The Capitals: Francouzská pravice má před parlamentními volbami hluboko do kapsy

Francouzská pravice má před parlamentními volbami hluboko do kapsy. Strana Les Républicains nemá peníze na to, aby financovala kampaň před červnovými parlamentními volbami, a žádá proto o finanční dary. V úterý (12. dubna) to v rozhovoru pro týdeník Le Journal du Dimanche přiznal Daniel Fasquelle, stranický pokladník. 

Bankrot nám nehrozí, je ale nemožné, abychom v tuto chvíli zafinancovali kampaň před červnovými parlamentními volbami, ve kterých se volí 577 poslanců, řekl v rozhovoru Fasquelle. 

Finance spolkla kampaň pro jejich prezidentskou kandidátku Valérie Pécresseovou. Podle pokladníka se jednalo o osm milionů eur, z nichž tři miliony eur strana původně chtěla použít pro kandidáty v parlamentních volbách. 

Výdaje na prezidentské volby ale přišly vniveč. Pécresseová totiž v prezidentském klání neuspěla a nepřekonala 5% hranici hlasů, aby získala na příspěvku od státu zhruba sedm milionů eur, se kterými strana počítala.

Podle pokladníka se tak strana bude nyní prioritně spoléhat na příspěvky dárců. O ty požádala prezidentská kandidátka, která sama kvůli výdajům na kampaň dluží pět milionů eur, v pondělí (11. dubna). Strana pak hodlá dárce vyzvat znovu, a to po druhém kole prezidentských voleb, které se budou konat 24. dubna. (Davide Basso | EURACTIV.fr)

VÍDEŇ

Rakouský kancléř pod palbou kritiky kvůli schůzce s Putinem. Kancléř Karl Nehammer (ÖVP) čelí silné kritice za svou pondělní (11. dubna) cestu do Ruska. A to jednak kvůli neúspěchu v Moskvě, ale také proto, že o své cestě zřejmě neinformoval prezidenta a vicekancléře. 

Nehammer je prvním z řad lídrů západních zemí, který se setkal s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem po vypuknutí války na Ukrajině. Zatímco cestu do Moskvy koordinoval s Bruselem, Ankarou i Berlínem, vynechal z debat rakouského prezidenta Alexandra Van der Bellena a vicekancléře Wernera Koglera (Zelení). 

Zprávu o Nehammerově cestě do Moskvy přinesl jako první německý bulvární deník Bild, který posléze dodal, že o návštěvě prezident ani vicekancléř dopředu nevěděli. 

Schůzka s Putinem si vysloužila kritiku z řad opozice, podle které byla neúspěšná. „Cesta do Moskvy byla očividně sólovou akcí a nepřinesla žádné ovoce,“ komentoval Nehammerovu cestu Jörg Leichfried, místopředseda opoziční Sociálně demokratické strany (SPÖ). (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)  

KODAŇ

Dánové jsou rozdělení v otázce připojení k obranné politice EU. Zatímco třetina (36 %) Dánů podporuje, aby Dánsko stáhlo svou výjimku z obranné politiky sedmadvacítky, podobný počet (33 %) obyvatel si takovým krokem naopak jistý není. Pro zachování výjimky je pak 27 % Dánů. O tom, zda se k unijní politice připojit, budou Dánové rozhodovat v referendu už 1. června. 

Výjimku (tzv. opt-out) si Dánsko vyjednalo poté, co Dánové v referendu v roce 1992 odmítli Maastrichtskou smlouvu. Země si tehdy ze smlouvy vyjednala čtyři výjimky a dokument ratifikovala. Jednou z výjimek je právě neúčast ve společné bezpečnostní a obranné politice bloku a v unijních misích. 

V reakci na ruskou agresi na Ukrajině však dánská vláda rozhodla, že otázku opt-outu otevře a zeptá se občanů v referendu, zda si v současné situaci přejí výjimku zachovat, či nikoliv. (Charles Szumski | EURACTIV.com)

VARŠAVA

Polsko neplatí Bruselu pokuty, hrozí mu úroky z prodlení. Evropská komise zaslala Polsku dopis, ve kterém vyzývá vládu, aby zaplatila dalších 42 milionů eur. Jedná o sankce ve formě pokuty, kterou Polsku udělil Soudní dvůr EU za to, že nerespektuje jeho rozsudek ohledně justice. Informovalo o tom polské rádio RMF s odvoláním na zdroje z Bruselu.  

Polsko mělo za nedodržení rozsudku platit milion eur denně. Protože na placení nikdy nedošlo, část peněz si Evropská komise již vzala z polského přídělu z unijního rozpočtu. 

„K dnešnímu dni pokuta dosáhla 160 milionů eur,“ informovalo rádio s tím, že 69 milionů eur si již Komise vzala z polské alokace.

Podle zjištění stanice RMF Komise vyzvala k zaplacení dalších 42 milionů eur Polsko v únoru, jedná se o částku za období mezi 11. lednem a 21. únorem. Pokud Polsko nezaplatí, Komise mu začne účtovat úroky z prodlení. Dalším krokem je pak odebrání peněz z unijní kasy určených pro Polsko. V takovém případě ale bude tratit státní rozpočet, koncoví příjemci unijních dotací se tak nemusí bát, že o ně přijdou. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)

SOFIE | SKOPJE

Bulharsko si stojí za vetem rozhovorů se Severní Makedonií. Bulharská pozice k zahájení přístupových rozhovorů mezi EU a Severní Makedonií zůstává stejná. V úterý (12. dubna) to oznámilo bulharské ministerstvo zahraničí. 

Prohlášení resortu přišlo v reakci na zprávy médií po jednání bulharské ministryně zahraničí Teodory Genchovské a německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové na setkání ministrů EU v Lucemburku (11. dubna) o tom, že se vláda v tichosti snaží upustit od veta. Ministerstvo však neupřesnilo, na jakou konkrétní zprávu reaguje. 

Média například citovala ministryni Baerbockovou, že se s bulharskou ministryní „shodly“, že je v současné situaci důležité přístupový proces nastartovat. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)