazů spojených s děním na Ukrajině, jako je zobrazování ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako loutky Spojených států nebo jeho rámování v kontextu jeho někdejší herecké profese. Objevují se také pokusy zpochybňovat přístupový proces Ukrajiny do EU a NATO, apologetické narativy o Rusku a jeho spojencích, tematizace korupce na Ukrajině nebo podněcování strachu z další eskalace konfliktu. Zatímco v České republice se publika těmto narativům do značné míry úspěšně brání, v Maďarsku veřejnost tak odolná není. Maďarští respondenti oslovení výzkumníky uvádějí, že Ukrajinci si „válku zasloužili“ nebo „ji vyprovokovali“. Tvrdí rovněž v souladu s vládním pohledem, že „Západ bude bojovat až do posledního Ukrajince“ nebo že „Maďaři by neměli platit cenu této války“.
Maďarské mediální impérium KESMA spojené s vládním režimem, které si s téměř pěti sty tituly drží zhruba poloviční podíl trhu, nechvalně známé billboardové kampaně, vládní politika takzvaných „veřejných konzultací“, ale dokonce i část veřejnosti, která jinak vůči vládní straně Fidesz vystupuje kriticky, opakuje tytéž idiomy.
Mezi zdroje dezinformací v zemi často patří dokonce přímo mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová nebo běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Cituje je často například provládní deník Magyar Nemzet. Ten neváhal Zelenského v jednom z titulků označit za „ukrajinskou prostitutku“ s tím, že „za poslední rok a půl se Zelenskyj choval jako ukrajinské gastarbeiterky, které jezdí na Západ okrádat muže a cítí se k tomu z nějakého důvodu oprávněny.“ Maďarská mainstreamová média tím ostře kontrastují s českými, která naopak dávají široký prostor pro komunikaci podpory napadené zemi, soucítí s Ukrajinou a orientují se na téma budoucí spolupráce.
V maďarském prostředí vládními kruhy ovládaných médií je téma integrace Ukrajiny do EU jen zřídka spojováno s pozitivními trendy, jakými jsou například reformy. Mediální tituly v zemi jej rámují jako pro Maďarsko naopak fatální. „(…) přestože hlavním cílem Maďarska je mír, a jako křesťané nemůžeme přát ukrajinskému lidu, který tolik trpěl, nic špatného (…) musíme si uvědomit, že členství Ukrajiny v EU by pro nás dnes bylo osudné,“ napsal například list Magyar Nemzet. V důsledku toho maďarští respondenti účastnící se výzkumu zdůrazňují, že konflikt na Ukrajině je „válkou dvou slovanských národů“ a Maďarsko by se proto „mělo držet stranou,“ což je pohled, který se nezřídka objevuje rovněž na účtech Viktora Orbána na sociálních sítích.
Překonání Ruska a jeho mentality
Česká mainstreamová média naproti tomu v převážné většině důsledně Rusko zobrazují jako agresora a společného nepřítele, což je pohled, který české publikum do značné míry také přijímá. Respondenti účastnící se výzkumu například uváděli, že pokud Ukrajina padne, bude jiná část východní Evropy další na řadě. Agresi rovněž vnímají jako imperiální cíl Vladimira Putina, který je motivován egem, hrdostí a nostalgií po obnovení velikosti Ruska z minulosti.
Češi oslovení výzkumníky ve focus group také očekávají odpovědnost ze strany Ukrajiny, například v tom, že pomoc poskytnutá ze zahraničí se skutečně dostane k těm, kteří ji nejvíce potřebují. Respondenti sice poznamenávali, že Česká republika jako relativně malý stát by neměla výdaji na pomoc příliš přetěžovat své finanční možnosti, shodovali se však, že obnova ukrajinské infrastruktury by měla být dosažena s alespoň částečnou českou podporou.
