Pětina Čechů je přesvědčená, že se s dezinformacemi v poslední době vůbec nesetkala. Častěji tomu přitom věří ženy než muži, vyplývá z průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) z Univerzity Karlovy.
Ta uveřejnila první výsledky svého dlouhodobého projektu, který se věnuje tomu, jak se Češi v informačním prostoru orientují a jak jsou schopni rozpoznat dezinformace – zprávy, které jsou záměrně zavádějící, nebo přímo lživé.
Obecně respondenti průzkumu soudí, že v průběhu letošního dubna dezinformacím příliš vystaveni nebyli. Odpovědělo tak celkem 44 procent dotazovaných. Dalších 22 procent pak věří, že těmto lživým sdělením vystaveni nebyli vůbec.
Otázka je, jestli se s nimi skutečně nesetkali, nebo je pouze nerozeznali. Ukazuje se totiž, že Česko nemá jasno o své strategii, jak dezinformacím čelit.Vláda neví, kudy kam
S dezinformacemi se nepochybně bojovat dá, uvedl pro redakci Bohumil Kartous, mluvčí Českých elfů, občanského hnutí, které dezinformace mapuje a aktivně bojuje proti cizím dezinformačním kampaním na českém internetu. Odolávání společnosti vůči lživým zprávám podle něj však nespočívá v otázce restrikcí některých informací nebo zdrojů.
„Vypořádávání se s vlivem dezinformací znamená, že politická reprezentace je ochotná (…) naslouchat tomu, co se děje, a hledat nějaká řešení. A být v tom jednoznačná. To se současné vládě tolik nedaří,“ je přesvědčený Kartous.
Liknavost vlády ve vztahu k dezinformacím nedávno ilustroval postoj vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, který v podcastu Deníku N zpochybnil podstatu a význam dezinformací. Právě jeho prostřednictvím se přitom vláda rozhodla dezinformace „řešit“ poté, co zrušila post vládního zmocněnce pro média a dezinformace, který zastával Michal Klíma.
„Nedokážu definovat dezinformaci,“ prohlásil Pojar v Aréně N. „To je takové slovo, kdy každý o něm mluví, každý ho vypouští a každý si pod ním představuje něco jiného,“ argumentoval.
Právě zrušení Klímova postu a posunutí dezinformační agendy do pozadí podle Kartouse vysílá jasný signál. „Vláda (tím) řekla, že nevíme, kudy jít. Já jsem z toho upřímně zklamán, že vláda neví, kudy jít,“ dodal.
Podle odborníka by přitom bylo žádoucí, aby se proti klamavým zprávám bojovalo systematicky, a to nejen na vládní, ale i nadnárodní úrovni. Například prostřednictvím StratComu, komunikačního centra NATO.
Ověřovací platformy volají po větší podpoře a ochraně
Podobná uskupení, jako jsou Čeští elfové, fungují i na evropské úrovni. Patří k nim například EU Disinfo Lab, nezisková organizace, která mapuje dezinformace v Evropě. V poslední době jsou experti a analytici věnující se dezinformacím „nuceni pracovat ve stále nepřátelštějším prostředí“. Popsali to v nedávno uveřejněném dopise adresovaném Evropské komisi. V něm upozornili na potřebu ochrany proti-dezinformačních uskupení a žádají v něm zejména o podporu a investice.
Kromě komisařů Thierryho Bretona a Didiera Reynderse byl dopis adresovaný také místopředsedkyni Evropské komise Věře Jourové. Ta na dotaz redakce, zda si podobné organizace nezaslouží větší ochranu, uvedla, že Komise již v současné době některé podobně orientované projekty podporuje.
„Poskytujeme podporu organizacím, které mají zkratku EDMO (European Digital Media Observatory – pozn. red.), kde se pohybují a pracují novináři a různí ověřovatelé faktů,“ uvedla pro EURACTIV.cz Jourová.
Finanční podpora by však neměla pocházet jen z kapes Evropské unie, ale i od samotných zprostředkovatelů obsahu, jako jsou například provozovatelé sociálních sítí. „Tlačíme digitální platformy, aby to (ověřování) finančně podporovaly a aby měly zajištěný nějaký servis,“ dodala.Příkladem takové podpory je podle Jourové milion eur, který společnost Google věnuje právě na podporu průzkumů CEDMO.
Jak omezit šíření dezinformací? Digitální platformy zavádějí do praxe nová pravidla
Muži jsou vůči dezinformacím obezřetnější
Míra, s jakou Češi vnímají dezinformace, se podle průzkumu liší mezi jednotlivými sociálními skupinami. Významný rozdíl se ukázal například mezi muži a ženami. Muži se například oproti ženám podle průzkumu významně častěji domnívají, že se s dezinformacemi setkali. Naopak méně obezřetné jsou v tomto ohledu starší ročníky nebo méně častí uživatelé internetu.
Vystavení lživým zprávám je přitom podle samotných respondentů výraznější při sledování televize a poslechu rozhlasu než při prohlížení online portálů a čtení tištěných médií. Podle průzkumu mají pravidelní posluchači rozhlasu ve srovnání s těmi občasnými častěji pocit, že byli vystaveni dezinformacím. Silný efekt byl zaznamenán u stanic Českého rozhlasu – ne však u komerčních rozhlasových stanic.
Podobně je to s televizí – zatímco u stanic TV Nova a Prima mají respondenti častěji pochybnosti o důvěryhodnosti zpráv, u TV Barrandov se pocit vystavení dezinformacím tak výrazně neprokázal.
Vnímání dezinformací ovlivňuje i výše příjmu domácnosti
Průzkum také zjistil jasný vztah mezi vnímáním dezinformací a vlastní ekonomické situace. Lidé, kteří si dělají starosti o peníze a mají problémy s výdělkem, častěji cítí, že jsou vystaveni nepravdivým sdělením. Na druhou stranu, když se dotazované osoby necítí ekonomicky ohrožené, často odpovídají, že se k nim dezinformace vůbec nedostávají.
Do vnímání klamavých zpráv se promítají i politické preference. Zatímco mezi liberály a konzervativci nejsou významné rozdíly, průzkum zjistil odlišné vnímání lživých zpráv mezi voliči krajní pravice, kteří častěji uvádějí, že se jim dezinformace vyhýbají, ve srovnání s voliči krajní levice.
Týká se to však i voličů konkrétních stran. Že jsou vystaveni dezinformacím, v průběhu prezidentské volby pocítili také voliči Andreje Babiše. Pod výraznějším náporem dezinformací se v průběhu parlamentních voleb 2021 cítili také voliči Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) a Svobody a přímé demokracie (SPD).
Musk by nás neměl podceňovat, evropská pravidla platí i pro Twitter, říká Jourová