Rok po představení dlouhodobé vize pro evropské zemědělství skládá Evropská komise účty – a výsledek je rozporuplný. Zatímco Komise hlásí pokrok u většiny plánů, realita v podobě drahých hnojiv, geopolitických otřesů a tlaku členských států odhaluje limity strategie.
Toto je webová verze newsletteru Agri update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Co řekl agrární komisař ministrům?
Přesně před rokem Evropská komise představila svou „Vizi pro zemědělství a potraviny“ – strategický dokument, který má evropskému zemědělství ukázat cestu až do roku 2040. Komisař pro zemědělství Christophe Hansen přišel minulé pondělí s bilanční zprávou, se kterou seznámil ministry zemědělství. Ti se právě 30. března setkali v Bruselu na zasedání Rady EU pro zemědělství.
Bilance je smíšená.
Co se povedlo? Komise podle vlastních slov pokročila u 64 % plánovaných iniciativ. Zjednodušila část pravidel společné zemědělské politiky, posílila nástroje pro krizové řízení a spustila platformu Women in Farming, která má přitáhnout více žen do zemědělství. Byla také přijata strategie generační obměny – tedy snaha dostat na pole mladší krev, protože průměrný evropský zemědělec zestárnul natolik, že to začíná být statisticky znepokojivé.
Co se nepovedlo? Svět se za ten rok změnil víc, než kdokoli čekal. A některé problémy jsou najednou palčivější, než Komise předpokládala.
Konflikty v oblasti Blízkého východu jsou sice daleko, ale jejich dopad na evropské zemědělství je přímočarý. Vyšší ceny ropy zdražují naftu pro traktory. Uzavřený Hormuzský průliv komplikuje námořní přepravu a prodražuje logistiku. A především, ceny hnojiv jdou rapidně nahoru. I to bylo tématem pondělní Rady EU pro zemědělství, avšak zatím bez konkrétních závěrů.
Reakce na visegrádskou výzvu
Jak psala redakce Update EU již dříve, šest zemí – Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko – přišlo na pondělní zasedání ministrů zemědělství s jasnou deklarací ohledně budoucí společné zemědělské politiky EU. Zemědělské fondy podle nich musí zůstat odděleny od kohezní politiky. Požadují také zachování dvoupilířové struktury společné zemědělské politiky, 100% financování ekoschémat z prostředků EU bez národního spolufinancování a větší flexibilitu u zastropování přímých plateb. Líbilo by se jim i rozšíření navrhované „záchranné sítě“, tedy mimořádných dotací v případě nečekaných tržních šoků.
Komisař Hansen jejich požadavky vyslechl, poděkoval za předložení a dle informací redakce odpověděl pouze obecně. Příjmová podpora zůstává klíčovým nástrojem zemědělské politiky, nástroje krizového řízení a rozvoje venkova jsou podle něj stejně důležité a nová společná zemědělská politika bude dostatečně flexibilní a zjednodušená. Konkrétní odpověď na klíčové požadavky koalice – tedy otázku oddělených fondů a spolufinancování – nezazněla.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Jednání ministrů. Ministři zemědělství se 30. března setkali v Bruselu na zasedání Rady EU. Diskutovali mimo jiné o situaci v mlékárenském sektoru či rybolovu. Výsledky jednání shrnuje web Rady.
Posílení pozice zemědělců v potravinovém řetězci. Evropským institucím se 5. března podařilo uzavřít kompromis k nařízení o společné organizaci trhů (CMO), které dává zemědělcům silnější vyjednávací pozici.
Nové pokyny pro obaly. Komise vydala pokyny k novému nařízení o obalech (PPWR), ale výrobci potravin si stěžují, že dokument neřeší klíčové výjimky pro balení ovoce a zeleniny.
Dohoda s USA. Evropský parlament schválil snížení cel na americké zemědělské produkty. Dohodu ale budou muset stvrdit ještě členské státy. Dokument obsahuje i podmínky, které USA musejí splnit, aby nižší cla mohla začít fungovat.
Dohoda s Austrálií. EU v březnu uzavřela jednání o dohodě s Austrálií, která odstraní cla na unijní agroexport, včetně vína, čokolády a sýrů. Dohoda ochrání 165 potravinových a 231 lihovinových zeměpisných označení. Australské citlivé produkty (hovězí, cukr, mléko) budou do EU proudit přes postupné kvóty se silnou podmínkou udržitelnosti.
