Tím je i nová analýza, která hodnotí činnost českých europoslanců na základě jejich práce vykonané ve Štrasburku a Bruselu.
V čele žebříčku se umístila končící europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL), druhý je místopředseda Evropského parlamentu a čtyřka na kandidátce ODS Oldřich Vlasák a na pomyslné třetí příčce najdeme dvojku sociálních demokratů pro evropské volby Olgu Sehnalovou.
Analýzu „Činnost a pracovitost českých europoslanců v období 2009–2014“ vydala nadace Open Society Fund.
Na druhém konci sociální demokraté
Na posledních dvou místech se sice umístili poslanci Věra Flasarová (KSČM) a Vojtěch Mynář (ČSSD), ale ti do Evropského parlamentu přišli později, než jejich kolegové. Flasarová vystřídala v lednu 2014 Vladimíra Remka, který se stal velvyslancem České republiky v Moskvě, a Mynář v červenci 2012 nahradil zesnulého Jiřího Havla.
Před nimi se umístili europoslanci z řad ČSSD Robert Dušek, Zuzana Brzobohatá a Richard Falbr.
„Voliči mají právo vědět, jak který jejich zástupce pracuje, a rozhodnout se, zda jej chtějí do Štrasburku a Bruselu vyslat znovu. I ve volbách do Evropského parlamentu totiž lidé mohou křížkovat a upřednostnit tak na kandidátkách konkrétní kandidáty,“ uvedla manažerka programu Aktivní role ČR v Evropské unii Hana Škodová.
Problém kvantitativních analýz
Podobné analýzy již v minulosti vyvolaly otázku, zda lze aktivitu europoslanců objektivně změřit. Také autorka zmíněné studie uvádí, že pouze kvantitativní ukazatele nemohou postihnout šíři a význam činnosti poslanců, protože na jejich činnost a její dopad má vliv například i to, v jakém výboru poslanci pracují, k jaké politické frakci přísluší nebo jestli vyvíjí další aktivity, jako je organizace slyšení, setkávání se stakeholdery či občanskou společností.
Popisovaná analýza byla vyhodnocena na pouze základě vyčíslitelných ukazatelů, přičemž největší důraz byl kladen na počet zpráv předložených zpravodajem. Váha, kterou v konečném výpočtu tato měřítka měla, byla vypočtena na základě konzultace s odborníky na evropské záležitosti.
Pořadí bylo tedy sestaveno následovně:
- účast na plenárním zasedání – nezohlední se
- účast na jmenovitých hlasováních – 10% váha
- počet zpráv (předložené zpravodajem) – 40% váha
- počet zpráv (předložené stínovým zpravodajem) – 10% váha
- počet stanovisek (předložená navrhovatelem) – 15% váha
- počet stanovisek (předložená stínovým navrhovatelem) – nezohlední se
- počet pozměňovacích návrhů – 10% váha
- počet parlamentních otázek – 5% váha
- počet (spolupodepsaných) písemných prohlášení – 5% váha
- počet (spolupodepsaných) návrhů usnesení – 5% váha
- počet vystoupení na plénu – nezohlední se
Výsledný žebříček poslanců podle činnosti/pracovitosti a jejich výsledek:
1. Zuzana Roithová (KDU-ČSL) 180,3
2. Oldřich Vlasák (ODS) 155,5
3. Olga Sehnalová (ČSSD) 141,7
4. Andrea Češková (ODS) 136,7 1
5. Jan Březina (Nestraník) 127,7
6. Jan Zahradil (ODS) 108,3
7. Jiří Maštálka (KSČM) 99,7
8. Pavel Poc (ČSSD) 93,5
9. Miroslav Ransdorf (KSČM) 90,7
10. Jaromír Kohlíček (KSČM) 86,3
11. Evžen Tošenovský (ODS) 85,7
12. Milan Cabrnoch (ODS) 67,7
13. Libor Rouček (ČSSD) 66,5
14. Evžen Kožušník (ODS) 61,8
15. Hynek Fajmon (ODS) 61,5
16. Miroslav Ouzký (ODS) 58,3
17. Ivo Strejček (ODS) 57,4
18. Richard Falbr (ČSSD) 34,7
19. Zuzana Brzobohatá (ČSSD) 29,9
20. Robert Dušek (ČSSD) 20,7
21. Věra Flasarová (KSČM) 11
22. Vojtěch Mynář (ČSSD) 9
Autor: Anna Kuznická