Kolik peněz chce dát Evropská komise na společnou zemědělskou politiku po roce 2027? A jak to vypadá se zastropováním dotací? Dozvíte se v prvním vydání Agri briefu.
Představujeme vám Agri brief, nový newsletter serveru Euractiv.cz věnovaný zemědělské politice. První vydání je pilotní, publikované mimořádně v polovině měsíce. Pokud budete chtít brief odebírat pravidelně, přihlaste se k odběru zde a od září jej naleznete ve svých schránkách či na webu vždy první středu v měsíci.
Zemědělské déjà vu
A je to tady zase – na stole nám leží změna společné zemědělské politiky EU (SZP). Není proto divu, že autorka newsletteru prožívá déjà vu. Reformy společné zemědělské politiky EU se totiž vracejí v pravidelných intervalech – a spolu s nimi i sliby o zjednodušení a hrozby škrtů. V archivu serveru Euractiv.cz autorka dokonce našla svůj vlastní
článek z června 2017 s titulkem: „Komise navrhuje omezit dotace pro zemědělce, peníze chce využít na obranu.“
Bez nadsázky by mohl vyjít i dnes. Teď ale vážně.
Evropská komise v červenci
navrhla nový víceletý finanční rámec EU pro období 2028–2034 v hodnotě dvou bilionů eur. Na „podporu přijmu“ zemědělců a rybářů má přitom jít alespoň 294 miliard eur, dalších 6,3 miliardy eur pak EU vyčlení na zemědělskou krizovou rezervu. Zemědělci tak mají „jasných“ 300 miliard eur. Končí dvoupilířová struktura, kdy se dostupné peníze rozdělovaly na přímé platby (podpora na každý hektar) a investiční dotace.
Podpora příjmu v rámci nové SZP je definována šířeji než dříve. Nyní zahrnuje všechny platby, které podporují příjem nebo podnikání zemědělců, včetně přímých plateb, agroenvironmentálních opatření a investic do zemědělských podniků, jako je modernizace a zavádění nových postupů a technologií.
Rozpočet SZP se má zároveň přesunout ze samostatných agrárních fondů do nového Fondu národního a regionálního partnerství – balíku 865 miliard eur, který kromě zemědělství zahrne také politiku soudržnosti, rybolov a rozvoj venkova. Právě z něj budou moci členské státy financovat některá další opatření dosud spojená se SZP, například nástroj pro komunitní rozvoj LEADER.
Pro srovnání – v současném rozpočtu pro období 2021–2027 má společná zemědělská politika rozpočet 386,8 miliardy eur, přičemž z toho 270 miliard eur jde na přímé platby pro farmáře.
Členské státy by měly získat více volnosti při nastavování podpory, ale i větší odpovědnost: budou muset předložit své Národní regionální partnerské plány (NRP plány), které se budou vztahovat jak na zemědělství, tak regionální rozvoj, a budou v nich muset doložit plnění evropských cílů. Česko by na svůj národní plán mělo získat 29,4 miliardy eur, kolik z toho půjde na zemědělství, zatím není jasné.
Do zemědělství také budou moci proudit peníze z tzv. Fondu konkurenceschopnosti, který představuje další novinku víceletého finančního rámce. Tento fond ale nebude mít předem danou alokaci pro Česko, bude tedy na českých firmách, zda a jak úspěšně o jeho prostředky na evropské úrovni zabojují.
A nyní klíčová otázka. Zastropuje EU dotace? Odpověď najdete v druhé části newsletteru, hned za přehledem událostí z minulého měsíce.
Vše výše popsané je nicméně zatím ve fázi návrhu Evropské komise a může se výrazně proměnit během vyjednávání, do kterého bude zapojen i Evropský parlament a členské státy. České ministerstvo zemědělství se zatím k návrhům staví kriticky – nelíbí se mu ani zrušení samostatných zemědělských fondů, ani zrušení dvoupilířové struktury.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Evropská komise
rozhodla, že Česko musí zpětně vymoci podporu na pojištění úrody a hospodářských zvířat, kterou v roce 2018 poskytlo některým velkým zemědělským podnikům v rozporu s pravidly EU o státní pomoci. Podle Komise byla podpora neslučitelná s unijními pravidly.
Jsme zvyklí, že jídlo je samozřejmost. Ale co když nebude? Potravinová politika by měla být stejně strategická jako ta energetická nebo dopravní, jinak zůstane Česko zranitelné, řekla v
rozhovoru pro Euractiv.cz Zuzana Harmáčková.
České ministerstvo zemědělství se snaží
zpřísnit názvosloví pro rostlinné alternativy masa přes evropskou legislativu. Argumentuje tím, že chce harmonizovat pravidla na roztříštěném evropském trhu. Skupina organizací a firem ale před takovým krokem varuje.
