Měla by EU řešit minimální mzdu? Směrnice zavádějící přiměřenou minimální mzdu ve státech bloku postoupila do konečné fáze vyjednávání. Zatímco české odbory chtějí jasná a závazná kritéria pro její stanovení, zaměstnavatelé jsou spíše proti. Směrnici, jejíž cílem je zajistit zaměstnancům pracujícím v EU za minimální mzdu důstojnou životní úroveň, Evropská komise představila v říjnu 2020. Až v závěru loňského roku se však podařilo ministrům v Radě EU a europoslancům v Evropském parlamentu dohodnout na svých pozicích.
Harmonizace minimální mzdy je totiž politicky citlivé téma. Evropská unie nemá v sociální politice velké pravomoci a úprava mezd, stejně jako pozice k ní, se napříč členskými státy do značné míry liší. To se v jednání o směrnici projevilo.
Proti úpravě mezd na evropské úrovni se nejhlasitěji vyjadřovalo Dánsko a Švédsko. Stojí za tím tamní specifický systém vyjednávání mezd mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, tzv. kolektivní vyjednávání. To je v severských zemích nezávislé na státu, což by mohla navrhovaná směrnice změnit.
Zatímco Švédsko nakonec podpořilo pozici Rady, Dánsko pro kompromisní pozici členských států ruku nezvedlo. K dánskému „ne“ se pak připojilo také Maďarsko, jehož minimální mzda patří v evropském srovnání mezi ty nejnižší.
Ministři se dohodli na principech minimální mzdy v EU, nebude povinná pro všechny země
Neshody panují i v rámci Česka
Podle českého Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR) Komise směrnici předložila jednak navzdory odporu zaměstnavatelů, tak navzdory nesouhlasu severských odborových organizací i většiny členských států.
Zatímco pozice ministrů odsouhlasená v Radě nakonec následuje návrh směrnice z pera Komise, europoslanci mají ambicióznější představu o jejím znění.
Je to právě pozice Rady, která je hranicí pro české zaměstnavatele, jak redakci sdělila
Vladimíra Drbalová ze SP ČR. Naopak pozice Evropského parlamentu má podporu českých odborů. „(Postoj Evropského parlamentu) považujeme za zdravě ambiciózní,“ uvedla pro EURACTIV.cz
Lucie Studničná z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Směrnice nepočítá s tím, že by všechny státy sedmadvacítky musely zavést zákonem stanovenou minimální mzdu, ani s její stejnou výší napříč EU. Nabízí ale vodítka, podle kterých adekvátní minimální mzdu „vypočítat“, a stanovuje minimální hranici, kolik zaměstnanců by mělo zahrnovat kolektivní vyjednávání.
Ne ve všech členských zemích totiž zákonem stanovená minimální mzda existuje. Příkladem je systém v Dánsku nebo Švédsku. Kromě těchto dvou zemí neznají takto stanovenou minimální mzdu ani ve Finsku, Rakousku, Itálii a na Kypru.
Proto směrnice řeší i zmíněné kolektivní vyjednávání o mzdách mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. To by podle návrhu z dílny Evropské komise mělo zahrnovat minimálně 70 procent zaměstnanců v členské zemi. Pokud tomu tak není, stát by se měl aktivně zasadit o to, aby stanovených 70 procent dosáhl. Právě z této části návrhu pramení obavy skandinávských členů Unie z posílení role státu v jejich specifickém modelu. Podle ambicióznější vize Evropského parlamentu by pak mělo kolektivní vyjednávání zahrnovat minimálně 80 procent zaměstnanců.
Jak určit adekvátní minimální mzdu?
Podle Studničné z ČMKOS je klíčové, aby směrnice stanovila jasná a závazná kritéria, podle kterých se bude určovat výše adekvátní minimální mzdy. V opačném případě se obává, že cíl navržené legislativy nebude naplněn.
„Ze zkušenosti posledních několika desítek let po revoluci bohužel víme, že co nemáme v legislativě, je velice těžko dosažitelné,“
uvedla Studničná na debatě Friedrich Ebert Stiftung.
Určování výše mzdy ve směrnici je ale podle
Thorstena Schultena z Institutu ekonomických a sociálních věd Nadace Hanse Böckler problematické. Čím konkrétnější kritéria směrnice nabídne, tím více může být podle něj právně napadnutelná. Komise totiž v oblasti mezd balancuje na hraně svých kompetencí, což kritizuje i SP ČR.
„Komise zvolila legislativní nástroj, a tak žonglovala dosti průhledně s právním základem. Spojila přiměřenost mezd s důstojnými životními a pracovními podmínkami a šla na to tedy přes zlepšování pracovních podmínek, kde může podpořit a doplnit aktivity členských států. Komise argumentovala, že v návrhu neurčuje výši mzdy. Ale Komise v podstatě nemůže ani určovat její ‚úroveň‘, klíčovým slovem se stala tedy ‚přiměřenost‘ a kritéria,“ sdělila redakci pohled Svazu Drbalová.
