Klíčovou prioritou Evropské unie je posílení bezpečnosti a obranyschopnosti bloku, a také pomoc Ukrajině v boji proti agresorovi. Česko se v této oblasti profiluje jako významný evropský hráč, o nové obranné portfolio v Evropské komisi ale nemá zájem.
Ačkoliv evropskou veřejností prostupuje po letech ruské války vůči Ukrajině do jisté míry únava, priority evropského bloku se v tomto ohledu nemění.
Česko je jednou ze zemí, jejíž vláda dlouhodobě za Ukrajinou stojí a aktivně pomáhá – třeba skrze tzv. muniční iniciativu. Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) země za posledního dva a půl roku na mezinárodní scéně díky svému postoji a aktivitám vyrostla.
„Jsme vnímáni jako významný hráč. Jako Česko jdeme často příkladem i pro ostatní země, nejen v rámci našeho regionu. Můžeme se pochlubit jednoznačnou a pevnou pozicí, že vnímáme Rusko jako riziko bez nějakého sentimentu či falešné naděje, že se situace dá zlepšit sněním o míru,“ uvedla předsedkyně sněmovny na konferenci České priority v evropské politice, kterou pořádal server EURACTIV.cz.
Zastavit Putina
Česko si vzalo za prioritu „čelit Putinově agresi“, což podle odborníka na mezinárodní politiku z Univerzity Karlovy Tomáše Weisse pomohlo v čitelnosti tuzemska.
„Najednou říkáme něco, co i děláme. Mám pocit, že v minulých letech tomu tak úplně nebylo. Byť jsme měli celkem jasno v tom, co bychom chtít měli – tedy stabilitu mezinárodních režimů a institucí a pevné spojenecké svazky – tak jsme se podle toho mnohdy nechovali a prezentovali pozice, které byly až protichůdné,“ popsal.
Výzvou do budoucna však podle Weisse zůstává to, do jaké míry bude Česko schopno v následujících měsících a letech své bezpečnostní priority rámovat do těch evropských, a jaká bude ochota země společně tvořit evropské priority a hledat potřebné kompromisy.
Jak připomněl vrchní ředitel evropské sekce na ministerstvu zahraničí Jaroslav Kurfürst, Česko může navázat na své nedávné a v Bruselu pozitivně hodnocené české předsednictví Rady EU, které proběhlo v druhé polovině roku 2022.
„I velké země západní Evropy drží politiku, která je velmi blízká vidění světa a obranné politice z úhlu pohledu střední Evropy. To je pro nás dobrá zpráva. Měli bychom pracovat tak, jako jsme to dělali během předsednictví, aby jednota Evropy vydržela,“ vyzval.
„Pokud chcete být aktérem, musí vás na mezinárodním poli brát vážně,“ upozornila viceprezidentka pro mezinárodní vztahy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Kristýna Helm. Česku se to podle ní povedlo i díky tomu, že mělo v době, kdy v Evropě probíhá válka, co nabídnout. Konkrétně materiál.
„Být aktérem umožnila Česku politická shoda, ale i tu musíte něčím podpořit, sama o sobě nestačí. Česko bylo od počátku druhé vlny války schopno nabídnout vojenský materiál, což spousta stejně velkých nebo i větších států nedokázala. Jméno Česka tak stojí i na zhruba 30 tisících lidech v průmyslu, kteří v posledních letech pracují na plné obrátky, a na firmách, které jsou na svých vrcholných kapacitách,“ vyzdvihla.
https://update-eu.cz/zelenskyj-prijede-do-bruselu-podepsat-bezpecnostni-dohodu-s-eu/Na obranné portfolio v Komisi se fronty nestojí
Držet pomyslnou pomocnou ruku směrem k Ukrajině nataženou zůstává prioritou většiny evropských zemí, posílení unijní bezpečnosti a obranyschopnosti je pak prioritou i těch zemí, jejichž podpora Ukrajiny je spíše vlažná.
Jedním z kroků, jak toho dosáhnout, by mohlo být nové místo v Evropské komisi – eurokomisař nebo eurokomisařka pro obranu. O portfoliu, které ještě ani nevzniklo, už mají ale diskutující v jedné věci jasno. Případný eurokomisař to nebude mít jednoduché.
Podle Weisse bude extrémně komplikované vymezit pro komisaře pravomoci, protože jde o oblast, ve které mají hlavní slovo členské státy, ve strukturách Evropské unie funguje Evropská obranná agentura, a navíc také post vysokého představitele pro bezpečnostní a zahraniční politiku, který je šéfem unijní diplomacie a zároveň zastává pozici komisaře.
Očekává se tedy, že nový komisař nebo komisařka pro obranu bude mít spíše koordinační roli. „Bude to nevýhodná role, ať už v ní bude kdokoli,“ varoval Weiss.
S tím souhlasí i Kurfürst. „Bude to koordinátor. Nebude to ministr obrany s velkým rozpočtem. Dokážu si představit, že bude mít nějaké nástroje, které budou ‚pouze’ startérem různých iniciativ, a které potom musí převzít průmysl,“ řekl.
„Sice existuje konsensus, aby toto portfolio vzniklo, ale zároveň nevidím zástupy zemí, které by o něj měly zájem. Proč? Právě kvůli tomu vymezení vůči ostatním komisařům a vysokému představiteli. Bude to složité, pokud mandát nebude přesně definovaný,“ upozornil.
Sikorski se nechce stát komisařem pro obranu. Varšava usiluje o silné portfolio
Ani Česko o takový post nejeví zájem. „Nemyslím si, že nemáme chtít výzvy, ale v rámci vlády máme trochu jiný plán. To říkáme dlouho, transparentně a jednotně. Usilujeme o portfolio, které míří spíše k oblasti hospodářství. Ale jsou i oblasti, jako je energetika, kde bychom ambici mít mohli,“ potvrdila na konferenci Pekarová Adamová.
Podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného bude pro Česko výhodné, pokud obranné portfolio v Evropské komisi převezme komisař z regionu střední a východní Evropy.
„Napříč Evropou pořád vidíme pomyslnou železnou oponu v tom, jak fungují evropské programy na obranu. Staré členské země EU mají velmi silně zaběhlé jak vlastnické, tak kooperační formy spolupráce a jsou na sebe navázané. Do této struktury pro nás bude velmi těžké proniknout. Proto by bylo dobré, kdyby byl komisařem někdo z našeho regionu,“ vysvětlil na závěr.
Nejen brzdění Green Dealu. Nový europarlament bude řešit i obranu nebo AI