Vláda ČR schválila novou
Strategii resortu Ministerstva zemědělství 2030+. Dokument stanovuje cíle pro zvýšení soběstačnosti, udržitelnost a konkurenceschopnost českého zemědělství. Strategie má být zároveň podkladem pro vyjednávání české pozice k SZP.
Vývoz zemědělských a potravinářských produktů z EU do USA nově čelí
jednotnému clu ve výši 15 %. Některé americké agrární produkty v celkové hodnotě 7,5 miliardy eur – například sójový olej, osiva, obilí, ořechy či některé zpracované potraviny – získají lepší přístup na evropský trh v rámci tarifních kvót.
Zemědělský výbor Evropského parlamentu schválil 7. července zprávu, která formuluje
priority pro příští podobu společné zemědělské politiky. Dokument není právně závazný, ale slouží jako politický signál Evropské komisi.
Výbor EP pro zemědělství podpořil nová
pravidla proti nekalým obchodním praktikám v zemědělsko-potravinářském řetězci.
EU a Ukrajina se dohodly na nových
obchodních pravidlech. Ukrajina do roku 2028 sladí své zemědělské standardy s pravidly EU a zavede se ochranný mechanismus pro případ vážného narušení trhu. Kvóty na citlivé produkty, jako je cukr, vejce a pšenice, se mírně zvýší, méně citlivé komodity projdou větší liberalizací; výměnou Ukrajina otevře svůj trh více pro vepřové, drůbež, cukr a další evropský vývoz.
Evropská komise upřesnila definice a výjimky týkající se
nařízení proti odlesňování.Evropská komise umožnila členským státům EU
zvýšit zálohové platby z fondů společné zemědělské politiky. Od 16. října tak budou moci vyplatit až 70 % přímých plateb předem (nyní 50 %) a u plateb vázaných na plochu či zvířata v rámci rozvoje venkova až 85 % (místo dosavadních 75 %).
Unie chce zastropovat zemědělské dotace
Základní plošná podpora „na hektar“ zůstává. Unie chce ale nově stanovit, že průměrná sazba v každém členském státě musí být mezi 130 a 240 eury za hektar ročně. Přesné číslo bude záležet na národním rozpočtu, prioritách a rozdělení peněz mezi různé typy podpor.
Například pokud stát chce víc peněz vyčlenit na investice, environmentální opatření nebo podporu mladých farmářů, může nastavit základní sazbu blíže spodní hranici, aby mu na tyto investice „zbylo“. Naopak pokud chce většinu rozpočtu držet v plošných platbách, může jít až k horní hranici 240 eur za hektar, nebude mít ale už tolik peněz na další opatření.
Nyní se pojďme podívat na téma, které v Česku tradičně budí velké emoce. Zastropování dotací a degresivita. Degresivita znamená postupné snižování přímých plateb po překročení určité výše podpory, zatímco zastropování je pevný limit, nad který už zemědělec žádnou další podporu nedostane. Oba dva prvky jsou v návrhu obsaženy:
Prvních 20 000 eur dotace → beze změny, žádná degresivita
z částky mezi 20 000–50 000 eur → odečte se 25 %
z částky mezi 50 000–75 000 eur → odečte se 50 %
z částky mezi 75 000–100 000 eur → odečte se 75 %
absolutní strop: 100 tisíc eur ročně na farmu.
V případě zastropování se přitom posuzuje i majetková a vlastnická propojenost, takže tento strop platí pro všechny vzájemně propojené subjekty dohromady.
Pro Česko, pro které jsou typické velké farmy a majetková koncentrace, to může znamenat zásadní přerozdělení peněz v rámci SZP.
A ještě jedna novinka na závěr. Současné povinné standardy dobré environmentální praxe (DZES či GAEC) dle návrhu skončí. Každý stát si nastaví vlastní minimální udržitelné praktiky. Dobrovolná ekoschémata se spojí s dalšími environmentálními a klimatickými opatřeními a zůstanou spolufinancovaná členskými státy.
Co nás čeká tento měsíc?
V srpnu mají evropské i české instituce prázdninový režim. Detailní rozpis plánovaných jednání přineseme na začátku září.
Hned 1. září se nicméně uskuteční zasedání výboru EP pro zemědělství. Na programu má změnu pravidel pro vinařský sektor a zemědělský „omnibus“, který má zjednodušit pravidla aktuální SZP.
Srpen je také měsícem, který patří největší české agrární výstavě, na jejímž doprovodném programu naleznete i politická, odborná či sektorová jednání.
Země živitelka v Českých Budějovicích otevře své brány od 21. do 26. srpna. Dle nepotvrzených informací by se na ní mohl objevit i eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen.
