Na Ukrajinu míří finanční i hmotná humanitární pomoc. Podpora však směřuje i do zemí Evropské unie, aby se vyrovnaly s masivním přílivem válečných uprchlíků.
Dárcovská konference Stojíme za Ukrajinou, která se konala ve Varšavě v sobotu (9. dubna), přinesla 9,1 miliardy eur. Konference zakončila dvoutýdenní kampaň na podporu válkou zasažené Ukrajiny, kterou zorganizovaly Evropská komise, kanadská vláda a organizace Global Citizen.
Zatímco 1,8 miliardy eur poputuje přímo na Ukrajinu, 7,3 miliardy eur zamíří do států nejvíce zasažených uprchlickou krizí. Miliardu eur navíc pak jako půjčku přislíbila Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). I z ní připadne 400 milionů eur právě státům, na které uprchlická krize dopadá nejvíc. Zbylých 600 milionů eur je určeno pro ukrajinské úřady a částečně i Organizaci spojených národů (OSN).
Prostředky pro státy pod migračním tlakem v sobotu přislíbila i Evropská investiční banka (EIB), která chystá program v hodnotě čtyř miliard eur. Ty by mohly zasažené země čerpat v letošním a příštím roce na zajištění potřebné infrastruktury pro uprchlíky, jako jsou ubytování, nemocnice nebo školy a školky.
Podle úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uprchlo z Ukrajiny od vypuknutí ruské agrese 24. února už více než 4,5 milionu lidí. S masivním přílivem uprchlíků se potýkají zejména sousední země Ukrajiny. Nejvíce lidí uprchlo do Polska – více než 2,5 milionu. Přes 600 tisíc lidí pak do Rumunska a více než 400 tisíc lidí do Moldavska a Maďarska. Slovensko pak eviduje přes 300 tisíc příchozích. Sta tisíce Ukrajinců uprchly i do nesousední České republiky. Podle údajů ministerstva vnitra k 8. dubnu do Česka přišlo více než 300 tisíc lidí. Dočasnou ochranu pak tuzemsko poskytlo více než 271 tisíc lidem.
Režim dočasné ochrany pro uprchlíky aktivovala EU už na začátku března, aby jim usnadnila pobyt v zemích bloku.
Země Unie se také dohodly na přerozdělování uprchlíků, aby ulevily těm, do kterých přichází nejvíce lidí. Nejedná se ale o princip povinných kvót, který byl na stole při minulé migrační krizi a na kterém se země EU tehdy nedohodly.
Tentokrát Komise přišla s desetibodovým plánem, který už posvětili ministři zemí EU.
Jak uvedla eurokomisařka Ylva Johanssonová při návštěvě Česka minulý týden v pátek (8. dubna), EU nyní pracuje na tom, aby plán uvedla do praxe.
Podle plánu by mělo být přejímání ukrajinských uprchlíků „vzdálenějšími“ zeměmi sedmadvacítky dobrovolné. Vzhledem k režimu dočasné ochrany se však příchozí mohou v rámci EU pohybovat volně a podle odhadů UNHCR se jich už značná část přesunula ze země příchodu dále do Evropy.
Plán počítá se vznikem evropského registru, který bude členským státům sloužit k výměně informací o uprchlících v režimu dočasné ochrany a se sledováním přijímací a ubytovací kapacity v zemích EU tak, aby si mohly členské státy vzájemně pomoci.
Solidarita a zvláštní režim pro běžence. Ukrajina ukazuje, že v EU to jde i bez kvót
Česko chce využít i plán obnovy
Kromě peněz z dárcovské konference do členských zemí EU či Moldavska míří další zdroje z evropské kasy. Moldavsko mimo to finančně podpořily některé evropské země.
Členské státy pak mají podporu v rozpočtu EU. Evropská komise, podobně jako v minulosti kvůli koronavirové krizi, přišla s iniciativou CARE a uvolnila pravidla pro čerpání unijních fondů. Země sedmadvacítky, které se potýkají s příchodem válečných uprchlíků, tak mohou nevyužité peníze z programového období 2014-2020 použít na zajištění potřeb uprchlíků. Navíc mají k dispozici asi 10 miliard eur v původně koronavirovém programu REACT-EU.
Využití peněz z fondů ale závisí na tom, kolik jich mají země ještě k dispozici. Státy EU je mohly využít už v předchozích letech na náklady spojené s covidovou krizí a Česku už tak mnoho prostředků z končícího programového období nezbývá.
„Flexibilita se týká především stávajícího programového období a tam nastává jeden velký problém, že tyto finanční prostředky jsou již v drtivé většině vyčerpány,“ upozornila v dubnu před novináři náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Martina Štěpánková.
