Rozšiřovací proces EU nabírá novou dynamiku. Albánie a Severní Makedonie vstupují do další fáze a zahajují přístupové rozhovory s EU. Jak jednání probíhá? Server EURACTIV přináší vysvětlení.
Dvě kandidátské země EU – Albánie a Severní Makedonie – startují novou kapitolu své novodobé historie. Podařilo se jim překonat veškeré překážky a nyní mají nakročeno ke členství v EU.
Veto za vetem
Severní Makedonie získala status kandidátské země již v roce 2005, dlouhá léta ale nemohla zahájit přístupová jednání kvůli odporu Řecka. To se nakonec podařilo vyřešit Prespanskou dohodou z roku 2018 a změnou názvu z „Makedonie“ na „Severní Makedonie“.
Po této dohodě přišla s dalším vetem Francie, která zablokovala přístupová jednání kvůli své nespokojenosti s metodikou rozšiřování EU. Nová metodika Francii uspokojila a nastal čas k řešení poslední překážky, a to historických bulharsko-makedonských sporů.
Severní Makedonie i Bulharsko nakonec kývly na návrh francouzského předsednictví. Podle něj si musí Severní Makedonie změnit ústavu a explicitně v ní zmínit bulharský národ. Pozměnit se musí také severomakedonské učebnice a způsob, jakým referují o Bulharsku.
Bulharsko nicméně nadále považuje makedonštinu za bulharský dialekt. Podpis protokolu na tom podle bulharských velvyslanců nic nemění.
Spolu se Severní Makedonií musela na vyřešení sporů počkat i Albánie. Ta získala kandidátský status v roce 2014, tedy devět let po Severní Makedonii, EU ale obě země zařadila do jedné vyjednávací skupiny.
https://update-eu.cz/chceme-rozsireni-eu-o-zapadni-balkan-a-konec-jednomyslnosti-rika-nemecka-ministryne/Zatímco v případě Albánie se očekává zahájení přístupových jednání okamžitě, Severní Makedonie musí nejprve – dle dohody – pozměnit ústavu. Jak uvedla odstupující bulharská ministryně zahraničí Teodora Genčovská, to by mohlo trvat „tři měsíce, nebo možná dva roky“.
„Otevření přístupových jednání přichází v době, kdy je posílení našich vztahů důležitější než kdy jindy,“ prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) poté, co v Bruselu předsedal mezivládním konferencím s Albánií a Severní Makedonií.
Právě mezivládní konference odstartovaly jednání o přistoupení. Zúčastnili se jich ministři a velvyslanci vlád zemí EU se zástupci kandidátské země.
„Víme, že schvalovací proces v makedonském parlamentu byl pro vaši zemi bolestivý a náročný, ale vaše odhodlanost převládla,” řekl premiérovi Severní Makedonie Lipavský.
Albánii zase pochválil za trpělivost. „Několik let jste pevně stáli při Severní Makedonii jako svém sousedu a spolukandidátu. Jsem velmi rád, že čekání je pro vás oba u konce,“ dodal ministr směrem k Albánii.
Co bude dál?
Následovat může kontrola právních předpisů kandidátské země. Cílem kontroly je zjistit, zda jsou její právní předpisy v souladu s právem EU.
Právo EU se dělí do 35 vyjednávacích kapitol, seskupených do šesti oblastí. Kapitoly pokrývají všechny legislativní aspekty a uzavírají se jednotlivě, jednomyslným souhlasem všech členských států v rámci Rady EU.
Jednání o několika kapitolách mohou probíhat současně.
Jakmile jsou všechny kapitoly uzavřeny, Komise doporučí kandidátskou zemi ke členství a země podepíše přístupovou smlouvu, která stanoví datum přistoupení, čímž se stává „přistupující zemí“. Smlouvu musí ratifikovat všech 27 členských států a Evropský parlament, který text schvaluje nadpoloviční většinou.
Jak dlouho trvá přistoupení?
Tempo jednání závisí na rychlosti reforem a slaďování s právem EU v jednotlivých zemích, jeho délka se tak může zásadně lišit.
Evropská komise popisuje pokrok kandidátských zemí ve výročních zprávách.
Co by mohlo být překážkou?
Přestože francouzský návrh získal podporu většiny zákonodárců, vyvolal v Severní Makedonii rozsáhlé protesty. Odpůrci tvrdí, že změna ústavy je až příliš velký ústupek. Proti francouzskému kompromisu se vymezuje především silná opoziční strana VMRO-DPMNE. Ta avizovala, že se pokusí svolat národní referendum o tom, zda Severní Makedonie chce vstoupit do EU i přes změnu ústavy.
Albánie ústavu měnit nemusí, proces by měl být na její straně proto hladší.
Další překážkou by mohla být „absorpční kapacita“ EU. Přístupový proces by se mohl zadrhnout v případě, že EU již nebude schopna absorbovat nový stát. Myslí na to tzv. Kodaňská kritéria.
Přístupový proces nabral novou dynamiku kvůli ruské agresi vůči Ukrajině. Není však jisté, že ochota všech členských států rozšiřovat EU bude trvat i nadále.
Ukrajina dostala status, západní Balkán vstřícné gesto