Lidé Evropské unii nerozumí, a proto jsou vůči ní mnohdy skeptičtí. Postoj k EU ale hodně ovlivňují i aktuální krize, zaznělo na debatě, kterou v říjnu uspořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s Kanceláří Evropského parlamentu v ČR.
Svůj názor na směřování EU a to, jakým tématům by se měla věnovat, měli možnost vyjádřit občané napříč členskými státy v Konferenci o budoucnosti Evropy. Ta vyvrcholila během letošního května. Vnímání EU a jejích priorit se nicméně mění společně s příchodem a odchodem různých krizí.
Vývoj nálad společnosti v Česku dlouhodobě sleduje agentura STEM. Jak popsal její ředitel Martin Buchtík, největší propad náklonosti Čechů k Evropské unii podle dat agentury nastal v době migrační krize v letech 2015 a 2016. Další z menších propadů přišly i v době covidu, kdy se názor veřejnosti odvíjel i od úspěšnosti, s jakou se EU s pandemií potýkala. Tedy zda se podařilo dojednat dostatek vakcín, nebo zda byly veřejnosti k dispozici.
EU je pro veřejnost nečitelná, varuje STEM
Češi ale všeobecně o Evropské unii příliš mnoho nevědí. „Problém Evropské unie je, že je to něco vzdáleného. Něco, co vidíme až přes několik vrstev,“ popsal při diskusi na téma „Je EU připravena na současné výzvy a očekávání?“ sociolog Buchtík.
Problémy, které EU aktuálně řeší, jsou velmi komplexní a týkají se celé řady často odborných oblastí. I proto jsou odpovědi na různé otázky, jako je například hledání správného řešení klimatické krize, často nejednoznačné a zůstávají na úrovni diskuze expertů nebo vrcholných politiků. Pro veřejnost je proto komplikované se v jednotlivých tématech vyznat. Na snahu zorientovat se v těchto otázkách tak rezignují a stahují se spíš do svého soukromého prostoru.
Do vnímání EU se také nutně propisují nejen politické postoje, ale i vlastní životní zkušenost. „Pokud si myslíme, že náš život je k ničemu a že naše děti nemají šanci uspět – nebo že to v téhle zemi jde celé ‚do kopru‘, těžko potom budeme mít rádi Evropskou unii,“ podotkl Buchtík.
Přestože tento problém není výhradně jen v České republice, ve srovnání s jinými unijními zeměmi jsou Češi podle studie STEMu obzvlášť skeptičtí. Příčinou může podle výzkumníků být specifická historická zkušenost, kterou občané ČR mají a která je „nabádá k opatrnosti, kritickému odstupu a nedůvěře k plošným opatřením“.EU chce opět rozvolnit pravidla státní pomoci firmám, tentokrát kvůli drahým energiím
Spíš na západ. Česko si opět klade otázku, kam chce patřit
Vztah lidí k Evropské unii se proměňuje i v průběhu současné krize. Ruská invaze na Ukrajinu u veřejnosti podpořila silný pocit sounáležitosti Česka se západem – jen ne přímo s jednotlivými kroky EU.
„Během ruské agrese na Ukrajině pro lidi nebylo ani tak důležité, jak zareagovala Evropská unie,“ uvedl Buchtík s tím, že pro veřejnost je složité unijní reakci sledovat. Určující byl podle něj spíš pocit, kam by česká společnost měla patřit. „A pokud někam patřit, tak spíš na západ než do novocarského Ruska.“ Tento pocit sice postupně vyprchal, nicméně veřejné mínění se stále pohybuje nad 50 procenty, dodal.
Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (ANO, Renew Europe) se ale zároveň ukazuje, že se Češi začínají vnímat jako součást nějakého většího celku, který může přispět k hledání společných řešení, například v oblasti dodávek energií. „Mám dojem, že je tu enormní zájem většiny europoslanců v tomhle pomoci a měnit energetickou politiku EU.“
Měli bychom slavit řešení energetické krize. Ale neslavíme
Nyní se ČR nachází ve velmi kritické době vnímání EU. Stále ale není podle Buchtíka tak kritická, jako byla v letech 2015 a 2016, kdy vrcholila migrační krize. Na rozdíl od ní, kdy se některé státy, včetně ČR, razantně postavily proti společnému řešení tohoto problému, panuje dnes široká politická shoda na nezbytnosti celoevropského postupu.
„Hlavní rozhodnutí, které padlo na úrovni EU, je, že energetickou krizi (…) budeme řešit společně. A nyní nám to připadá samozřejmé, protože kdyby toto rozhodnutí nepadlo, tak bychom v zimě určitě neměli plyn. To rozhodnutí ale nebylo samozřejmé,“ uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).
V zajištění dodávek plynu EU podle Niedermayera uspěla díky tomu, že Evropská komise zavčas přišla s návrhy na řešení situace, členské země je přijaly a postupovaly efektivně.
„Díky tomu bychom měli být v situaci, že budeme slavit. Protože pokud nás budou čekat nějaká omezení, pak budou jen mírná,“ řekl europoslanec. Ve skutečnosti je ale dojem veřejnosti takový, že je to úplná katastrofa, popsal.
Záležet bude až na výsledku
Lidé se nedívají na řešení aktuálních problémů s ohledem na to, jaké má EU či národní vláda politické kompetence. Hodnotí až jejich společný výsledek, popsal Niedermayer. „A nyní jde o to, zda celkový balíček sestavíme tak, aby dával smysl, nebo ne.“
Příkladem může být dohled na férovost a maximální rozsah státní podpory pro firmy potýkající se s krizí, na kterou dohlíží Evropská komise. V okamžiku, kdy by státní podpora napříč EU nijak regulovaná nebyla, některé ekonomicky silnější státy by mohly nabízet výrazně vyšší podporu svým podnikatelům než jiné.
Například české firmy by tak byly jen těžko schopny konkurovat těm německým, a nutně by se to odrazilo na celé ekonomice České republiky. A to by se v důsledku nutně dotklo každého českého občana. Je proto v zájmu Česka, aby se společné řešení podařilo najít.
„Čeští občané jsou takoví, že od EU očekávají úplně všechno, přestože ji nemají moc rádi,“ doplnil editor Deníku Luboš Palata. A k těmto očekáváním bezpodmínečně patří i zajištění plynu, stejně jako dostatku financí na něj. Evropské řešení se však hledá těžko, a přestože některá opatření již byla přijata, stále například chybí shoda na zastropování cen plynu.
„Česká vláda od počátku říká, že tu bude nějaké evropské řešení, které je důležité v tom, že zlevní to české řešení. A tuto kartu od počátku hraje. V tuto chvíli jsme někde v půlce tohoto pokeru, a já si nejsem jistý, jaké máme karty,“ uzavřel Palata.
Zpožděná novela energetického zákona je konečně na stole. Česku má umožnit rozvoj komunitní energetiky