Sankce, odstřižení od mezinárodních fondů a nebo ztráta důvěry ze strany firem a jednotlivců. Právě takové postihy by mohly v budoucnu hrozit daňovým rájům. Pomoci by mohlo i vytvoření veřejného registru vlastníků společností a svěřenských fondů.
Pokud hnutí ANO sestaví novou vládu, v Evropě bude o Česku více slyšet. ČR navíc připraví konkrétní návrhy, jak EU reformovat. Andrej Babiš to prohlásil po setkání s Guyem Verhofstadtem, hlasitým zastáncem federalizace EU.
Turecko neplní reformy vedoucí k posilování demokracie, nezaslouží si proto peníze z přístupových fondů. Shodují se na tom lídři členských zemí i europoslanci.
Po více než jednom roce dohadů se evropské země shodují na budoucích pravidlech pro vysílání pracovníků. Kontroverzní směrnici však ještě musí schválit Evropský parlament, který se s Radou v několika bodech neshoduje.
Evropská unie pracuje na vytvoření společného azylového sytému již dvacet let, a přesto na migrační krizi stávající legislativa nestačila. Jaké změny Unie chystá po zkušenostech z roku 2015, kdy o azyl v Evropě žádalo více než milion lidí?
Před dvěma týdny předseda Evropské rady Donald Tusk sliboval, že navrhne, jak zlepšit komunikaci mezi členskými zeměmi. Svůj závazek dodržel a premiérům doručil agendu pro další dva roky a také novou pracovní metodu, která má učinit EU akceschopnější.
Hackeři čím dál častěji používají ransomware – tedy vyděračský virus, který od majitele napadeného počítače požaduje výkupné. Někdy se tváří jako obyčejný e-mail od zákazníka. Jedno kliknutí ale stačí k tomu, aby se firma stala obětí vydírání. Hackeři jí většinou dají na výběr – buď jim firma pošle peníze, nebo přijde o všechna data. Podle statistik Evropského parlamentu mají čtyři evropské firmy z pěti zkušenost s nějakým útokem hackerů.
Revize směrnice o vysílání pracovníků rozděluje Evropu – zatímco starší členské státy v čele s Francií ji vítají a chtějí pro vysílání přísnější podmínky, nové členské státy včetně České republiky vyjádřily s revizí nesouhlas. O co vlastně v této diskusi jde, se dozvíte v přehledné infografice.
Zastropovat, či nezastropovat? To je oč v české debatě o budoucím nastavení zemědělských dotací běží. Zatímco na jedné straně stojí zastánci velkých podniků, na druhé jsou spíše drobní podnikatelé. Do diskuse však vstupuje i ochrana životního prostředí nebo třeba generační obměna venkova.
V neděli hlasují Rakušané o budoucím složení svého parlamentu. Předvolební průzkumy naznačují, že voliči chtějí změnu, a to nejen kancléře ale i ve vládnoucí koalici.
Požár londýnského 24podlažního domu, při kterém zemřelo více než 80 lidí, má dohru. Evropská unie totiž chystá přísnější normy pro protipožární bezpečnost.
Sesterské strany a vítězky německých federálních voleb CDU/CSU nalezly shodu v otázce přijímání uprchlíků. Německo má podle nich přijmout ročně 200 tisíc osob. Nejedná se však o žádný maximální počet, ale pouze o politický cíl.
Až osmdesát procent evropských firem má zkušenosti s útoky hackerů. Ti nejčastěji kradou citlivé údaje nebo vydírají a požadují vysoké výkupné. Europoslanci proto vyzývají země EU a evropské instituce, aby v boji proti kybernetickým útokům přitvrdily.
Precizní zemědělství nabízí řadu výhod. Dokonce může zemědělcům ulehčit práci spojenou s administrativou a papírováním. Kontroly a inspekce totiž v budoucnu možná nahradí satelitní snímky a data.
Hnutí ANO se shoduje na tom, že Evropskou unii je potřeba reformovat. Měli bychom však přestat s jednoduchým obviňováním evropských institucí, říká europoslankyně Martina Dlabajová.
Do konce roku 2018 má být v Evropě dokončen jednotný digitální trh. Největší výzvou pro členské země EU však zůstává zajištění kybernetické bezpečnosti, ve které může jít Česko ostatním příkladem.
Za dva týdny budou mít členské země k dispozici návrh, jak zlepšit jejich vzájemnou komunikaci v rámci EU. Podle Bohuslava Sobotky by se mohlo jednat například o méně formální setkání státních tajemníků pro evropské záležitosti.
Minulý týden šéf Komise Juncker zmínil ve svém projevu o stavu EU problém dvojí kvality potravin, na který si dlouhodobě stěžují země Visegrádu. Ačkoli dosud Komise problém neřešila, dnes přišla s návrhem, jak jej řešit. Nejvíce práce přitom zůstává na členských státech.
AnetaZachova
