Uchazeče o práci z mladé generace dnes velmi zajímá, co firma dělá pro planetu, jaký má program co se týče diverzity, a jaký jim může nabídnout kariérní postup, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Ines Windischová ze společnosti Zentiva.
České samosprávy mají velký zájem o tzv. komunitní energetiku, její rozvoj ale brzdí neexistující legislativa. Novela energetického zákona by měla přinést změnu.
Snaha dosáhnout klimatické neutrality si vyžádá nejen ozelenění průmyslu, energetiky nebo dopravy, ale také produktů. Do konce roku má Evropská komise představit ekologické požadavky pro mobily a tablety.
Po unijní vodíkové strategii z roku 2020 přichází konkrétní legislativa a v evropských zemích vznikají pilotní vodíkové projekty. Před vodíkem jako palivem má ale dlouholetý náskok elektromobilita, vodík by baterie ovšem mohl „předběhnout“ v nákladní dopravě.
Podle vědců nebyla potřeba inovací nikdy naléhavější než dnes, kdy svět čelí řadě krizí. Proto roste význam vědeckých institucí, ve kterých se rodí přelomová věda. Řada z nich je i v Evropě, pro vědce je ale klíčová spolupráce napříč světem.
Moderní svět přináší řadu nových technologií, které se dynamicky vyvíjí. Kromě nových příležitostí se s nimi pojí ale i bezpečnostní či etická úskalí, proto je klíčové mít jejich vliv pod drobnohledem. Sesbíraná data pak mohou pomoci i při tvorbě zákonů.
Rozpočty evropských zemí se potýkají s dopady ruské agrese a inflací. V ohrožení jsou i projekty financované z evropských fondů, jejichž původní rozpočet kvůli vysokým cenám materiálu dnes už nestačí. Unie proto reaguje balíčkem FAST-CARE, je za ním i česká stopa.
Vysadit tři miliardy stromů, nedovážet produkty vyrobené díky odlesňování nebo nový cíl pro snižování emisí a pohlcování uhlíku v odvětví lesnictví. Tím vším chce Evropská unie pomoci zachovat a obnovit evropské lesy.
Jednota v rozmanitosti. Tak zní heslo EU, často se však zapomíná na to, že nereprezentuje jen 27 rozmanitých celků v podobě členských států, ale i menší jednotky jako regiony, města a obce, na které se evropské země různým způsobem dělí.
EU se zavázala, že do roku 2030 sníží emise o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 se pak chce stát uhlíkově neutrálním blokem. Jak se na emisích v EU podílí sektor dopravy? A jaké cíle EU pro ozeleňování dopravního sektoru má?
Jedním z největších znečišťovatelů je sektor dopravy, pozornost evropských měst se tak upírá zejména k ozelenění veřejné dopravy. Jaké mají k dispozici alternativy? Jaká města jsou v udržitelnosti na špici? A jaké cíle má Česko? Podívejte se na infografiku.
Dosažení klimatické neutrality EU se neobejde bez soukromých zdrojů, i proto je finanční sektor klíčovou součástí přechodu k zelené ekonomice. Ačkoliv banky v posledních letech berou dopad investic na životní prostředí stále více v úvahu, nadále financují i „špinavé“ aktivity. Může to změnit nová evropská taxonomie?
Rasistické výroky maďarského premiéra Viktora Orbána v prohlášení ostře zkritizovalo vedení Evropského parlamentu, ovšem kromě Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Stanovisko totiž mimo jiné vyzývá k pokroku v řízeních s Maďarskem kvůli právnímu státu.
Jak má fungovat EU v následujících letech a jaké by měla mít pravomoci? Právě na to odpovídali v rámci Konference o budoucnosti Evropy občané EU. Konec konference přinesl stejnou otázku jako její začátek – měla by EU projít institucionální reformou?
Region Indo-Pacifiku významně ekonomicky a demograficky roste, proto je v hledáčku EU, která chce se zeměmi v regionu posílit strategickou spolupráci.
Česko se v roli předsednické moderující země musí aktivně chopit témat, ke kterým je tradičně zdrženlivé. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) na dalším z neformálních setkání na úrovni Rady EU v Praze tak otevřel citlivé reformní otázky.
Evropská komise dnes představila v pořadí třetí výroční zprávu o stavu právního státu ve všech zemích sedmadvacítky. Na jedné straně si členské země v lecčem polepšily, na straně druhé ale v Unii přetrvávají v oblasti vlády práva závažné problémy.
Polská cesta za miliardami z unijního pokrizového fondu obnovy ještě není u konce. Podmínky, které zemi Evropská komise vytyčila, totiž Polsko podle místopředsedkyně Komise Věry Jourové zatím nenaplnilo.
KaterinaZichova
