Evropské členské státy NATO by se podle prezidenta Petra Pavla měly být v případě neshod se Spojenými státy schopny postarat o svoji bezpečnost vlastními silami. Evropská unie na to má dostatečnou ekonomickou i vojenskou kapacitu. Musí ale výrazně zapracovat na tom, aby se v této turbulentní době stala silným a respektovaným světovým hráčem. Pavel to dnes řekl při debatě se studenty Gymnázia Hejčín v Olomouci, kde zahájil dvoudenní návštěvu Olomouckého kraje.
„Pokud to, co se dnes děje kolem Grónska, nepovede k dalšímu prohloubení určité krize vztahů v rámci NATO, tak Aliance stejně bude mít zájem na posilování evropského pilíře tak, aby byl schopen fungovat i bez účasti Spojených států,“ uvedl Pavel. Evropské členské státy NATO by se podle něj neměly od Spojených států distancovat, ale mají být jejich rovnocenným partnerem, který bude preferovat spolupráci. „Pokud ale z jakýchkoliv důvodů nebudou mít Spojené státy zájem nebo kapacitu účastnit se bezpečnosti v Evropě, tak musíme mít stoprocentní schopnost si ji zajistit sami,“ upozornil Pavel.
EU podle prezidenta proto musí zvýšit svoji obranyschopnost, konkurenceschopnost, flexibilitu a projít institucionálními změnami, aby dokázala rychle reagovat na velmi dynamický vývoj situace a posílila svoji roli ve světovém dění. „Myslím, že naprostá většina evropských lídrů si to uvědomuje,“ podotkl prezident, podle kterého mnohé napoví výsledek dnešního mimořádného jednání Evropské rady. Mimořádný summit Evropské unie se sejde dnes večer v Bruselu. Schůzku svolal předseda Evropské rady António Costa kvůli opakovaným požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa připojit Grónsko ke Spojeným státům. Za Česko se jí zúčastní premiér Andrej Babiš (ANO).
Prezident upozornil, že postupně končí světové uspořádání, které prostřednictvím OSN zapojovalo do dění velké i malé státy, a v multipolárním uspořádání stále důležitější roli hraje velikost a síla. „Evropa by měla úplně vynechat debaty, do jaké sféry vlivu spadneme, ale spíše by měla začít uvažovat o tom, abychom byli sami sobě sférou vlivu,“ upozornil.
Vztahy uvnitř NATO začaly být napjaté poté, co americký prezident Donald Trump začal znovu hovořit o svém odhodlání získat pro USA v zájmu jejich bezpečnosti Grónsko, které je autonomní součástí Dánska. Minulý víkend ohlásil dodatečná desetiprocentní cla na produkci Dánska a dalších sedmi evropských zemí, které jeho záměr odmítají. Ve středu večer ale od toho ustoupil, když po schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem oznámil shodu na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Mluvčí NATO pak uvedl, že na zajištění bezpečnosti Arktidy budou země Aliance pracovat společně.
Podle Pavla zatím není potřeba podléhat obavám, že by rozpad NATO „byl za nejbližším horizontem“. Pokud by se ale Spojené státy rozhodly získat Grónsko i pomocí vojenské síly, tak poté by se situace podle prezidenta výrazně změnila. „Dánská premiérka Mette Frederiksen byla naprosto přesná, když řekla, že by to s největší pravděpodobností znamenalo konec NATO. Minimálně konec principů, na kterých vzniklo a celou dobu existovalo. My v této situaci ale nejsme,“ uvedl Pavel, který věří, že se podaří najít kompromisní řešení přijatelné pro všechny.