Rekordní obchod. Zemědělsko-potravinářský obchod dosáhl v roce 2025 nových rekordů. Přebytek obchodní bilance je přibližně čtyřikrát vyšší než v roce 2002 a EU zůstává čistým vývozcem ve většině zemědělských kategorií.
Omnibus v Česku. Ministerstvo zemědělství na základě evropského omnibusu zjednodušilo některé podmínky pro hospodaření. Úpravy se týkají přímých plateb, podmíněnosti i registru zemědělské půdy LPIS.
Jídlo je věc veřejná. Česko potřebuje strategickou potravinovou politiku, shodli se experti ve Sněmovně. Důraz má být kladen na rostlinné bílkoviny, které mohou zlepšit zdraví populace, snížit emise i posílit ekonomiku.
Bitva o uhlíkové clo a budoucnost hnojiv
V Bruselu dochází k dalšímu střetu, jádrem sporu je tentokrát uhlíkové clo (CBAM). Zatímco většina ministrů zemědělství pod vedením Francie a Itálie žádá jeho okamžité pozastavení pro hnojiva, Evropská komise se k tomuto kroku staví velmi zdrženlivě.
Situaci vyostřil konflikt na Blízkém východě a blokáda Hormuzského průlivu, která narušila zhruba třetinu globálních toků hnojiv. Experti sice nehlásí fyzický nedostatek surovin v EU, ale varují před extrémním tlakem na ceny, který drasticky snižuje marže farmářů.
Francouzská ministryně Annie Genevard proto na posledním zasedání zopakovala požadavek na „okamžité a retroaktivní pozastavení“ CBAM na hnojiva a amoniak s platností od ledna 2026. Pokud Komise neustoupí, Francie navrhuje zavedení kompenzačního mechanismu, který by zemědělcům dodatečné náklady spojené s uhlíkovým clem vyrovnal z prostředků stávajícího víceletého finančního rámce.
Komisař Hansen však varuje, že legalizace takového pozastavení je v tuto chvíli v nedohlednu, neboť právní základ zůstává předmětem složitých vyjednávání. Hansen ministry upozornil, že zrušení mechanismu by mohlo v dlouhodobém horizontu zhoršit závislost EU na dovozech.
Komise již dříve srazila dovozní cla na klíčová dusíkatá hnojiva (s výjimkou Ruska a Běloruska), ale u CBAM trvá na tom, že jde o nezbytný nástroj pro zajištění férové soutěže mezi domácími výrobci a levnějšími, ale „špinavějšími“ dovozy ze třetích zemí. Tento postoj hájí zejména země jako Německo, Nizozemsko a Polsko, které chtějí ochránit svůj vlastní hnojivářský průmysl.
V dubnu by mohlo dojít k posunu. Na 13. dubna komisař Hansen svolá schůzku se zástupci průmyslu na vysoké úrovni. Cílem bude najít cestu, jak snížit závislost na dovozu a zároveň podpořit zemědělce v efektivnějším využívání hnojiv. V květnu by Komise měla představit akční plán pro hnojiva a v červnu se očekává dohoda členských států na pozici ohledně legislativních změn, které by umožnily flexibilnější zacházení s mechanismem CBAM v dobách krizí.
Co nás čeká tento měsíc?
Zasedání AGRI výboru Evropského parlamentu. Europoslanci ze zemědělského výboru jednají 8. a 9. dubna. Na stole mají hned několik témat – diskusi o dopadech války na Blízkém východě na ceny hnojiv, stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k budoucí společné zemědělské politice EU či zprávu o politice propagace evropských potravin, na kterou je letos vyčleněno 205 milionů eur.
Konzultace k chovu zemědělských zvířat. Do 10. dubna je otevřena veřejná konzultace na téma chovu hospodářských zvířat v EU. Komise využije příspěvky k přípravě nové evropské strategie pro živočišnou výrobu.
Jednání o hnojivech. Dne 13. dubna se v Bruselu uskuteční setkání zástupců Evropské komise s představiteli hnojivářského sektoru.
Další Rada EU pro zemědělství. Ministři zemědělství členských zemí EU se opět setkají 27. dubna. Tentokrát budou jednat v Lucemburku.
Domácí mazlíčci na programu EP. Plenární zasedání Evropského parlamentu bude 27. dubna schvalovat nová opatření pro ochranu domácích mazlíčků.
EU-Mercosur. Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a skupinou latinskoamerických států Mercosur začne prozatímně platit od 1. května, oznámila Evropská komise.
