Více než půl roku stojí v čele České republiky kabinet Jiřího Rusnoka, který nezískal důvěru poslanců. Na otázku, zda nepolitický charakter kabinetu ovlivnil jeho vyjednávací pozici v EU, se názory liší. Sám Rusnok tvrdí, že nikoliv, protože se vnitropolitickou situací v unijních orgánech nikdo nezabývá. O jak běžnou situaci se tedy jedná?
Přestože finální složení příští vlády zatím známé není, prezident by ji měl jmenovat do konce ledna. Česku by tak po více než půl roce měl opět vládnout politický kabinet.
Končící takzvaná „úřednická vláda“ premiéra Jiřího Rusnoka se ujala práce 10. července. Poté, co nedostala na začátku srpna důvěru, podal Rusnok demisi. I přesto se on i jeho ministři účastnili mnoha evropských jednání, a to včetně dvou Evropských rad.
Na to, jestli nepolitický charakter jejich kabinetu ovlivnil českou vyjednávací pozici, se názory liší. Sám Rusnok redakci řekl, že nikdy necítil, že by byl evropskými partnery z tohoto důvodu vnímán jinak.
„Vnitropolitickou situací v jednotlivých členských státech se na summitech Evropské rady ani v rámci jiných unijních orgánů nikdo nezabývá, pokud neohrožuje vztahy mezi členskými státy nebo není v rozporu s normami unijního práva. To samozřejmě nebyl a není případ České republiky,“ řekl Rusnok EurActivu.
Běžná věc?
S tím ale nesouhlasí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Ano, vnímání této vlády bylo zcela jistě ovlivněné tím, že byla vládou úřednickou na dobu omezenou,“ řekl redakci.
Opačný postoj zastává vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek. Podle něj jsou v Evropské unii „zvyklí“, že se vlády střídají, ať již „politické“ či „úřednické“, a že pokud vláda nezíská důvěru v Parlamentu, vládne do doby, než ji vystřídá vláda jiná.
„Půlroční období úřednické vlády nikoho neznepokojuje, protože je obecně jako velká přednost demokracie vnímána skutečnost, že k tomuto vystřídání dojde ústavně stanoveným způsobem. To se konec konců děje,“ domnívá se Samek.
Nepolitická, nebo polopolitická?
O jak běžnou situaci se tedy jedná? Podle politologa z Masarykovy univerzity v Brně Víta Hloušky vláda nepolitických kabinetů v Evropě není výjimečná. Nicméně většinou se jedná o kabinety, které ztratily politickou podporu a administrují chod státu v mezidobí do nástupu normální politické vlády.
„Určité české specifikum je v povolávání v jistém slova smyslu umělých polopolitických vlád. To známe jinak spíše se zemí nacházejících se v aktuální ekonomické či politické krizi, jako tomu bylo v Itálii v době vlád Diniho či Montiho. Anomálií ale byla zejména Fischerova vláda, již kvůli délce svého mandátu,“ řekl redakci.
Ta byla jmenována na jaře 2009 během českého předsednictví Evropské unii a mělo jít pouze o takzvanou překlenovací vládu do zamýšlených podzimních předčasných voleb. Ty se ale nakonec nekonaly a Fischerův kabinet vykonával svůj mandát více jak rok.
Podle Hloušky Rusnokova vláda příliš vnímání Česka v Evropě neovlivnila, protože těžiště její aktivity se netýkalo mezinárodního působení a v této oblasti se nijak výrazně neprofilovala. „Také se trochu ‚svezla‘ se Zemanovými gesty vstřícnosti vůči EU na počátku jeho prezidentství. Na druhé straně nijak neposunula vnímání Česka jako mírně zmatené země bez jasně a rozumně deklarovaných dlouhodobých priorit,“ domnívá se politolog Hlouška.
Autor: Anna Kuznická