Podle směrnice by měl každý členský stát (se zákonem stanovenou minimální mzdou) stanovovat a aktualizovat adekvátní minimální mzdu na základě takových kritérií, které zajistí důstojné životní podmínky. Současně by si měl členský stát tato kritéria definovat podle své národní praxe.
Směrnice ale zároveň uvádí, jaká kritéria by měly státy zohlednit, a navíc stanovuje, že: „Při posuzování přiměřenosti minimální mzdy vůči hladině hrubých mezd mohou být vodítkem ukazatele, které se běžně používají na mezinárodní úrovni, jako je 60 procent mediánu hrubé mzdy a 50 procent průměrné hrubé mzdy.“
Sociální fond „zchudl“, EU má přitom velké sociální ambice. Zvládne jim ČR dostát?
„Byť bychom si přáli silnější formu regulace, je to v současných podmínkách a velmi odlišných nastaveních daných systémů v jednotlivých zemích asi jediná reálná možnost,“ dodala ke směrnici Studničná.
Zaměstnavatelé naopak od počátku usilovali o pouhé
doporučení, které nemá právně závazný charakter tak, jako tomu je u směrnice. Po navržení směrnice se pak zaměstnavatelé vymezili proti stanoveným kritériím k určení přiměřené minimální mzdy.
„Proti tomu jsme nejvíce bojovali. Nechtěli jsme, aby se vazba na průměrnou mzdu (50 procent) či median (60 procent) či společně uznávané mezinárodně používané indikátory ve směrnici vůbec objevily. To byl společný zájem zaměstnavatelů a České republiky,“ uvedla Drbalová.
Směrnice může pomoci 25 milionům zaměstnanců
Podle údajů Komise počet lidí, kteří pracují, ale přesto čelí chudobě mezi lety 2007 a 2018 vzrostl z 8,3 na 9,4 procenta z celkové pracovní síly EU.
Pokud by unijní země při nastavení minimální mzdy vyšly z vodítek, jako je 60 procent mediánu hrubé mzdy a 50 procent průměrné hrubé mzdy, profitovalo by z toho podle Schultena asi 25 milionů zaměstnanců.
„Skoro všechny evropské země, s několika výjimkami
(Francie, Portugalsko, Bulharsko – pozn. red.), jsou docela významně pod hranicí 60 procent mediánu,“ upřesnil Schulten.
Česko je v takovém žebříčku před Irskem na předposledním místě s 43 procenty. Nová směrnice by pro tuzemsko, které zákonem stanovenou minimální mzdu má, v praxi znamenala novelizaci zákoníku práce. Jak redakci sdělilo ministerstvo práce a sociálních věcí, jednalo by se o novelizaci zákoníku „v části upravující problematiku minimální mzdy, a to jak jeho aktuálního znění, tak i pravděpodobně zvažované a připravované změny v podobě zavedení automatického valorizačního mechanismu minimální mzdy“.
V agendě francouzského předsednictví
Na finálním znění směrnice se nyní EU bude muset dohodnout v rámci tzv. trialogů, kde Evropská komise s Radou EU a Evropským parlamentem hledají takové znění legislativy, kterému budou ministři i evropští poslanci ochotni dát zelenou.
Zatímco ČMKOS bude podle Studničné usilovat o ambicióznější znění směrnice s jasnými kritérii pro adekvátní minimální mzdu a posílení kolektivního vyjednávání, SP ČR bude podporovat, jak uvedla Drbalová, pozici Rady EU. Tu kvituje i Česko.
„Radou schválený text považujeme za vyvážený kompromis a dobrý základ pro jednání s Evropským parlamentem. Oceňujeme zejména zohlednění možnosti využívat automatický mechanismus valorizace minimální mzdy. Dílčí obavy máme v souvislosti s článkem 10 (směrnice), podle kterého by měly členské státy podávat Komisi podrobné členění údajů o zaměstnancích pokrytých kolektivním vyjednáváním,“ dodalo ministerstvo k české pozici ke směrnici.
Podle francouzského prezidenta
Emmanuel Macrona bude Francie, která nyní předsedá Radě EU, usilovat o to, aby byla směrnice k adekvátní minimální mzdě přijata ještě do francouzských prezidentských voleb, které jsou naplánované na duben.
Není však vyloučeno, že se jednání protáhne a bude se ho muset ujmout české předsednictví, které letos 1. července to francouzské vystřídá.
„Francouzské předsednictví je odhodláno vést s Evropským parlamentem velmi intenzivní vyjednávání a dosáhnout dohody co nejdříve. Přejeme proto předsednictví úspěch v tomto nelehkém vyjednávání. Pokud by se mu však nepodařilo jednání s Evropským parlamentem úspěšně završit, jsme připraveni v jednání pokračovat,“ sdělilo redakci české ministerstvo práce a sociálních věcí.
https://update-eu.cz/s-rostoucimi-socialnimi-ambicemi-porostou-i-klimaticke-ambice-rika-celni-evropska-odborarka/
