Evropská unie chce spolu s novou společnou zemědělskou politikou revidovat i nařízení o společné organizaci trhů. Zároveň připravuje metodiku pro uhlíkové zemědělství – podrobnosti přináší aktuální Agri brief.
Toto je poslední vydání Agri briefu pod hlavičkou Euractiv.cz. Od března se můžete těšit na novou verzi newsletteru pod novou značkou Update EU.
EU chce přepsat pravidla zemědělských trhů
Evropská unie připravuje po roce 2027 změnu pravidel, podle kterých fungují zemědělské trhy. Nejde o drobnou technickou úpravu, ale o zásah do samotného jádra evropské zemědělské politiky: kdo nese riziko, když ceny kolísají, jak silné postavení mají farmáři a jak je Evropa připravená na krize.
Změny jsou součástí návrhu nového dlouhodobého rozpočtu EU na roky 2028–2034, který v létě 2025 představila Evropská komise. Součástí balíku je i úprava takzvané společné organizace trhů (CMO) – souboru pravidel, která určují, jak se v EU obchoduje se zemědělskými produkty.
Proč se to řeší právě teď? Současná pravidla vznikala v době, kdy se věřilo, že trh si poradí sám. Jenže poslední roky ukázaly opak: pandemie, válka na Ukrajině, výkyvy cen energií i extrémní počasí způsobily prudké skoky cen a nejistotu pro zemědělce.
Co konkrétně se má změnit? Jednou z viditelných změn je školní program EU na ovoce, zeleninu a mléko. EU dál chce podporovat zdravější stravování dětí, ale měla by dát větší volnost státům. Ty mají omezit sladké a tučné výrobky, víc využívat potraviny z EU a povinně dětem vysvětlovat, odkud jídlo pochází, co je udržitelné zemědělství a proč se nemá plýtvat.
Daleko důležitější jsou ale zásahy do jednotlivých sektorů. EU chce umožnit státům cílenější podporu vybraných oblastí, například ovoce a zeleniny, vína, včelařství nebo chmele. Nově klade velký důraz na bílkovinné plodiny (například hrách nebo sóju). Cíl je jasný, a to snížit závislost na dovozu bílkovin ze třetích zemí. Realita je ale neúprosná – pěstovat tyto plodiny je v Evropě dražší, než je dovážet. A bez silnějších finančních pobídek se farmářům do změny nechce.
Návrh také otevírá možnost zavádět jednotné standardy pro maso, sýry nebo bílkovinné plodiny. Oficiálně kvůli ochraně spotřebitele a kvality, neoficiálně i kvůli sporům o názvy potravin a konkurenci rostlinných alternativ.
Ještě větší napětí ale vyvolává otázka cen a státních zásahů. Část europoslanců otevřeně říká, že dosavadní politika „nezasahování“ selhala. Francouzský europoslanec Éric Sargiacomo z řad sociálních demokratů, který by se měl stát zpravodajem návrhu v Evropském parlamentu, mluví o nutnosti znovu posílit veřejné nástroje, které by bránily propadům cen pod výrobní náklady.
Zároveň Komise navrhuje povinnost, aby státy měly krizové plány, sdílely informace o zásobách potravin a účastnily se evropských „zátěžových testů“. Vzniknout má i zvláštní mechanismus pro reakci na potravinové krize. Návrh je nyní na stolech europoslanců i ministrů zemědělství členských států, kteří jej mohou zásadně upravit.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Ministři zemědělství si vybojovali větší slovo v reformě SZP. Členské státy se shodly, že ministři zemědělství získají rozhodovací pravomoc nad částí pravidel budoucí společné zemědělské politiky, která byla dosud projednávána v rámci širšího „megafondu“ pod vedením rozpočtových diplomatů. Rozhodovat budou např. o monitoringu SZP či státní pomoci. Klíčové finanční otázky – včetně definice zemědělce a seznamu opatření hrazených z megafondu – ale zatím zůstávají mimo jejich kontrolu.
Další zjednodušení SZP schváleno. Komise přijala devět dalších prováděcích aktů ke společné zemědělské politice, které mají snížit administrativní zátěž. Opatření mají podle odhadů ušetřit farmářům a úřadům až 215 milionů eur ročně a omezit počet kontrol na farmách.
Vrecionová: Zemědělská politika potřebuje méně byrokracie a více flexibility. Evropská unie začala couvat od nejtvrdších regulací v zemědělství. Podle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) je první zjednodušující balíček jen začátek – skutečný test přijde s novou společnou zemědělskou politikou po roce 2028. V rozhovoru mluví o pesticidech, rozpočtových škrtech i o tom, proč Brusel konečně začíná naslouchat zemědělcům.
Klíčový europoslanec odmítá sloučení zemědělské a kohezní politiky do jednoho fondu. Zpravodaj Evropského parlamentu pro budoucí podobu společné zemědělské politiky Norbert Lins (EPP) kritizoval návrh Evropské komise začlenit SZP po roce 2027 do širšího jednotného fondu.
