Česká republika v čerpání evropských dotací tradičně zaostává. Důkazem je i nedávno skončená první výzva v rámci programu pro vysokorychlostní internet. Vyčleněno na ni bylo přes 11 miliard korun, nakonec se ale přihlásili jen tři zájemci požadující dohromady necelých 50 milionů.
O chytrých městech v poslední době slyšíme často. Co si pod tím ale představit? Koncept tzv. Smart Cities je ve skutečnosti neuzavřený a je postaven jen na naší fantazii a technologických možnostech, které jsou už nyní obrovské. I proto můžeme při našich cestách po Evropě potkávat chytré popelnice, lampy nebo lavičky.
Debatu o EU v českém veřejném prostoru nejvíc ovlivňují Miloš Zeman, Andrej Babiš a Václav Klaus, myslí si lidé, kteří se v Česku zabývají evropskými otázkami. Malý vliv podle nich naopak mají europoslanci nebo česká eurokomisařka.
Budoucnost Evropské unie nejspíš leží ve vícerychlostní integraci a v budování unijního jádra. Nasvědčují tomu reakce členských států v debatě o budoucnosti Evropy i projev francouzského prezidenta. K užší a rychlejší integraci jsou přizvány všechny členské státy, které však zároveň nikdo k ničemu nenutí. Jak se k celé věci postaví Česká republika a jaké následky pro ni bude toto rozhodnutí mít?
Europoslanci ve čtvrtek schválili zřízení evropského veřejného žalobce. Ten si posvítí na přeshraniční finanční kriminalitu, kvůli které EU ročně přijde až o 160 miliard eur. Problémem jsou hlavně podvody s DPH a zneužívání eurodotací. Jejich největším příjemcem je Polsko, které však součástí nového úřadu nebude. Komisařka Jourová proto zvažuje, aby se státům, které se na úřadu nebudou podílet, posílalo méně peněz.
Špičky Evropské unie se po prvotním mlčení začínají vyjadřovat k víkendovým událostem, které se odehrály v Katalánsku. Reakce z Bruselu však budí rozpaky. Předseda Komise, Evropské rady i Evropského parlamentu zvolili velice mírný a k proběhlým násilnostem se příliš nevyjadřují.
Vláda přijala nový dokument, který nastiňuje budoucnost českého automobilového průmyslu.
Dnešním dnem začíná předběžně platit dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou známá jako CETA. Startuje tak nová éra vzájemných obchodních vztahů. CETA se totiž svým rozsahem řadí mezi ty nejrozsáhlejší smlouvy, které Unie kdy uzavřela. Nadále ale vzbuzuje kontroverze.
Evropská komise chce společnou obchodní politiku EU posunout zase o krok dále. V hledáčku má hlavně dohodu o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Důraz však bude kladen i na nebezpečné investice z Číny nebo Ruska. Tamní společnosti totiž chtějí přebírat kontrolu nad významnými evropskými firmami a tím získat výrazný vliv. Dovolit jim to ale rozhodně není naším strategickým zájmem.
V Evropském parlamentu začal fungovat zcela nový zvláštní výbor pro terorismus. Jeho úkolem bude hlavně kontrola efektivity protiteroristických opatření nebo analýza minulých chyb a selhání. Jedná se o další krok z řady opatření, kterými chce EU bojovat proti teroristickým útokům.
Evropská komise chce výrazně posílit vysokorychlostní připojení k internetu. A podobný názor mají i europoslanci, kteří v úterý schválili iniciativu s názvem WiFi4EU. Ta má během několika let zajistit bezplatný a rychlý internet na všech veřejných místech včetně parků, náměstí, muzeí či knihoven.
Největší ekonomiky eurozóny chtějí výrazně zvýšit zdanění internetových gigantů, jakými jsou například Facebook, Apple, Amazon nebo Google. Smyslem návrhu je, aby tyto firmy daně platily tam, kde skutečně profitují. Nyní je totiž často odvádí pouze v zemích, kde jsou registrovány.
V EU se radikálně změní pravidla pro ochranu osobních údajů. Nové nařízení začne sice platit až v květnu příštího roku, podnikatelé ale mají plné ruce práce už teď. Na nová pravidla se totiž musí řádně připravit. V opačném případě jim budou hrozit pokuty do výše 20 milionů eur nebo do 4 % jejich globálního ročního obratu.
Lživé zprávy a dezinformace se staly nedílnou součástí politického boje. Ovlivňují veřejné mínění a mají dopad i na výsledky voleb a referend. Evropská komise chce proto boj proti tzv. fake news zesílit. Prvním krokem má být vytvoření expertní skupiny. Ve hře je ale i úplně nová unijní legislativa.
Celou Evropu v posledních měsících trápí extrémně vysoká cena másla. Ale podle některých odborníků bude ještě hůř. Na konci roku totiž hrozí, že sehnat máslo v obchodech bude velice těžké.
Německá kancléřka Angela Merkelová se definitivně postavila za myšlenku vytvoření společného rozpočtu a postu ministra financí pro země platící eurem. Před blížícími se volbami tak podpořila vizi vícerychlostní Evropy a plány francouzského prezidenta, který chce vytvořit evropské integrační jádro.
Úřad evropského veřejného žalobce ještě ani nefunguje, italská vláda by jej ale už teď ráda posílila. Podle italského ministra spravedlnosti by totiž evropský žalobce mohl mít v gesci i boj proti terorismu. Evropská komisařka Věra Jourová nad tím však zatím neuvažuje.
V Estonsku se pomalu rodí nápad na vytvoření vlastní virtuální měny s názvem Estcoin. Její budoucnost je prozatím nejistá, pokud ale v budoucnu skutečně vznikne, doplní už existující digitální občanství. V rámci e-Governmentu to jsou právě Estonci, kteří udávají tempo a směr. Není tedy překvapivé, že nápad na novou kryptoměnu přišel zrovna od nich.
