Když jde o evropské peníze, Česko na unijní úrovni volá po flexibilitě. Chce mít volnost v tom, jak nastavit pravidla a využít dostupné prostředky. Platí to i pro zemědělskou politiku, kterou v nejbližších letech čeká reforma. Právě flexibilita ale může vedle výhod přinést i problémy.
„Každá evropská země má trochu jiné podmínky, ať už geografické, klimatické či historické. Proto je potřeba dát členským státům určitou míru svobody v tom, jak podmínky pro své zemědělce nastaví,“ řekl po jednání listopadové Rady EU pro zemědělství a rybolov Miroslav Skřivánek, český náměstek tehdejšího ministra zemědělství Marka Výborného (oba KDU-ČSL). Podle české europoslankyně a předsedkyně zemědělského výboru Veroniky Vrecionové (ODS) je v návrhu Evropské komise k nové podobě evropské zemědělské politiky po roce 2027 „patrná snaha o zavedení flexibility pro členské státy“. A je to podle ní dobře, jak uvedla pro Asociaci soukromého zemědělství ČR. Flexibilita může být ale dvousečná zbraň. Na jedné straně sice umožní přizpůsobit jednotná evropská pravidla tak, aby dávala smysl i v rozdílném – například geografickém a hospodářském – prostředí sedmadvaceti členských států EU, na druhou stranu ale může vést k ohrožení konkurenceschopnosti. „Je otázkou, zda tento přístup nebude nakonec znamenat 27 rozdílných národních administrativních postupů, novou administrativní zátěž pro zemědělce a ohrožení konkurenceschopnosti na vnitřním trhu. To je i obava, kterou vznáší kolegové v zemědělském výboru,“ upozornila Vrecionová na druhou stranu pomyslné mince. Obavy sdílí i Monika Nebeská, šéfka Zemědělského družstva Všestary a předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy. „Budoucnost evropského zemědělství bude záviset také od hledání té správné míry národní flexibility při nastavování některých podmínek. EU je různorodá a ne ve všem jsou jednotné podmínky pro všechny nutností, není ale efektivní ohrožovat sektor konkurencí mezi jednotlivými státy,“ řekla redakci. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka by velká míra flexibility mohla také oddálit řešení strukturálních problémů českého zemědělství, které si nese historický odkaz velkých zemědělských družstev a není příliš diverzifikované. „Podporujeme flexibilitu, aby si státy mohly rozhodnout, jak politiku vlastně implementují. Zároveň ale musí platit pro všechny stejná rámcová pravidla společné zemědělské politiky. A to třeba u rozdělování přímých plateb. Část z nich je podle nás nutné zastropovat nebo zavést degresi,“ míní Šebek. Podle něj by totiž jinak české zemědělství čekaly negativní dopady. „Otázkou je, jak bude flexibilita v Česku novou vládou pochopena. Obáváme se, že se pak tyto věci nezavedou a Česko opět nevyřeší příčiny problémů v zemědělství,“ uvedl v podcastu EURACTIV.cz Evropa zblízka. Velcí zemědělci to ale vidí jinak. Podle Martina Pýchy, předsedy Zemědělského svazu ČR, může zastropování dotací a odstupňované snižování objemu podpor pro zemědělské podniky odradit některé farmáře od ochrany životního prostředí a plnění enviromentálních opatření.Podcast | Šebek: Nelžeme si do kapsy, že nová vláda bude podporovat malé a lokální farmy
Farmáři volají po zjednodušení a oddělené obálce
„Naprosto zásadní“ budou podle Nebeské také diskuse o rozpočtu a struktuře nové zemědělské politiky. Zemědělské dotace totiž Evropská komise nově navrhuje sloučit do jedné národní obálky, ve které by vedle nich měly členské státy k dispozici také kohezní fondy a další evropské zdroje. To by v důsledku přineslo nejen změnu struktury, ale také snížení zemědělského rozpočtu oproti současnému stavu. Proti škrtům i sloučení s kohezními fondy se zvedla velká vlna kritiky. Jednu obálku odmítá i Nebeská. „Podporuji návrat dvoupilířové struktury a samostatné kapitoly pro zemědělství – právě ty zaručují přehlednost, odpovědnost a možnost strategického řízení oboru. Slévání zemědělství do jedné obálky s kohezí riziko jen zvyšuje – zemědělství se v ní ztrácí a ztrácí i svůj hlas,“ uvedla na dotaz redakce. Klíčové je podle ní také zjednodušení zemědělských pravidel EU a s nimi spojené byrokracie. EU už v tomto ohledu podnikla některé kroky – po protestech zemědělců slevila z některých pravidel a představila zemědělský omnibus (návrh, jak zjednodušit současnou legislativu – pozn. red.). Podle Šebka ale zůstává otázkou opět to, jak k tomu přistoupí ještě česká vláda. „Pokud se to (zemědělský omnibus) schválí, tak bude platit pravidlo jedna kontrola na jednu farmu ročně. Je ale otázka, jak k tomu přistoupí Česko, protože je známé tzv. pozlacováním evropských předpisů,“ varoval Šebek, podle kterého si za spoustu byrokracie může Česko samo. „V EU se napíše obecný článek, ale tady mudrujeme, co po nás ta EU vlastně chce a radši si vymyslíme nějaký papír navíc,“ popsal. Příkladem je podle něj elektronická evidence hnojiv nebo používání pesticidů, kterou EU nepožaduje, ale Česko ji zavedlo. Očekává se, že unijní vyjednávání o nové zemědělské politice bude složité a dlouhé. Od návrhu Evropské komise se proto může finální podoba politiky, na které se budou muset shodnout členské státy a europoslanci, nemálo lišit.Unie zjednoduší předpisy pro farmáře, ušetřit mají až 1,6 miliardy eur ročně