Přebytek agrárního obchodu EU po říjnovém maximu oslabil. Evropská komise zveřejnila zprávu, podle níž se přebytek agrárně-potravinářského obchodu EU v listopadu 2025 snížil po silném říjnu. Obchod si podle Komise udržel solidní úroveň navzdory náročným tržním podmínkám a vysokým dovozním nákladům.
Půda v EU dál zdražuje. Eurostat oznámil, že průměrná cena hektaru zemědělské půdy v EU v roce 2024 vzrostla meziročně o 6,1 procenta. Zdražování potvrzuje rostoucí tlak na přístup k půdě, který má dopady zejména na menší farmy a nové vstupy do zemědělství.
Komise posiluje kontroly dovozů potravin. Evropská komise zřídila speciální pracovní skupinu, která má posílit dohled nad bezpečností dovážených potravin a krmiv. Cílem je zajistit, aby dovoz splňoval unijní standardy a zároveň chránil konkurenceschopnost evropských producentů.
EU a Indie uzavřely dohodu o volném obchodu. Evropská unie a Indie dokončily jednání o komplexní dohodě o volném obchodu, největší, jakou kdy obě strany uzavřely. Dohoda má zásadně posílit obchodní vztahy a otevřít nové příležitosti i pro evropský agropotravinářský sektor. Citlivých sektorů, jako je hovězí a kuřecí maso, se dohoda netýká.
160 milionů eur na propagaci evropských potravin. Evropská komise zpřístupnila 160 milionů eur na podporu propagačních kampaní a akcí pro kvalitní a udržitelné produkty EU. Podpora míří na vnitřní trh i do třetích zemí a má posílit konkurenceschopnost evropského agropotravinářství.
Europoslanci chtějí právní posouzení dohody s Mercosurem. Evropský parlament rozhodl, že požádá Soudní dvůr EU o posouzení souladu dohody EU–Mercosur s unijními smlouvami. Některé členské státy ale tlačí na Evropskou komisi, aby začala dohodu provizorně uplatňovat ještě před tím, než soud věc posoudí.
Čína plánuje nová cla na mléčné výrobky z EU. Evropská komise potvrdila, že obdržela konečné výpočty plánovaných cel od čínského ministerstva obchodu, přičemž právní lhůta pro jejich zavedení vyprší 21. února. Podle evropských mlékárenských asociací by se finální sazby měly pohybovat mezi 7,4 % a 11,7 %.
Uhlíkové zemědělství čeká nová metodika
Evropská komise oznámila první konkrétní pravidla, podle kterých bude možné oficiálně certifikovat projekty, jež trvale odstraňují CO₂ z atmosféry. Metodiky stanovují, jak přesně se má odstraňování měřit, ověřovat a certifikovat.
Nejde přitom o nové zákazy nebo povinnosti, ale o vytvoření dobrovolného systému, který má dát jasná pravidla rychle se rozvíjejícímu „trhu s odstraňováním uhlíku“. Cílem je podpořit inovace a investice do technologií, které skutečně fungují, a zároveň zabránit greenwashingu – tedy situacím, kdy se klimatický přínos jen deklaruje, ale není reálný ani měřitelný.
Nová pravidla se zatím vztahují na tři typy aktivit, u nichž je odstranění uhlíku považováno za trvalé: přímé zachytávání CO₂ ze vzduchu a jeho ukládání, zachytávání biogenních emisí s následným uložením, a biochar, tedy ukládání do stabilní formy uhlíku v půdě. Projekty využívající tyto technologie se nyní mohou začít hlásit o certifikaci na úrovni EU. První oficiálně uznané projekty by měly být schváleny už v nejbližších měsících.
Komise chce nyní stejný certifikační princip rozšířit i na uhlíkové zemědělství. To zahrnuje postupy, které ukládají uhlík do půdy a lesů, například obnovu rašelinišť, ochranu půdy nebo změny hospodaření.
Komise k tomu už spustila veřejnou konzultaci, jejímž cílem je nastavit metodiky tak, aby zemědělci a lesníci dostávali platby za skutečný klimatický přínos. Mohu tak zlepšit své příjmy a zároveň budou mít motivaci k zavádění udržitelnějších postupů hospodaření. Do konzultace může přispět kdokoliv, otevřena je do 19. února 2026.
Co nás čeká tento měsíc?
Rada EU v Bruselu. Ministři zemědělství členských zemí EU se setkají na jednání v Bruselu 23. února, a to pod taktovkou kyperského předsednictví v Radě EU.
Podpora pro vinaře. Evropský parlament bude 9. února v prvním čtení schvalovat opatření pro podporu evropského vinařského sektoru.
Nekalé obchodní praktiky. Evropský parlament bude 9. února v prvním čtení schvalovat také novou legislativu, která má zpřísnit přeshraniční dohled nad nekalými praktikami v potravinovém řetězci.
Výbor EP pro zemědělství. Europarlamentní výbor pro zemědělství zasedne ve dnech 23. a 24. února.
