Česko se na summitu Evropské rady ocitlo v rozporuplné pozici. Premiér Andrej Babiš (ANO) na jednu stranu slovně podpořil další finanční pomoc Ukrajině, zároveň si ale vyjednal výjimku, která Česko zbavuje odpovědnosti za nový evropský úvěr ve výši 90 miliard eur krytý rozpočtem EU. Právě z těchto prostředků má Evropská komise na finančních trzích získat peníze, jež následně poskytne Kyjevu – opět formou půjčky.
Babiš své rozhodnutí vysvětluje ochranou českých veřejných financí. Politicky se však jedná o znepokojivý signál, že se Česko začíná vzdalovat hlavnímu proudu evropské politiky vůči Ukrajině. Opozice varuje před ztrátou důvěry mezi spojenci a sbližováním s Maďarskem a Slovenskem. Premiér ale zdůrazňuje, že česká pozice je od středoevropských partnerů zásadně odlišná.
„Nemáme stejnou pozici jako Slovensko a Maďarsko. Podporujeme Ukrajinu. Podpořili jsme závěry, jen s výjimkou, že nechceme ručit za úvěry,“ uvedl Babiš po jednání Evropské rady.
Pod závěry Evropské rady k Ukrajině, v nichž se lídři shodli na pomoci prostřednictvím společné půjčky ve výši 90 miliard eur, je skutečně podepsáno 25 členských států. Chybí Maďarsko a Slovensko, které odmítly jakoukoli formu podpory. Česko se k výslednému kompromisu sice připojilo, avšak s podmínkou, že se podobně jako Maďarsko a Slovensko nebude podílet na finanční odpovědnosti za společný úvěr.
„Nebyly na to žádné reakce. Trval jsem na tom,“ uvedl Babiš k tomu, jak se mu podařilo výjimku pro Česko prosadit.
Jak vznikl kompromis
Samotné jednání původně směřovalo k jinému řešení. Evropská komise spolu s Německem prosazovala plán financovat pomoc Ukrajině z výnosů zmrazených ruských aktiv. Takzvaná reparační půjčka měla Ukrajině zajistit stabilní financování a zároveň vyslat politický signál směrem k Rusku.
Plán však narazil na tvrdý odpor Belgie. Premiér Bart De Wever varoval, že návrh je právně i finančně neudržitelný a že by jeho zemi vystavil riziku ruských odvetných kroků, zejména kvůli roli belgického depozitáře Euroclear, který drží většinu zmrazených ruských aktiv. Požadoval proto neomezené záruky ostatních členských států, které by Belgii plně ochránily. Takový požadavek se však ukázal jako nepřijatelný pro řadu dalších vlád.
„Lídři vlastně nevěděli, k jakým závazkům by se nakonec zavázali,“ popsal atmosféru jednání jeden z unijních diplomatů.
Po několika hodinách vyjednávání bylo zřejmé, že shoda na takzvané reparační půjčce neexistuje. „Bylo to jako potápějící se loď, jako Titanic,“ shrnul De Wever po skončení summitu.
Podle Babiše panovala na jednání nejistota ohledně toho, jak by vlastně reparační půjčka fungovala a jaká konkrétní rizika by jednotlivé státy nakonec převzaly.
„Většina lídrů nerozuměla tomu plánu, jak s tím naložit. Nakonec se rozhodlo, že se poskytne půjčka,“ uvedl premiér. Diskuse o reparačním mechanismus je nicméně stále možná, závěry Evropské rady naznačují, že lídři by se k tématu mohli vrátit na některém z příštích jednání.
„Česká republika nebude ručit ani za jednu ani za druhou variantu,“ uvedl český premiér.
Babiš po summitu zároveň zpochybnil logiku dlouhodobého financování Ukrajiny v situaci, kdy podle něj existuje reálná perspektiva mírového urovnání. „Já se divím, že dáváme peníze na dva roky dopředu, když víme, že se mírová dohoda blíží,“ uvedl.
Odlišný pohled na věc prezentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se summitu krátce zúčastnil. Podle něj by zajištěné financování, založené na výnosech ze zmrazených ruských aktiv, Ukrajině naopak posílilo vyjednávací pozici při budoucích mírových rozhovorech.
„Ty peníze jsou samozřejmě potřeba, aby ani Rusko, ani kdokoli jiný na světě nemohl využívat ruská aktiva jako páku proti nám,“ uvedl Zelenskyj.
Posílená spolupráce jako výjimečný krok
Rozhodování o otázkách společného evropského rozpočtu v EU podléhá jednomyslnosti, kterou by v tomto případě blokovalo Maďarsko, dlouhodobě největší kritik finanční pomoci Ukrajině. Výjimka pro Česko, Maďarsko a Slovensko se proto opírá o mechanismus takzvané posílené spolupráce, jenž umožňuje postupovat v některých otázkách pouze ve skupině vybraných států. V závěrech summitu se uvádí, že díky tomuto řešení nebude mít půjčka žádný dopad na finanční závazky těchto tří zemí.
Jak upozornil profesor evropského práva Alberto Alemanno, posílená spolupráce byla v minulosti využita přibližně desetkrát, například v oblasti rozvodového práva, evropských patentů či daně z finančních transakcí. Nikdy však dosud u společného zadlužení krytého rozpočtem EU. Podle odborníků tak vzniká řada otevřených otázek, mimo jiné kdo ponese riziko, pokud Ukrajina nebude schopna půjčku splácet, a zda lze tři státy skutečně plně vyjmout z odpovědnosti.
Konkrétní podobu mechanismu bude muset teprve navrhnout Evropská komise. Zároveň se podle Alemanna otevírá širší debata o tom, zda tento postup nepředstavuje precedent pro obcházení jednomyslnosti u zásadních rozpočtových rozhodnutí.
Tento článek byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
