Bojkotovaná olympiáda v Číně začíná. Sportovci se musejí ohlížet přes rameno

V Pekingu dnes oficiálně začínají kritizované zimní olympijské hry. Přestože europoslanci vyzvali k jejich diplomatickému bojkotu, státy EU se na společném postupu neshodly. Sportovci mezitím řeší rébus, jak si olympiádu užít a podat co nejlepší výkony, když jim za zády číhá „velký čínský bratr“. Když se cestující v pražském metru zahledí na elektronické reklamní panely podél eskalátorů, můžou si všimnout provokativních „plakátů“. Objevují se na nich siluety čínských olympijských sportovců v nezvyklém kontextu, který má poukázat na problémy dnešní totalitní Číny a nepřijatelnost pořádání zimních olympijských her v této zemi. Umělec a čínský disident s pseudonymem Badiucao na nich vyobrazuje například biatlonistu, který místo na terč střílí na klečícího příslušníka pronásledované ujgurské menšiny. Ve stejném duchu se nesou i koláže českého internetového satirika TMBK, které připravil ve spolupráci s lidskoprávní organizací Amnesty International (AI). Ta sama rozjela kampaň zaměřenou na pomoc čínským politickým vězňům.

Nedovolme Číně, aby olympiádou zakryla brutální porušování lidských práv a svobod. Pomozme čínským politickým vězňům a nespravedlivě pronásledovaným: https://t.co/maihMkCxyK pic.twitter.com/1OTlHxHoJ2

— TMBK (@TMBKOFFICIAL) February 1, 2022

Právě otázka potlačování lidských práv dominuje mezi důvody, proč se na tuto velkolepou událost snáší tak ostrá kritika. Jejím terčem jsou i nadnárodní korporace, sponzorující akci, stejně jako samotný Mezinárodní olympijský výbor (MOV), který pořádání her Číně přidělil.Podle komentátora Reflexu Viliama Bucherta je Čína „vším možným, jen ne nositelem jakýchkoliv vznešených olympijských myšlenek“. „Pokud se tak už ale stalo (zvítězily u toho především byznysové zájmy), měla by zaznít jasná slova o porušování lidských práv na území asijské supervelmoci. Jenže to od (předsedy Thomase) Bacha a dalších členů MOV v Pekingu rozhodně neuslyšíme. Naopak, bude to další nestoudné velebení čínského režimu,“ odhaduje Buchert. Důležité je sledovat důvody, proč má vůbec Čína zájem uspořádat zimní olympijské hry, když nemá přírodní sníh a Číňany zimní sporty téměř nezajímají a nerozumí jim. Kvůli pandemickým opatřením se her navíc nemůžou účastnit téměř žádní diváci. „Je to otázka prestiže, Čína chce ukázat, že dokáže v kontextu pandemické situace uspořádat bezpečnou událost. Také například zdůrazňuje, že hry fungují na obnovitelných zdrojích, na zelené energii. Že to zkrátka bude organizované na velmi kvalitní úrovni,“ vysvětlil sinolog a analytik AMO Filip Šebok. Už v případě letních olympijských her v Pekingu před čtrnácti lety se podle něj diskutovalo, jestli Číně svěřit tuto událost, nebo ne, a to kvůli otázce Tibetu. Tehdejší očekávání a označování her za možnost otevřít Čínu světu a liberalizaci ale už dnes neplatí, nikdo už takové iluze nemá. Ani Čína sama se už podle Šeboka nesnaží o to, aby ji Západ akceptoval. Naopak chce tímto způsobem legitimizovat své vlastní pojetí mezinárodních vztahů, což je poznat i ze samotného sloganu her „Společně pro sdílenou budoucnost“, který připomíná čínské propagandistické slogany v zahraniční politice.

Společný evropský bojkot se nekoná

Diplomatický bojkot čínské olympiády vedou Spojené státy americké, ke kterým se postupně přidala Velká Británie, Austrálie a řada dalších států západního světa. Kontinentální Evropa je ale v tomto ohledu rozdělená, zatímco vládní představitelé Litvy, Německa, Portugalska, Estonska nebo Nizozemska na hry nepojedou, politici z Francie či Maďarska se k bojkotu přidat nechtějí. Udělat si reálný obrázek o tom, kdo na jaké straně stojí, je ale obtížné, protože některé vlády svoji neúčast omlouvají strachem z šíření nákazy. To však může být podle Šeboka zástěrka.I když se jednalo o tom, jestli hry nebude diplomaticky a politicky bojkotovat Evropská unie jako celek, k čemuž opakovaně vyzval i Evropský parlament, nakonec zůstalo jen u diskusí. Společná zahraniční politika EU je totiž stále závislá na jednomyslném hlasu všech států, kterého je však v případě Číny složité dosáhnout. Výjimky nicméně už existují. EU se v dubnu loňského roku připojila k USA s Británií a uvalila lidskoprávní sankce na čínské představitele, což ohrozilo očekávaný investiční pakt mezi EU a Čínou. Pokud jde o Českou republiku, signály vůči Číně jsou smíšené. Přestože ministři ani premiér Petr Fiala (ODS) na hry nepoletí, prezident Miloš Zeman jim prostřednictvím českého velvyslance v Číně vyjádřil podporu. Sám velvyslanec Vladimír Tomšík se pravděpodobně zahajovacího ceremoniálu zúčastní. Poslanec ODS a bývalý skokan na lyžích Jakub Janda, který se účastnil několika ZOH, považuje český postup „sportovci ano, politici ne“ za rozumný. Ignorovat sportovní stránku události, která „bude určitě stát za to“, by podle něj byla škoda. Zároveň ale připomněl, že se zpolitizováním her začal Peking.

Režim má oči všude

Vedle lidských práv stojí řada dalších problémů, kvůli kterým jsou čínské hry pro spoustu zemí nepřijatelné. Patří mezi ně i absence svobody médií a všudypřítomná cenzura „jedoucí na propagandistické vlně“ komunistického režimu. Přes „čínské síto“ na internetu se nedostanou například nadnárodní sociální sítě. S tím se pojí i další kontroverzní oblast, a to nepřetržité sledování sportovců i dalších návštěvníků ze strany státních úřadů i bezpečnostních složek, které se s argumentem o potřebě zabránit šíření nákazy covidem-19 ještě prohlubuje. Jak popsal Šebok, všichni účastníci her musí být v oddělených „bublinách“ a dodržovat velmi přísné podmínky. Jednou z nich je také instalace oficiální mobilní aplikace MY2020, před kterou Čechy varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Existuje totiž reálná možnost, že sportovci a jejich doprovod přijdou o citlivá osobní data. Účastníci her si také musejí dávat pozor na to, aby neřekli něco „nevhodného“. Naznačuje to minimálně zkušenost trenéra českých hokejistek Tomáše Paciny. „Na otázky ohledně zákulisí olympiády vám odpovím, až budu v bezpečí v Česku. Chci si nechat svoji akreditaci,“ řekl webu iDNES.cz.

Kouč hokejistek Tomáš Pacina: Na otázky ohledně zákulisí olympiády vám odpovím, až budu v bezpečí v Česku. Chci si nechat svoji akreditaci.

— Karel Knap (@Karel_Knap) February 3, 2022

Na stejná rizika upozornil i britský zpravodajský web The Guardian. Soutěžící na zimních olympijských hrách v Pekingu by se podle něj mohli vystavit nebezpečí, pokud se vyjádří kriticky vůči čínskému režimu, například v otázce lidských práv.