V neposlední řadě čeští respondenti vnímají rozšíření EU jako výsledek reforem, který bude pro Ukrajince znamenat příležitost, ale také výzvu, protože Ukrajina podle nich zatím na vstup do Unie připravená není a v nejbližších letech ani nebude. Podle respondentů je třeba také změnit postsocialistický způsob smýšlení Ukrajinců. To je pohled, který se v českých médiích rovněž objevuje, například se tak stalo v rozhovoru s bývalým polským prezidentem Aleksanderem Kwaśniewským pro Hospodářské noviny, ve kterém prohlásil: „Mentalita starší generace Ukrajinců je výrazně ovlivněna. Myslím, že překonání této ruské mentality představuje pro Ukrajinu na její cestě na Západ největší výzvu.“
Polsko a Slovensko tlaku sociálních sítí už nezvládají čelit
Na ose Česko-Maďarsko lze co do prosazování negativních narativů zařadit Polsko a Slovensko do pomyslného středu. V obou těchto zemích mainstreamová média častěji poskytují férový obraz stavu války na Ukrajině a dalších perspektiv země, konzumenti médií jsou však silněji ovlivnění dezinformačními zdroji. Respondenti ve focus group oslovení výzkumníky například věří, že současná úroveň pomoci poskytované Ukrajincům je příliš vysoká („Humanitární pomoc ano, ale poskytování privilegií Ukrajincům není dobré rozhodnutí“) a že zájmy Polska a Poláků by měly mít přednost. Takový pohled odpovídá pohledům, které se běžně objevují na sociálních sítích a jiných alternativních platformách.
Tento rozdíl mezi obsahem mainstreamových médií a pohledem oslovených respondentů byl patrný také na Slovensku. Trend navíc doprovází silná polarizace. Někteří respondenti volali po morální odpovědnosti pomáhat ukrajinským uprchlíkům, jiní pomoc kritizovali jako nadměrnou s tím, že jde na úkor Slováků. Objevuje se rovněž pohled, že „Ukrajinci si na Slovensku žijí nadstandardně. Někteří Slováci jsou na tom hůře a nemají stejné výhody jako Ukrajinci.“
Jsou veřejnoprávní média dostatečně odolná?
Globální mediální trh prochází paradigmatickými změnami. Digitalizace a umělá inteligence redefinují pravidla tvorby a spotřeby zpráv. Publika v zemích V4 jsou v této době stále více vystavena polarizujícím obrazům Ukrajiny a její budoucnosti. Problém zesilují politické spory uvnitř jednotlivých zemí regionu, kde se téma války na Ukrajině zneužívá k odvádění pozornosti od domácích problémů či k mobilizaci voličů. Z pohledu odolnosti vůči škodlivým vlivům jsou na tom čeští konzumenti zpravodajství ve srovnání s jinými zeměmi V4 nejlépe. Zvláště ostře je to vidět v kontrastu se stavem veřejné diskuze v Maďarsku. Není možné to však brát jako záruku pozitivního budoucího vývoje, a to především vzhledem k trendu klesající konzumace obsahu tradičních médií.
Ze slovenského a polského případu je patrné, že dezinformační kampaně mohou docílit kýžených negativních efektů na společnost i přes zjevnou snahu o věrné informování o dění na Ukrajině ve veřejnoprávních médiích. Napříč různými demografickými skupinami obyvatel lze pozorovat rostoucí vliv obsahu na sociálních sítích na veřejnou debatu.
Česká média jsou vůči protitlaku ze strany sociálních sítí odolnější, a to i navzdory tomu, že se potýkají s problémem přílišné koncentrace médií. Tento fenomén ovšem v Česku nenabyl tak alarmujících rozměrů jako v jiných zemích V4. Přesto lze i v českém případě očekávat rostoucí vliv sociálních sítí, a to i navzdory dostatečné dostupnosti spolehlivého zpravodajství. Jaký dopad to bude mít na podporu Ukrajiny a jak z toho vlády v regionu budou dale těžit, zůstává otevřené.