Členské země dnes měly poslední příležitost k tomu, aby prodloužily licenci pro prodej glyfosátu, látky, která může mít neblahý vliv na lidské zdraví. Příležitosti využily, a to i přes odpor více než milionu občanů EU.
Evropské instituce jsou mnohdy transparentnější než samotné členské země, říká evropská ombudsmanka Emily O’Reillyová. I Unie má však při projednávání legislativy své stinné stránky.
Za necelý měsíc mají evropští lídři diskutovat o tom, jakým směrem by se měla EU dále vyvíjet a jak reformovat eurozónu. Bez stabilního Německa ale pravděpodobně žádná významná rozhodnutí nepadnou.
Obě dvě evropské agentury sídlící v Londýně se přesunou do západní části kontinentu, a to do Amsterdamu a Paříže. Praha a Bratislava přitom patřily mezi favorizované kandidáty. Nedostaly však potřebný počet hlasů a o vítězích nakonec musel rozhodnout los.
Ministři zemí EU dnes schválili 20 principů, které mají zajistit lepší životní a pracovní podmínky pro Evropany. Je mezi nimi třeba zajištění spravedlivé mzdy nebo bezpečnosti na pracovišti. Dokument sice není závazný, ale členským zemím dává vodítko, jak postupovat. Pokrok bude pravidelně hodnotit Evropská komise.
Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
Athénám se nelíbí, že jogurty vyrobené v Česku jsou označovány jako „řecké“. S problémem se již před rokem obrátily na Evropskou komisi, která jim dala za pravdu. Řecké jogurty, které nejsou z Řecka, jsou však stále na českých pultech a ČR trvá na svém – o klamání spotřebitele podle ní nejde.
Ministři členských zemí se dnes odhodlali k dalšímu kroku v posilování společné obrany a zajišťování bezpečnosti v EU. Česko se podpisem PESCO zavázalo například k pravidelnému zvyšování rozpočtu na obranu a dále se bude podílet na projektech zaměřených na „děravé“ oblasti evropské obrany.
Ještě před několika lety se Česko učilo od jiných evropských zemí, jaká opatření zavést v kyberbezpečnosti. Nyní pořádá školení, kde čeští experti sami radí – například svým kolegům z Balkánu. Zaznívá ale i kritika. Česku podle analytika Tomáše Rezka chybí IT odborníci ve státní správě.
Evropa má jeden měsíc na to, aby se rozhodla, zda se na jejím území bude moci i nadále prodávat a používat glyfosát. Látka používaná pro hubení plevele je totiž pro zemědělce velmi důležitá, na druhou stranu ale může být nebezpečná pro lidský organismus.
Unie si bude lépe hlídat své vnější hranice. Pomůže jí přitom revidovaný Schengenský informační systém, který nejenže sesbírá data o osobách, které mají do EU namířeno, ale také odhalí, zda cizinci nejsou spojení s vyšetřováním teroristických útoků a dalších zločinů.
Sankce, odstřižení od mezinárodních fondů a nebo ztráta důvěry ze strany firem a jednotlivců. Právě takové postihy by mohly v budoucnu hrozit daňovým rájům. Pomoci by mohlo i vytvoření veřejného registru vlastníků společností a svěřenských fondů.
Pokud hnutí ANO sestaví novou vládu, v Evropě bude o Česku více slyšet. ČR navíc připraví konkrétní návrhy, jak EU reformovat. Andrej Babiš to prohlásil po setkání s Guyem Verhofstadtem, hlasitým zastáncem federalizace EU.
Turecko neplní reformy vedoucí k posilování demokracie, nezaslouží si proto peníze z přístupových fondů. Shodují se na tom lídři členských zemí i europoslanci.
Po více než jednom roce dohadů se evropské země shodují na budoucích pravidlech pro vysílání pracovníků. Kontroverzní směrnici však ještě musí schválit Evropský parlament, který se s Radou v několika bodech neshoduje.
Evropská unie pracuje na vytvoření společného azylového sytému již dvacet let, a přesto na migrační krizi stávající legislativa nestačila. Jaké změny Unie chystá po zkušenostech z roku 2015, kdy o azyl v Evropě žádalo více než milion lidí?
Před dvěma týdny předseda Evropské rady Donald Tusk sliboval, že navrhne, jak zlepšit komunikaci mezi členskými zeměmi. Svůj závazek dodržel a premiérům doručil agendu pro další dva roky a také novou pracovní metodu, která má učinit EU akceschopnější.
Hackeři čím dál častěji používají ransomware – tedy vyděračský virus, který od majitele napadeného počítače požaduje výkupné. Někdy se tváří jako obyčejný e-mail od zákazníka. Jedno kliknutí ale stačí k tomu, aby se firma stala obětí vydírání. Hackeři jí většinou dají na výběr – buď jim firma pošle peníze, nebo přijde o všechna data. Podle statistik Evropského parlamentu mají čtyři evropské firmy z pěti zkušenost s nějakým útokem hackerů.
AnetaZachova
