Letošní červenec značí 30. výročí etnického masakru v Srebrenici, který zanechal nesmazatelnou stopu na Bosně a Hercegovině. Tato západobalkánská země teď na své cestě do Evropské unie stagnuje, a mohou za to právě i „dozvuky minulosti“. Loni v březnu se Evropská rada složená z prezidentů a premiérů zemí EU rozhodla
otevřít přístupové rozhovory o vstupu Bosny a Hercegoviny do Unie. Od té doby se ale mnoho nestalo, faktické vyjednávání zatím nezačalo. Země se neposunula blíže k unijnímu bloku, spíše naopak.
Hlavní důvod leží v Republice srbské, jedné ze součástí konfederace Bosny a Hercegoviny. Vůdce bosenských Srbů
Milorad Dodik totiž zpochybňuje fungování země stanovené Daytonskou dohodou o míru z poloviny devadesátých let, a dokonce vyhrožuje odtržením Republiky srbské.
Kandidátská země v krizi: Co se děje v Bosně?
„Uplynulý rok ukázal staronové překážky ve formě protiústavních a separatistických zákonů a iniciativ přijatých v Republice srbské. Rány z minulosti ale nesmí bránit v budování lepší budoucnosti pro další generace,“ řekla k tomu na plénu Evropského parlamentu komisařka pro rozšíření
Marta Kos s tím, že členství v EU je jedinou cestou ke stabilitě a prosperitě regionu.
Jak zmínil český europoslanec
Ondřej Kolář (TOP09, EPP), hlavní autor čerstvě schválené
zprávy k Bosně a Hercegovině, země představuje kolbiště, kde probíhá souboj o vliv s Ruskem nebo Čínou. Přestože členství v EU podporuje 75 % obyvatel Bosny a Hercegoviny, současná situace nahrává růstu protiunijního nacionalismu.
„Voláme po tom, aby EU zůstala v pozoru a vyhnula se tomu, co nazývám ,scénář Gruzie‘,“ doplnil europoslanec a připomněl tak osud jiné země se zájmem o integraci do evropských struktur, kde jde politická elita proti vůli svých vlastních obyvatel a přiklání se více k Rusku.
Europarlamentní zpráva navrhuje řadu kroků, jak dostat západobalkánskou zemi zpět na cestu do EU. Jedním z nich jsou třeba cílené sankce na Dodika a další „destabilizující aktéry“ v nejvyšších politických patrech Republiky srbské nebo Srbska.
Pozitivní signály
Je jasné, že bez uklidnění situace se Bosna a Hercegovina Evropské unii nepřiblíží. Objevují se ale pozitivní signály, že by se to mohlo podařit. Podle Marty Kos tamní ústavní soud (na „federální“ úrovni) ukazuje, že dokáže separatistickým snahám odolávat.
A náznaky posunu se objevují také v plnění předepsaných podmínek pro vstup. „Všechny proevropské politické síly
(v zemi) se musí spojit a pracovat na tom společně. Nedávný podpis dohody o statutu agentury Frontex ilustruje, že když existuje vůle, je to možné,“ řekla Kos.
Pozitivní vývoj se podle ní ukazuje také u „růstového plánu“ (Growth Plan), který EU vytvořila pro celý region západního Balkánu. Komise jeho prostřednictvím „vyměňuje“ plnění reforem za investice do velkých projektů, například v čisté energetice. Bosna a Hercegovina je v tomto ohledu sice na začátku, na
summitu ve Skopje na přelomu června a července ale odevzdala návrh reformní agendy, který jí přístup k milionům eur může do budoucna otevřít.
Peníze jen za reformy. EU plánuje, jak zdvojnásobit západobalkánskou ekonomiku
Cesta do EU ale bude každopádně dlouhá, zásadní reformy zůstávají nedořešené. Evropský parlament upozorňuje, že stále chybí ústavní, volební nebo soudní reforma. Zemí také prorůstá korupce, a to i na těch nejvyšších politických úrovních.
„Bosna a Hercegovina se nachází v nejtěžší situaci v Evropě po Ukrajině a my musíme najít způsob, jak jí pomoci dosáhnout plné integrace do západních struktur. Vývoj v Bosně a Hercegovině každý den dokazuje, že musíme usilovat o mír, stabilitu a rozvoj, protože pokud polevíme, můžeme se opět ocitnout tváří v tvář válce a destrukci,“ apeloval Ondřej Kolář.
