Nelegální cestou přišlo letos do EU ve srovnání s rokem 2024 o asi čtvrtinu méně lidí. V dopise zaslaném členským zemím před čtvrtečním summitem Evropské unie o tom informovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Jednání o umožnění deportací do bezpečných třetích zemí podle ní mohou přinést výsledky ještě před koncem roku. Za prioritu označila von der Leyen také zavádění Paktu o migraci a azylu a zvýšení počtu návratů neúspěšných žadatelů o azyl.
„Máme pouze šest měsíců do doby, než migrační a azylový pakt vstoupí v platnost,“ uvedla v dopise šéfka EK, podle které je nyní klíčový společný postup při implementaci. Za rozhodující označila vytvoření prvního ročního fondu solidarity Radou EU, do kterého Česko za rok 2026 nebude muset kvůli množství uprchlíků z Ukrajiny přispívat. „Úspěch paktu závisí na nalezení rovnováhy mezi solidaritou a zodpovědností,“ doplnila von der Leyen.
Šéfka EK upozornila také na problematiku nízkého počtu navracení neúspěšných žadatelů o azyl, kdy míra úspěšnosti dosahuje v průměru pouze 24 procent. Společný systém EU pro navracení, který Komise navrhla pro doplnění paktu, má podle von der Leyen vedle politické roviny také zpřísnit pravidla proti útěkům a bezpečnostním rizikům a posílit spolupráci se zeměmi mimo Unii. Upozornila ale na opatrný přístup k návratům do politicky citlivých zemí, jako je například Afghánistán či Sýrie.
Podle serveru Politico je migrace v EU znovu jedním z klíčových témat. Celkem 19 lídrů členských států uvedlo v dopise adresovaném EK, že nastal čas na zavedení inovativních řešení, včetně vzniku návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Státy v dopise požádaly Komisi o navržení mechanismů pro využití evropských financí k legislativním změnám, které označily za potřebné.
Evropský parlament a Rada EU mají podle bruselského serveru pravděpodobně dnes večer uzavřít dohodu, která by členským státům umožnila deportovat migranty do bezpečných třetích zemí, ze kterých nepochází. Zde by také mohly ve zrychleném režimu odmítat žádosti o azyl.