Nabíječka by měla jít od poloviny roku 2024 použít na přenosná elektronická zařízení, jako jsou tablety, fotoaparáty, sluchátka, reproduktory a herní konzole. Europoslanci ale chtějí do legislativy, která se právě rodí v Bruselu, vložit daleko širší seznam zařízení.
Konference o budoucnosti Evropy během několika měsíců přinesla sérii debatních akcí, ze kterých mají od běžných občanů EU vzejít konkrétní návrhy pro blízkou budoucnost sedmadvacítky. Celoevropská debata nyní míří do finále, návrhy z lidu jsou už téměř na stole.
Z Evropské unie i z jednotlivých členských států míří na Ukrajinu finanční i hmotná humanitární pomoc. Podpora však směřuje i do zemí bloku, aby se vyrovnaly s masivním přílivem válečných uprchlíků.
Evropská komise spustí proti Maďarsku nový mechanismus na ochranu rozpočtu a právního státu. Proti Polsku ho spustit nehodlá, boj o právní stát ale probíhá na více frontách.
Do celoevropské debaty o budoucnosti EU je zapojeno na 108 národních zákonodárců ze všech členských států. Ti přitom nemají na unijní agendu velký vliv a ukazuje se to i v samotné Konferenci o budoucnosti Evropy.
Komise sklízí kritiku za to, že dosud nepoužila nový nástroj na ochranu rozpočtu EU a právního státu. Europoslanci volají po tom, aby Komise právní stát ve světle války na Ukrajině neignorovala. Načasování komplikují také nadcházející maďarské parlamentní volby.
Vášnivé debaty o delegovaném aktu taxonomie k jádru a plynu, který rozdělil europoslance i evropské lídry, neutichají. Obzvlášť v souvislosti s válkou na Ukrajině, kvůli které musí EU přehodnocovat svou energetickou politiku.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích nebo zjednodušeně uhlíkové clo. To je speciální poplatek za emise pro firmy ze třetích zemí dodávající své zboží na evropský trh. Jeho dopadům se nevyhnou ani tuzemští producenti.
„Ukrajina v tuto chvíli bojuje i za naši bezpečnost, a proto ji musíme všemi prostředky pomoci,“ říká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO, Renew). Podle ní by měla EU rozšířit sankce vůči Rusku včetně odstřižení se od dodávek plynu.
Minulá migrační krize rozlomila EU na dva tábory. Zatímco jedni žádali o přerozdělení uprchlíků, druzí se mu bránili. Do EU přitom tehdy přišly „jen“ dva miliony lidí. Tedy skoro stejný počet, který přišel do Evropy za necelé dva týdny války na Ukrajině.
Co napadlo české europoslance, když se dozvěděli, že Rusko vtrhlo na Ukrajinu? Poslechněte si mimořádnou epizodu natáčenou na plenárním zasedání ve Štrasburku 7. – 9. března. Například o tom, zda by šli v sankcích dál či jak dopadne válka na Green Deal.
Tzv. zlaté pasy představují možnost, jak mohou občané třetích zemí získat občanství EU výměnou za investice v některé z členských zemí. Podle europoslanců je to ale praxe, která do Evropy nepřináší ani tak investice, jako spíše bezpečnostní hrozby a korupci.
Ministři vnitra unijních zemí dali zelenou aktivaci speciálního režimu, který usnadní uprchlíkům z Ukrajiny vstup do zemí bloku. EU tak reaguje na realitu posledních dní, kdy do Unie přichází kvůli ruské agresi na Ukrajině více než milion uprchlíků.
Zatímco v minulé migrační krizi si země Visegrádu společně vysloužily mezi evropskou sedmadvacítkou pověst nesolidárních zemí, v přijímání lidí prchajících před ruskou agresí na Ukrajině jdou Evropě příkladem. Na vztahu k Rusku se ovšem dlouhodobě neshodnou.
Digitální doba a sdílená ekonomika přinesla nové pracovní příležitosti a ulice evropských měst zaplnili řidiči a kurýři on-line firem. Podle Bruselu je třeba lidem pracujícím pro tyto digitální platformy zajistit podmínky a práva odpovídající jejich reálné práci.
Investice do jaderné energie a zemního plynu budou v EU dočasně považovány za udržitelné. Jádro a plyn tak pomohou zemím EU s odklonem od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům energie. Jak tyto zdroje sedmadvacítka využívá?
Soudní dvůr Evropské unie ve středu rozhodl, že nové evropské nařízení, které podmiňuje čerpání peněz z evropského rozpočtu dodržováním zásad právního státu, je v souladu s unijními smlouvami. Komise má tedy zelenou nástroj využít, nebude to ale hned.
V roce 2050 má EU dosáhnout klimatické neutrality, proto se členské státy odkloňují od uhlí směrem k využívání čistších zdrojů. Kdy plánují země EU vystavit uhlí stopku? Podívejte se na infografiku.
KaterinaZichova
