Současná úprava autorského práva se zastavila u kabelového a satelitního vysílání a na dobu internetu není připravena. Přijetí reformy je proto zásadní. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to řekl předseda výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
Evropská komise chce rozšířit vysokorychlostní internet v EU, v České republice však tato snaha loni skončila fiaskem. Vláda se nyní rozhodla dotační výzvu zopakovat. Velká část peněz ale bude přesměrována na jiné programy.
O reformě autorského práva se diskutuje léta. Téměř dva roky starý návrh Komise nyní objevila veřejnost, která se obává zavádění cenzury a omezování svobodného internetu. Tentokrát je ale třeba brát hlasité a odmítavé reakce vážně.
Čína a Spojené státy v posledních měsících překreslují mapu světového obchodu. Na jedné straně vidíme snahy o vývoz levného zboží, na druhé naopak snahy o protekcionismus. Členské státy si tak musejí ujasnit, jakým směrem se ve společné obchodní politice vydat.
O nutnosti reformovat autorské právo se diskutuje roky. Hlavním důvodem je rozšíření digitálních technologií, které změnilo způsob, jak se lidé k autorským dílům dostávají. Europoslanci budou příští týden rozhodovat, jak naloží s návrhem reformy, který v Unii vzbuzuje kontroverze.
Sdílenou ekonomiku a s ní spojený rozvoj moderních a digitálních služeb nezastavíme. Přesto bychom neměli zapomínat na tradiční poskytovatele služeb, kteří jsou svázáni pravidly z 90. let minulého století, zaznělo na nedávné debatě.
Europoslanci na konci minulého roku přišli s návrhem na změny v oblasti celoevropské tísňové linky 112. Nová pravidla jsou součástí rozsáhlé reformy telekomunikací, kterou Komise navrhla v roce 2016. Dlouhá vyjednávání se konečně chýlí ke konci.
V EU se po téměř dvou letech blíží ke konci jednání o reformě telekomunikací. Její součástí jsou mimo jiné i snahy Evropského parlamentu snížit ceny mezinárodních hovorů. Jak se k celé věci postaví členské státy, ale stále nevíme.
Zlu se teď říká „Marakéšská politická deklarace“ a „Marakéšský akční plán“, „Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci“ a „Globální pakt o uprchlících“. Pravdě se říká „bruselská propaganda“. Povídal to mluvčí prezidenta.
Sdílení ubytování v poslední době přináší řadu problémů, které je třeba řešit. Podle odborníků i politiků je proto nutné platformy typu Airbnb svázat jasnými pravidly.
Pokud chce být V4 v příštích desetiletích konkurenceschopná, měla by se více zaměřit na probíhající digitální revoluci a zavádění moderních technologií. Levná pracovní síla totiž v budoucnu už nebude lákadlem pro zahraniční investory.
Facebook slibuje, že zneužívání dat už žádné volby neovlivní. Ze sítě kvůli tomu odstranil desetitisíce falešných účtů a zaměřuje se na „fake news“. Chce také do konce roku zdvojnásobit počty lidí, kteří pracují na zabezpečení sítě.
Většina unijních zemí pravděpodobně stihne přijmout národní legislativu upřesňující GDPR včas. Česká republika mezi nimi ale není. Nejdůslednější v přípravě na nové nařízení byli Irové, kteří se musí vypořádat s tím, že na jejich území sídlí ty největší internetové společnosti.
GDPR umožňuje ukládat vysoké pokuty. Úřad na ochranu osobních údajů ale připomíná, že i teď může ukládat pokuty do výše až 10 milionů, a žádná z finančních sankcí nepřevýšila ani polovinu této sumy. Obce prý pokutuje v řádech desetitisíců korun.
Česká veřejná správa je na nová pravidla ochrany osobních údajů připravená a žádné problémy neočekává. Důvodem je i fakt, že úřady dodržovaly dosud platnou českou právní úpravu, která je vcelku přísná. Náklady úřadů přesto dosahují statisíců korun.
Velké podniky by s přechodem na Průmysl 4.0 neměly mít velký problém. Otázkou zůstává, co to udělá s pracovními místy a zda menší firmy dokážou držet krok, zaznělo na debatě o digitalizaci průmyslu.
Čeští podnikatelé, které redakce oslovila, se brexitu příliš neobávají. Výsledná dohoda mezi Británií a EU podle nich zaručí pokračování volného obchodu.
O GDPR toho v poslední době bylo řečeno opravdu hodně. A nám nezbývá nic jiného, než se k této debatě přidat.
