Mezinárodní měnový fond (MMF) se staví skepticky k dočasným opatřením ke zmírnění cen energií, jako jsou cenové stropy či snižování daní u pohonných hmot. Takováto vládní opatření jsou podle něj nerozumná a nadměrně podporují bohaté domácnosti s vysokou spotřebou. S odvoláním na briefing MMF k situaci v Evropě to uvedla agentura DPA.
Například česká vláda od minulého týdne kvůli vysokým cenám paliv denně stanovuje pro čerpací stanice jejich maximální ceny. Na začátku dubna vláda rozhodla také o zastropování marží distributorů paliv, současně schválila snížení spotřební daně na naftu. Podobná opatření v poslední době zavedly také další evropské země.
Ceny paliv nyní tlačí vzhůru konflikt na Blízkém východě, který koncem února zahájily americko-izraelské útoky na Írán. Evropské vlády by nyní podle MMF neměly opakovat „nákladné chyby“ z období energetické krize, která vypukla po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. „Rozsáhlá a časově neomezená opatření se jen obtížně ruší, je třeba se jim vyhnout,“ uvedl měnový fond.
Evropské vlády za energetické krize po zahájení ruské invaze na Ukrajinu podle údajů MMF vynakládaly na energetickou podporu v průměru 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Více než dvě třetiny z toho nebyly cílené,“ uvedl fond. Podle jeho analýzy by přitom stačilo 0,9 procenta HDP na úplnou kompenzaci zvýšených nákladů na energie pro nejchudších 40 procent domácností.
Ředitel evropského odboru MMF Alfred Kammer v rozhovoru s agenturou Reuters upozornil, že vysoké ceny snižují poptávku a pomáhají udržovat rovnováhu na trhu. Řada podpůrných opatření však podle něj vliv cen na rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou oslabuje.
Kammer vládám doporučil, aby se v případě intervence zaměřily na nejchudší domácnosti. Vyzval rovněž k tomu, aby všechna opatření měla jasně stanovený konec platnosti. „V některých zemích ‚dočasná opatření‘ z předchozí krize stále platí, což je zjevně příliš dlouho,“ dodal.
Šéf evropského odboru MMF zdůraznil, že rozpočtová disciplína je nyní důležitá, protože evropské země už čelí tlaku na zvyšování výdajů na obranu, důchody či zdravotní péči. Zároveň však upozornil, že existuje silný tlak voličů, aby politici proti vysokým cenám paliv zasáhli. Evropané si totiž podle něj po covidové pandemii v roce 2020 a po energetickém šoku v roce 2022 zvykli očekávat, že stát jim za každé krize poskytne podporu.