Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.Věra Jourová místopředsedkyní Evropské komise
Na začátku září se objevily zprávy o tom, že česká kandidátka do nové Evropské komise
Ursuly von der Leyenové Věra Jourová má mít na starosti portfolio týkající se dohledu nad právním státem, transparentností nebo pluralitou médií, s čímž by se měla pojit také pozice místopředsedkyně kabinetu. Informace se potvrdily jen s tím detailem, že konkrétně agendu nového mechanismu na ochrany principu právního státu měl mít na starosti belgický potenciální eurokomisař pro spravedlnost a Češka na něj bude spíše dohlížet.
Jourová nabídku přijala a ačkoliv se premiér
Andrej Babiš nechal slyšet, že
pro Česko se jedná o úspěch, kritici mu připomínali jeho opakovaná vyjádření o snaze získat ekonomické portfolio. Obecně z České republiky zaznívala většinou nespokojenost se získanou agendou nebo poukazování na fakt, že Jourová pod sebou nebude mít žádné generální ředitelství a stane se tak spíše evropskou variantou „ministryně bez portfeje“.
Po zbytek září se česká kandidátka připravovala na slyšení před výbory Evropského parlamentu, které ji na začátku října měly potvrdit v nové funkci.
Infografika: Známe nové složení Evropské komise. Jourová bude místopředsedkyní
V4 chce rozšířit EU o balkánské země. Zeman naštval Kosovo
Premiéři zemí Visegrádské čtyřky přijali v půlce září deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Český premiér Andrej Babiš řekl mimo jiné to, že politika rozšíření EU je nejúčinnějším nástrojem podpory stability, bezpečnosti, demokracie a prosperity na západním Balkáně. „Bezpečnost na Balkáně znamená i bezpečnost v Evropě,“ dodal.
K lídrům V4 se připojili také zástupci šesti zemí západního Balkánu. Do Prahy přijeli srbská premiérka a předsedové vlád Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny. Původně potvrzenou návštěvu kosovského vicepremiéra podle informací z diplomatických zdrojů kosovská strana zrušila po prohlášeních prezidenta
Miloše Zemana, zemi tak zastupoval chargé d’affaires. S českými ústavními činiteli chtěl prezident projednat možnost, že by Česko přestalo uznávat kosovskou samostatnost, a způsobil tím poněkud velký rozruch nejen v tuzemsku.
Premiéři V4 podepsali deklaraci podporující rozšíření EU o státy západního Balkánu
Odpověď na zemědělský audit
Ministerstvo zemědělství 16. září odeslalo Evropské komisi odpověď na audit zemědělských dotací ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, kterou zpracoval zpracoval Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).
Na konci května a na začátku června dorazily do Česka dvě předběžné auditní zprávy EK, které se týkají Babišova možného střetu zájmů. Obsah druhé, která se týkala zemědělských dotací, není známý. Kvůli ní ale tehdy SZIF uvedl, že nebude Agrofertu proplácet dotace od února 2017, kdy Babiš firmu do vložil svěřenských fondů. Agrofertu bylo ze SZIF od roku 2012 do konce letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. Kvůli zemědělskému auditu přestal SZIF vyplácet dotace i podnikům rodiny ministra zemědělství
Miroslava Tomana od srpna loňského roku.
Odpověď na návrh auditu zemědělských dotací je na cestě do Bruselu
Možné omezování zbraní opět dráždí Čechy
Evropská komise v červenci požádala Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA) v návaznosti na její doporučení, aby na základě zjištěných informací připravila návrh na omezení olova v munici a rybářských závažích, a to nejen v mokřadech, ale i mimo ně. Podle agentury používání olověné munice ohrožuje životní prostředí a také lidské zdraví.
Návrh zatím hotový není, samotné zadání ale v ČR znovu oživilo a v září rozproudilo diskusi o tom, zda budou moci myslivci používat olověnou munici, či nikoli. Více si přečtěte v následujícím odkazu:
Zákaz olova ve střelivu je opět na stole. Skutečně hrozí, že myslivci budou muset vyměnit náboje?
Zbraní se týká také další zářijová událost. Zakotvit do ústavního pořádku právo bránit se legálně drženou zbraní má chystaná senátorská novela, která je mimo jiné reakcí na snahu EU držení zbraní omezovat. Doplnění Listiny základních práv a svobod vychází z petice, kterou podepsalo 102 000 lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Zdaleka ne všichni senátoři však s návrhem souhlasí.
Skupina senátorů chce zakotvit do ústavy právo bránit se zbraní
Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích
Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například
CEVRO.
Český srpen v EU: Jourová míří do EK, operátoři pod drobnohledem, peníze EU na kůrovce
Zaměřeno na české europoslance
Redakce EURACTIV.cz v září vyzpovídala tři nováčky v Evropském parlamentu, Piráty
Markétu Gregorovou a
Marcela Kolaju (Greens/EFA) a
Alexandra Vondru z ODS (ECR). Na co jsme se ptali?
Marcel Kolaja: Celoevropské řešení je jediná šance, jak vynutit digitální daň
Markéta Gregorová: Práce v europarlamentu mě baví, ale od slepého nadšení si držím odstup
Alexandr Vondra: Zelená revoluce zkonzumuje téměř všechny prostředky EU
Seriál vzniká s využitím informačního servisu ČTK.
