Česká „salámová metoda“ se při jednání s Maďarskem osvědčila. Předsednictví má další výrazný zářez

Nebudete vetovat pomoc Ukrajině a my vám za to dáme více peněz. Tak by se dal popsat výsledek vyjednávání mezi EU a Maďarskem. České předsednictví si jen pár týdnů před jeho koncem zažilo dramatické chvíle. „Češi nedělají revoluce, Češi používají salámovou metodu, to je taková středoevropská kultura, odkrajujeme po tenkých plátkách,“ řekl v pondělí před bruselskými novináři Mikuláš Bek (STAN), ministr pro evropské záležitosti. „Je to dramatické, do poslední chvíle nevíme, jak to skončí, rozhodně bych uvítal méně dramatické chvíle na konci předsednictví,“ přiznal ministr. České předsednictví totiž bylo zrovna v nejnapínavějším bodě vyjednávání s Maďarskem. Zatímco Bek hovořil s novináři, v jiné místnosti paralelně jednali i diplomaté. Snažili se přesvědčit maďarskou stranu, aby upustila od svého veta a EU tak mohla jako celek poskytnout v příštím roce půjčku Ukrajině ve výši 18 miliard eur. Vyjednávání bylo křehké. Český ministr sám téma před novináři ani nechtěl otevírat. „Je mi jasné, že se mě budete ptát, ale sám diskusi otevírat nebudu“. Do poslední chvíle se totiž na české straně úzkostlivě tutlala strategie. A nepřidal tomu ani pondělní tweet Viktora Orbána, ve kterém se vysmíval Evropskému parlamentu za korupční „katarský skandál“.Právě kvůli korupci a podkopané justici chtěla Evropská komise zmrazit Maďarsku 65 % kohezních fondů. Maďaři ale fondy potřebují, z půjčky pro Ukrajinu si proto udělali „rukojmí“. 

Good morning to the European Parliament! @Europarl_EN pic.twitter.com/VYXGeSOwul

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) December 12, 2022

Česká strana nakonec svou „salámovou metodou“ dospěla v pondělí pozdě večer k dohodě: velvyslanci pod českou koordinací vyjednali ústupek Maďarska od veta výměnou za uvolnění vyšší části peněz z evropských fondů, než bylo původně plánováno. V Bruselu se o dohodě hovoří jako o českém diplomatickém „crème de la crème“. Podle informací Euractivu pondělní schůzce velvyslanců i dalším soukromým diplomatickým schůzkám předcházel osobní vklad premiéra Petra Fialy (ODS), který se ještě o víkendu jednáním snažil „připravit pole“. Osobně také Fiala sklidil za vyjednání dohody pochvaly, na konferenci v Paříži mu děkovala předsedkyně Evrospké komise Ursula von der Leyenová i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Vůle na obou stranách 

Tvrdou práci za jednacími stoly ale především v pondělí odvedli bruselští diplomaté. „Práce diplomatů je neviditelná, vidíte ji jen ve výsledcích,“ řekla v noci po jednání serveru Politico česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá, která jednání vedla. Potvrdila také, že samotnou dohodu už česká strana měla víceméně „v kapse“ již před zasedáním velvyslanců. „Jinak bychom do toho ani nešli, kdybychom si nebyli jistí úspěchem,“ dodala Hrdá. 

#COREPERII | ⚡⚡⚡Megadeal! EU ambassadors approved in principle a package of €18 billion in support for #Ukraine, 15% minimum #tax for big corporations, approval of #Hungary's #RRP and an agreement on #conditionality. The package will be confirmed by written procedure. pic.twitter.com/L5bcCGETMU

— EU2022_CZ (@EU2022_CZ) December 12, 2022

Co ale přesně přimělo Maďarsko ustoupit od veta, kromě „slevy“ na jejich zablokované peníze z kohezních fondů, není zcela jasné. Finanční ústupek totiž není příliš vysoký. V českém předsednictví se hovoří o kompromisu. Jak se ale ptá Politico – co vlastně v tomto scénáři ještě mohl dostat Viktor Orbán? Částečně mírné uklidnění unijních vztahů, ale hlavně maďarského trhu. Ten se bez evropských peněz de facto neobejde. Orbán tak čelí velkému tlaku domácí ekonomiky. Minulý týden tamní míra inflace vzrostla na 22,5 procenta, což překonalo i očekávání maďarských analytiků. Velmi znepokojující stav maďarské ekonomiky zdůrazňoval několikrát i ministr Mikuláš Bek, což dlouhodobě podporovalo českou vůli se s Maďarskem domluvit. A jak potvrzují Euractivu i zdroje z českého předsednictví – vůle domluvit se byla i na straně Maďarů. Ti dokonce souhlasili i s tím, aby za půjčku ručil rozpočet EU. 

Ale co další zmražené miliardy? 

Ačkoliv se dá hovořit o diplomatickém úspěchu českého předsednictví, palčivý problém s fondy pro Maďarsko stále pokračuje. Evropská komise původně navrhovala zmrazení 7,5 miliardy eur, po vyjednávání tedy EU zmrazí „jen“ 6,3 miliardy eur (55 %), a to z kohezních fondů. Ty jsou stále podmíněny reformami v maďarské legislativě. Stejně tak i 5,8 miliardy eur, které mají do Maďarska putovat v rámci mimořádného fondu obnovy po pandemii koronaviru. Je to vůbec poprvé, kdy EU využívá tzv. kondicionality. Jedná se o nový mechanismus, který umožňuje výplatu unijních fondů jen za předpokladu dodržování právního státu. Otázkou tedy zůstává, jak bude Maďarsko pod vedením vlády Viktora Orbána dále postupovat. Zda opravdu země reformuje svoje zákony natolik, aby odpovídaly unijním standardům, nebo bude dál využívat svého práva veta v určitých tématech. A budou tak trochu také využívat „středoevropskou salámovou metodu“ v domlouvání uvolnění dalších miliard.