Pro Českou republiku je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii. Řekl to dnes český ministr vnitra Jan Hamáček při mimořádné videokonferenci unijních ministrů vnitra. Ministři se zabývali jak migrační krizí na hranicích Běloruska s členskými státy EU, tak bezpečnostní situací v Afghánistánu po ovládnutí země radikálním hnutím Tálibán Dnešní schůzku ministrů vnitra původně svolalo slovinské předsednictví kvůli migrační krizi mezi Litvou a Běloruskem. Litva sousední zemi viní z toho, že migranty z Iráku a dalších států přepravuje do Minsku a poté je posílá přes západní hranici, čímž se prý mstí za unijní sankce.
V Litvě, Lotyšsku a Polsku dramaticky vzrostly počty nelegálně přicházejících migrantů z Běloruska právě poté, co režim prezidenta
Alexandra Lukašenka začal tyto lidi systematicky posílat na hranice.
Litevská ministryně vnitra
Agné Bilotaitéová se vyslovila pro zpřísnění migračních pravidel tak, aby jednotlivé země a EU mohly bránit svou bezpečnost.
Komise označila stavbu plotu na litevsko-běloruské hranici za „dobrý nápad“, financovat jej ale nebude
Česko je připraveno pomoci
„Pro ČR je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii nebo její jednotlivé členské státy. Jsme si vědomi závažnosti migrační situace. I nadále jsme připraveni Litvě a dalším zasaženým zemím pomáhat,“ prohlásil dnes Hamáček podle sdělení českého ministerstva vnitra.
Ministr připomněl, že Česko koncem července do Pobaltí poslalo materiální pomoc a během příštího týdne by podle něj vláda měla schválit finanční pomoc ve výši půl milionu eur na ochranu hranic.
„Jsme připraveni vyslat i své experty v rámci evropských agentur Frontex a EASO (Evropský podpůrný azylový úřad),“ uvedl Hamáček.
Podcast: ČR má v bezpečnostní a obranné politice EU velmi dobré jméno, říká náměstek ministra obrany Havránek
Situace v Afghánistánu
Unijní ministři dnes jednali také o aktuální bezpečnostní a politické situaci v Afghánistánu a o jejím možném dopadu na migraci v sousedních zemích i v EU.
Hamáček zdůraznil, že abychom předešli migrační krizi na vnějších hranicích, je potřeba mobilizovat všechny nástroje a finanční zdroje, které má EU k dispozici. „Naše pomoc musí směřovat především do zemí sousedících s Afghánistánem a dalších tranzitních států. Tyto země jsou pro nás klíčovými partnery,“ uvedl.
Jeho resortní kolega z Rakouska
Karl Nehammer dnes zdůraznil, že cílem EU by mělo být udržet většinu afghánských uprchlíků v regionu. Pokud by se to nepodařilo, bylo by to „velmi nebezpečné“ pro Evropu, varoval politik, kterého citovala agentura Reuters.
Nehammer rovněž prohlásil, že bude naléhat na EU, aby v zemích sousedících s Afghánistánem zřídila takzvaná deportační centra pro Afghánce vyhoštěné z Evropy. Zdůraznil také, že zemím v blízkosti Afghánistánu přijímajícím migranty by měla být poskytnuta finanční a další podpora.
Borrell: Tálibán vyhrál válku, Evropa s ním bude muset mluvit
Afghánští uprchlíci
Rakouský ministr potvrdil, že Rakousko bude pokračovat ve vyhošťování neúspěšných afghánských žadatelů o azyl nebo osob, které byly usvědčeny ze spáchání trestného činu. Mnohé další evropské země toto vyhošťování kvůli vývoji v Afghánistánu pozastavily. „Je důležité, aby bylo nadále možné vyhošťovat žadatele o azyl nebo násilnické uprchlíky, potřebujeme přece tato deportační centra,“ řekl Nehammer. Ministr řekl, že v Rakousku už nyní žije 44 000 Afghánců.
Některé z unijních zemí plánují přijmout část Afghánců, kteří ve své vlasti pracovali pro instituce Evropské unie. Konkrétně Chorvatsko se ujme dvou desítek z nich. Informovala o tom dnes agentura Hina s odvoláním na chorvatské ministerstvo zahraničí.
„Byli podporou našim silám a naší povinností je, abychom je ochránili,“ uvedl chorvatský ministr zahraničí
Gordan Grlić Radman. Tito lidé jsou podle něj díky předchozí práci v evropských institucích důkladně prověření a jsou i vysoce vzdělaní.
Afghánce se chystá přijmout také Španělsko. Země v úterý (17. srpna) nabídla ostatním členským zemím Evropské unie, že na svém území dočasně přijme zhruba 400 Afghánců, kteří pro EU pracovali, a jejich rodiny. Španělsko je ochotné udělit až 60 z nich azyl, zbytek by měly přijmout ostatní členské země bloku.
EU chce posílit svou roli v mezinárodní bezpečnosti. Pomoci má mírový nástroj s pěti miliardami eur
„Španělsko je připraveno do doby, než dostanou vízum, přijmout všechny osoby, které se pak přerozdělí v Evropské unii,“ uvedl šéf unijní diplomacie
Josep Borrell. Španělsko je podle Borrella ochotné stát se střediskem, kde budou Afghánci čekat na přerozdělení mezi členskými státy.
Evropská služba pro vnější činnost (ESVA) dříve apelovala na členské země, aby přijaly 500 afghánských státních příslušníků, kteří v uplynulých dvou desetiletích pracovali pro EU například jako překladatelé či zajišťovatelé logistiky a kterým po převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Tálibán hrozí v Afghánistánu smrt či pronásledování. Evakuováni by měli být i jejich rodinní příslušníci.
Uprchlíků se plánují na žádost Spojených států dočasně ujmout i Albánie, Kosovo a Severní Makedonie. V Tiraně bude zhruba 300 Afghánců ubytováno na studentských kolejích, Severní Makedonie pro běžence vyčlenila hotely a ubytovny. Priština oznámila, že je připravena přijmout z Afghánistánu až 10 000 lidí.
Pokračujte v deportacích afghánských žadatelů o azyl, píše šestice zemí Evropské komisi
