Ani deset let od tragické nehody lodi s uprchlíky ze 3. října 2013, při níž u italské Lampedusy zemřelo nejméně 360 lidí, bohužel EU příliš nepokročila v řešení migrační krize. V rozhovoru s agenturou EFE to řekl Enrico Letta, který byl tehdy italským premiérem.
Tento sociálnědemokratický politik rovněž vyjádřil lítost, že Unie není schopná v této problematice nalézt společné řešení, ačkoliv v jiných otázkách, například za pandemie covidu-19 či v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, společnou řeč našla.
„Udivuje mě, že ve všech krizích za posledních 15 let, včetně finanční, boje s terorismem či s pandemií covidu-19 nebo té spojené s ruskou invazí na Ukrajinu a jejími důsledky pro energetiku či obranu, evropské země udělaly krok vpřed a našly společné odpovědi, ale v případě migrantů se tak nestalo,“ řekl italský expremiér.
Letta kritizoval zejména nedostatek solidarity některých členských zemí s Itálií, Španělskem a Řeckem, tedy zeměmi, které jsou v „první linii“ přílivu migrantů vyplouvajících z Afriky. Letos se s výraznou migrační vlnou potýká Itálie, kam od začátku roku přes Středozemní moře připlulo na 133 800 běženců, což je dvojnásobek oproti témuž období loni.
„Oceňuji dobrou vůli, ale je mi smutno, když vidím, že problém trvá i po deseti letech,“ odpověděl Letta na otázku, co cítil, když nedávno viděl v televizi návštěvu šéfky Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyen na ostrůvku Lampedusa. Letta připomněl, že za jeho vlády krátce po neštěstí u Lampedusy přijel na tento ostrov nedaleko afrického pobřeží i tehdejší šéf EK José Manuel Barroso. „A od té doby se v řešení tohoto problému příliš nepokročilo,“ míní Letta. Von der Leyen navštívila Lampedusu spolu s italskou premiérkou Giorgiou Meloni minulý měsíc poté, co na tento ostrůvek s asi 6000 obyvatel dorazilo během čtyř dnů na 11 000 migrantů.
Zemím EU se už téměř tři roky nedaří dohodnout na novém migračním a azylovém paktu, který navrhla v září 2020 Evropská komise. Začátkem letošního června ministři vnitra EU dosáhli dohody na nejspornějším bodu této reformy, když místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů souhlasili s takzvanou povinnou solidaritou. Země si mohou vybrat mezi přijetím běženců či příspěvkem 20 000 eur (asi 486 000 Kč) na jednoho migranta nebo jinou pomocí, například vysláním expertů či materiální podporou. Minulý týden se státy Unie neshodly na krizovém mechanismu, jak by země měly řešit situace, kdy během velmi krátké doby dorazí velké množství běženců.
EU čelila masové migrační vlně v roce 2015, kdy do EU dorazilo přes milion běženců, z toho na 860 000 přes Řecko. Příliv běženců touto trasou pomohla výrazně omezit dohoda EU s Tureckem, které za finanční pomoc zpřísnilo hraniční kontroly. Nyní se Brusel snaží zmírnit nápor migrantů podobnými dohodami, například s Marokem a nejnověji s Tuniskem.
Zrušte pakt s diktátorem. Europoslanci se přou o „zákulisní“ migrační dohodu s Tuniskem