Česko proto hledá nové zdroje, využít chce například peníze z fondu obnovy. Bude si proto muset vyjednat změnu v tzv. Národním plánu obnovy (NPO) – plánu, ve kterém je černé na bílém rozvrženo, na co a v jakém objemu peníze z fondu obnovy Česko využije.
„Co se týče změny národního plánu obnovy, tak tam je to komplikovanější. Česká republika může požádat o změnu plánu obnovy, a to ze tří důvodů,“ vysvětlila redakci ekonomická poradkyně Zastoupení Evropské komise Pavlína Žáková.
Protože má každá země možnost si v rámci fondu obnovy i půjčit, Česko by si tak mohlo podle Žákové v rámci prvního způsobu, jak získat peníze z fondu na uprchlickou krizi, požádat o půjčku. K dispozici by tuzemsko mělo mít asi 400 milionů korun. Změnu by si mohlo Česko obhájit také z důvodu mimořádné události, kterou válka na Ukrajině bezpochyby je. Největší příležitost pro Česko ale Žáková spatřuje ve třetí možnosti.
„Změna plánu obnovy je možná také v souvislosti se změnou alokace. A zde je právě největší příležitosti pro Českou republiku, protože dostane asi o 14 miliard korun navíc, díky tomu, že se letos na jaře budou finalizovat alokace pro jednotlivé země a pro Českou republiku to vychází takto komfortně,“ vysvětlila.
Podle ní nicméně v českém NPO už nyní existuje řada opatření, v jejichž rámci lze využít prostředky na uprchlickou krizi hned. Česko tak dnes z fondu obnovy financuje doučování. To mělo původně sloužit pro žáky po dlouhodobém uzavření škol v době koronavirových lockdownů, nyní jej ale využívají i ukrajinské děti.
„Tohoto doučování se mohou v současnosti účastnit i ukrajinské děti a naučit se tak například český jazyk,“ popsala Žáková.
Jak pro redakci uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj, Česko v současné době o využití prostředků z unijních fondů a národního plánu obnovy na náklady spojené s uprchlickou krizí jedná s Evropskou komisí.
„Jednání s Evropskou komisí již probíhají, zatím je ovšem předčasné předjímat stanovisko Komise. Nicméně všechny strany si jsou vědomy naléhavosti a potřebnosti řešit uprchlickou krizi urgentně,“ uvedl resort.
Plán obnovy nabírá zpoždění, uhelným krajům pomůže zalepit dotační mezery
Na Ukrajinu vlakem nebo kamionem
Na Ukrajinu kromě financí putuje také hmotná humanitární pomoc. S jejím doručením je to ale pochopitelně komplikovanější. Hmotná pomoc míří do země zejména ve vlacích nebo kamionech.
V Česku potřebné věci na Ukrajinu vyváží například organizace Člověk v tísni, která do země vyslala již 11 vlaků a 26 kamionů.
„Je to logisticky samozřejmě velmi náročné, ale i přes všechny komplikace se nám daří většinu humanitární pomoci dostat na místo určení,“ uvedla pro redakci Veronika Gabrielová z organizace Člověk v tísni.
Vlaky a kamiony vezou především potraviny, hygienické potřeby, léky či spacáky.
„Komunikujeme vždy s místní samosprávou, starosty a nebo s neziskovými organizacemi, se kterými jsme spolupracovali již před vypuknutím konfliktu. Samozřejmě se nám daří vykrýt jen část poptávky. Ukrajina je zmítána konfliktem a na většině míst postupně dochází základní potraviny a hygienické potřeby. Další věci jako spacáky, kanystry a například power banky souvisí s přesunem obyvatel, kteří se snaží před boji utéct a na cestě jsou několik dnů,“ popsala situaci Gabrielová.
Z cílových stanic vlaků a kamionů, kterými jsou například Lvov nebo Dnipr, je pak pomoc rozvážena dál na území Ukrajiny. Na začátku dubna tak česká pomoc v rámci humanitárního konvoje organizovaného OSN zakotvila v Severodoněcku v Luhanské oblasti.
„Naše humanitární pomoc dodaná do Severodoněcku byla z vlaku, který před několika dny dorazil do Dnipra. Odtud byla nákladními auty dopravena dále na východ. V Severodoněcku budou věci distribuovány ukrajinským Červeným křížem,“ upřesnil Petr Drbohlav, regionální ředitel Člověka v tísni pro Východní partnerství a Balkán.
Ne vždy se však vzhledem ke komplikované situaci na místě daří pomoc dopravit tam, kde je nejvíce potřeba, což je případ města Mariupol. „Bohužel do Mariupolu se nepodařilo zatím dopravit žádnou pomoc, ale do města Sumy jsme dopravili pomoc v humanitárních koridorech OSN. V to stejné doufáme i s Mariupolem,“ sdělila redakci Gabrielová.
